Přímorožec oryx: Dlouhorozí afričtí „kamzíci“, kteří si vyšlápnou i na lva

21.09.2016 - Marek Telička

Nohy na ramena -<p>Souboj dvou samců v období páření. Okamžik, kdy se slabší jedinec dává na ústup</p>
Nohy na ramena -

Souboj dvou samců v období páření. Okamžik, kdy se slabší jedinec dává na ústup


Reklama

Oryx (Oryx gazella), jemuž se říká také přímorožec oryx, je velká africká antilopa, která v kohoutku dorůstá velikosti kolem 120 cm, délky až ke dvěma metrům a dosahuje hmotnosti nad 200 kilogramů. V angličtině i němčině se tomuto velkému kopytnatci říká gemsbok, což je název odvozený od holandského jména pro kamzíka. Ačkoli je mezi těmito dvěma druhy podobnost zejména ve zbarvení obličejové části, není asi překvapivé, že oryx a kamzík nejsou nijak blízce spřízněni.

Přímorožec má několik zvláštností. První z nich je schopnost dlouho vydržet bez vody. Vodu, kterou získává z velké části z potravy, si udržuje především díky schopnosti nepotit se, téměř nevylučovat tekutiny v trusu a pomocí rozšířených nozder s hustě prokrvenou sliznicí. Při vdechování tak dokáže ochladit krev až o 2 °C.

TIP: Královny africké savany aneb Žirafí bojovníci s něžným pohledem

Další specialitou oryxů jsou jejich až metr dlouhé rohy. Kvůli nim se přímorožci často stávají obětí lovců trofejí, ale zároveň jim rohy slouží jako mocná zbraň. Tyto antilopy žijí ve stádech o počtu 10–40 zvířat, jimž vládnou dominantní samci. V období páření však mezi sebou samci urputně bojují a rohy si dokáží způsobit i velmi vážná zranění. Svoji agresivitu ovšem neobracejí jen do vlastních řad a jsou známí i neobvyklou vůči proti lvům a ostatním predátorům.

  • Zdroj textu:

    Příroda 5/2010

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Veleskokan goliáší, největší známý druh žáby, žije na malém území v Kamerunu. Místní ho rádi loví a prodávají jako pochoutku.

Věda

Ilustrace protoplanetárního disku okolo hvězdy TW Hydrae.

Vesmír

Podle starého mýtu polští jezdci útočili proti německým tankům

Válka

Vítězslava Kaprálová (1915–1940) jako dvacetiletá. Martinů o ní později napsal: „Jen jedna otázka neopustila dodnes mé vědomí a vzpomínky. Proč jí osud dal tolik energie a tolik vzácných darů a proč jí nedal možnost, aby jich mohla využíti?“

Historie

Karlsruhe, kde se mohl podle některých teorií narodit Hauser. Ve výřezu portrét Kaspara Hausera, na němž je patrná jizva na čele po prvním údajném atentátu.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907