Dovolená hlavou dolů: Vyhlášený ráj skalního lezení na ostrově Kalymnos

08.06.2020 - Kristina Tůmová

Řecké ostrovy jsou jako stvořené pro relaxační dovolenou, ale lenošení rozhodně není v módě na ostrově Kalymnos. Vyhlášený ráj skalního lezení totiž neláká na pláže s jemným pískem, ale na strmé útesy a skaliska, které každý rok přitáhnou tisíce nadšenců

<p>Na Kalymnosu jsou lezecké cesty všech obtížností – od těch jednoduchých až po extrémně náročné. Toto je bezesporu ten druhý případ.</p>

Na Kalymnosu jsou lezecké cesty všech obtížností – od těch jednoduchých až po extrémně náročné. Toto je bezesporu ten druhý případ.


Reklama

Na řecký ostrov Kalymnos, který leží nedaleko Turecka, přijíždí většina turistů za adrenalinem, jenž hledají ve skalách. Ty jsou tady totiž zajímavější a četnější než písčité pláže. Tak například Simonu Montmorymu hornatý ostrov učaroval před deseti lety natolik, že tu dnes působí jako lezecký instruktor. 

Popularita posledních 20 let

„Kalymnos je nepřekonatelný z hlediska estetiky a krásy, a také z hlediska kvality skal, počtu stěn i rozmanitosti úrovní obtížnosti. Jsou tu cesty pro začátečníky i náročné útesy pro velmi zkušené lezce,“ popisuje lákadla ostrova Simon Montmor. A souhlasí s ním i ti, kdo na ostrov přijíždějí v roli turistů. Například řecký lezec Semely Prokopiou: „Kvalita cest je fascinující, dají se tady najít stěny všech obtížností. Jsou často hladké, ale velmi zábavné, najdete tu všechno. Vhodné trasy na lezení tu jsou pro každý den.“ 

Lezecký boom odstartoval v roce 1997, kdy na ostrov přijel italský lezec Andrea di Bari se svými přáteli. Tehdy vyznačili a zajistili prvních 43 cest; dnes jich Kalymnos nabízí téměř tři a půl tisíce.

Most přes ekonomickou krizi

Většina lezeckých cest se nachází jen několik minut chůze od hotelů. A různě náročné trasy lákají i starší nebo méně zkušené lezce. „Jezdí sem rodiny s dětmi, které si to jen chtějí vyzkoušet, ale i lezci, kterým je přes 80 let. Když se úřady v Řecku a kdekoliv jinde snaží rozvinout přírodní lezecká místa, přijede tam obrovské množství lidí. Jen se podívejte, kolik indoorových stěn se každý rok otevře v Evropě a kolik tam jezdí lezců. Jsou to ohromná čísla,“ líčí popularitu sportu Simon.

Zájem lezců dokonce Kalymnosu pomohl překonat ekonomickou krizi, s níž se většina Řecka vyrovnávala mnohem hůř. Ročně sem přijede přes deset tisíc horolezců. „Zájem začal stoupat v roce 2006. Nejrušnější je jaro a podzim, to tu pracuje každý. V létě je to volnější, protože je velké vedro. Ale lidé sem jezdí třeba i v srpnu, aby zkombinovali lezení s rodinnou dovolenou,“ pochvaluje si majitelka obchodu Sophia Lagoudiová

Oblíbený „proti své vůli“

Na Kalymnosu trvale žije jen 12 tisíc lidí. Je to málo, ale před dvaceti lety tu byly jen „spící vesnice“ s tuctem domů, jednou hospodou a malým obchůdkem. Dnes tu kromě hotelů, hostelů, několika supermarketů a kaváren najdete například i fyzioterapeutickou kliniku. „Žili jsme si tu po svém a ani jsme se do turistického ruchu zapojovat nechtěli. Pak ale přišlo lezení, což přineslo delší turistickou sezónu,“ říká starosta Kalymnosu Ioannis Galouzis.

TIP: Chatky na vysoké noze: Slovinsko láká zájemce o glamour camping

Řecký ostrov Kalymnos je považován za jedno z nejbezpečnějších míst pro lezení, a to také díky práci místních, kteří se neúnavně o všechny trasy starají. Pravidelně z nich odstraňují například spadlé kameny. A i díky pevné opoře úřadů a finanční pomoci z fondů Evropské unie se jim tento ostrov daří přeměňovat na horolezecký ráj. 

Česká lezecká celebrita

Jednou z největších postav světového lezení je Čech Adam Ondra, který se narodil roku 1993 v Brně. Desetkrát byl nominovaný na prestižní ocenění Salewa Rock Award (od roku 2016 nese název Wild Country Rock Award) a pětkrát je získal. V roce 2017 přelezl vlastní cestu nazvanou Silence, u níž byla stanovena obtížnosti 9c, kterou nikdo dříve nezdolal.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907