Dobrá zpráva: Na budoucí kolonisty čekají na Měsíci ohromné zásoby vody

26.07.2017 - Stanislav Mihulka

Pokud se vědci nemýlí, budoucí měsíční kolonie si s vodou nemusejí dělat starosti. Je jí tam prý dostatek

Voda na Měsíci -<p>Data z indické sondy Čandraján-1 naznačují, že v měsíčních oblastech s velkým množstvím vulkanických hornin je vody dostatek.</p>
Voda na Měsíci -

Data z indické sondy Čandraján-1 naznačují, že v měsíčních oblastech s velkým množstvím vulkanických hornin je vody dostatek.


Reklama

Měsíc je pro nás lákavý jako odrazový můstek pro cesty do vesmíru. Pokud ho ale chceme úspěšně kolonizovat, budeme potřebovat základní suroviny. Významnou roli sehraje hlavně voda, bez které se kolonisté v žádném případě neobejdou.

Výzkumný tým americké Brown University, který vedl planetární geolog Ralph Milliken, tvrdí, že si s vodou na Měsíci nemusíme dělat starosti. Velmi pravděpodobně je podle něj na Měsíci dostatečně velké množství vody. Pro budoucí kolonisty by to byla skvělá výhra.

Vulkanické horniny s vodou

Vědci objevili stopy vody už ve vulkanických horninách ze vzorků dovezených z Měsíce posádkami misí Apollo 15 a Apollo 17. Millikenův tým teď nově prostudoval data z indické sondy Čandraján-1, která zkoumala povrch Měsíce z oběžné dráhy.

TIP: Základna na Měsíci: Evropa chce začít se stavbou do roku 2030

Milliken s kolegy zjistili, že se prakticky ve všech oblastech povrchu Měsíce s velkým množstvím vulkanických hornin v těchto horninách nalézá voda. Podle jejich výsledků to vypadá, že v těchto oblastech Měsíce bude v horninách podobné množství vody jako v horninách na Zemi.

  • Zdroj textu:

    IFL Science, Nature Geoscience

  • Zdroj fotografií: wallpapersafari.com

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907