Dnešek je Dnem ženského orgasmu: K čemu vlastně ženám orgasmus slouží?

08.08.2021 - Martin Reichman

Na rozdíl od mužského orgasmu nemá ženský orgasmus žádný praktický důvod. K čemu tedy vlastně ženám je?

<p>Ženské a mužské mozky se v průběhu orgasmu chovají téměř stejně. Skenování mozků pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) a magnetické resonance (MR) ukázalo, že rozsáhlé oblasti mozkové kůry během orgasmu dočasně utlumí svou aktivitu.</p>

Ženské a mužské mozky se v průběhu orgasmu chovají téměř stejně. Skenování mozků pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) a magnetické resonance (MR) ukázalo, že rozsáhlé oblasti mozkové kůry během orgasmu dočasně utlumí svou aktivitu.


Reklama

Ženy mohou mít orgasmus stejně jako muži. Zatímco mužský orgasmus má jasný evoluční smysl, účel ženského orgasmu zůstává i po letech bádání do značné míry záhadou. V současnosti převažuje názor, že orgasmus žen je něco jako bradavky u mužů. Ženy bradavky potřebují ke kojení a muži je mají prostě proto, že patříme ke stejnému druhu. S orgasmem by to mohlo být podobné.

Evoluční zbytečnost

Podle Patricie Brennanové, evoluční bioložky z Mount Holyoke College v Massachusetts, je ale přinejmenším zvláštní, aby lidské tělo věnovalo tak velké množství energie něčemu, co nemá žádný praktický význam. Ženský orgasmus může trvat déle než ten mužský a ženy jej (na rozdíl od většiny mužů) mohou prožívat opakovaně. To vše ale stojí tělo velké množství energie. Navíc se nezdá, že by tato „zbytečnost“ byla v rámci evoluce v čase umenšována.

Některé vědecké studie se přiklánějí k možnosti, že ženský orgasmus v minulosti fungoval jinak a mohl být (podobně jako u některých zvířat) podmínkou početí. Podle vědců z Yaleovy univerzity v minulosti sloužil jako spouštěč ovulace. Během ženského orgasmu se do těla vyplavuje velké množství oxytocinu a prolaktinu – hormonů, které jsou úzce spjaty s těhotenstvím. Podobné mechanismy u samic jiných druhů savců spouští ovulaci.

Starší studie vědců z University of Manchester naznačila, že ženský orgasmus vytváří lepší podmínky pro početí. Studie ale mapovala pouze omezený počet dobrovolníků a mezi vědci tak není považována za příliš průkaznou. K podobným závěrům došli vědci i v novější studii, publikované v odborném časopise Clinical Anatomy. Z jejich závěrů vyplývá, že ženský orgasmus aktivuje v mozku procesy, které způsobují kombinaci změn v ženském reprodukčním traktu – připravují ho k přijetí spermatu a umožňují oplodnění vajíčka.

Patří mezi ně zvýšené prokrvení vaginální tkáně, zvlhčení a také okysličení a zvýšení teploty. Dochází také ke změně pozice děložního hrdla, které je vstupem do dělohy. Tím je zajištěno, aby sperma necestovalo do dělohy příliš rychle, díky čemuž mají spermie čas se aktivovat a rozpohybovat. To je podle vědců nutná podmínka k tomu, aby spermie mohly oplodnit vajíčko.

Orgasmus jako sociální tmel

Podle evoluční bioložky Kimberly Russellové ale nemusí ženský orgasmus souviset s reprodukcí a mohl původně sloužit úplně jinému účelu. „Z čistě reprodukčního hlediska nemusí být sex příjemný, i násilný a nepříjemný sex může vést ke zplození potomka. Není proto důvod, aby ženský orgasmus nutně souvisel s reprodukcí,“ tvrdí Russellová. K čemu tedy ale je?

TIP: Nový výzkum: Marihuana má pozitivní vliv na kvalitu ženského orgasmu

Podle Russellové hrál a hraje sex důležitou roli hlavně ve společenských vztazích. Naši předkové, kteří se oddávali sexu, mohli tvořit soudržnější společenství, lépe urovnávali konflikty a upevňovali svou sociální síť. Ženské orgasmy tak podle ní mohly sloužit jako jakési společenské lepidlo. Ženy, které dosahovaly orgasmu, byly svolnější k dalšímu sexu, což nepochybně motivovalo a ovlivňovalo chování mužů ve skupině.

Reklama

  • Zdroj textu:

    ScienceDirect, Journal of Experimental Zoology, Medical News Today, Live Science

  • Zdroj fotografií:

    Shutterstock




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Geotermální elektrárna Nesjavellir je druhou největší geotermální elektrárnou na Islandu, produkuje okolo 120 MW elektrické energie. (foto: Wikimedia Commons, Gretar Ívarsson, CC0)

Zajímavosti

Vizualizace landeru Peregrine na Měsíci. (zdroj: Astrobotic Technology, CC0)

Vesmír

Co se císaři honilo hlavou, když se zrovna neholedbal úspěch a ztrátami nepřátel? (zdroj: Wikimedia Commons, Paul Delaroche (Royal Collection), CC0)

Historie

Perleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. (foto: Wikimedia Commons, HonzachCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrdličky divoké tráví zimu na afrických zimovištích na jižním okraji Sahary a na evropská hnízdiště se vrací obvykle v dubnu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Boj s bičem zvaný caci představuje tradiční umění indonéského ostrova Flores. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907