Drony s infračervenou optikou budou lovit nebezpečné motýlí miny

26.06.2018 - Stanislav Mihulka

Týmy dronů by mohly nahradit lidské pyrotechniky při zneškodňování nebezpečných min

<p>Zabiják malých dětí, plastická „motýlí“ mina PFM-1</p>

Zabiják malých dětí, plastická „motýlí“ mina PFM-1


Reklama

Miny jsou dost nebezpečné zbraně. Ale protipěchotní miny sovětského původu PFM-1, známé též jako „motýlí“ miny, jsou obzvláště odporné. Jsou to vlastně plastové váčky s výbušnou kapalinou, které je velmi obtížné odhalit minohledačkou nebo jinými klasickými postupy. Zvláštním tvarem a materiálem připomínají hračku, takže nejčastějšími oběťmi těchto min jsou malé děti, které přijdou o ruce, zrak a často i o život. Motýlí miny bývají shazovány do krajiny z letadel a vrtulníků, kde číhají ve vegetaci či na povrchu země.

Britští vědci vyvinuli technologii, která umožňuje motýlí miny vyhledávat a zneškodňovat pomocí dronů, bez přímého zapojení člověka. Namontovali infračervené kamery na levné komerční drony a pak s drony létali časně zrána nad místy s motýlími minami. Zjistili totiž, že vycházející Slunce v některých případech ohřívá motýlí miny rychleji, než okolní terén, a infračervená kamera je pak snadno odhalí. Experimenty potvrdily, že tímto způsobem je možné vystopovat motýlí miny s velkou přesností.

TIP: SpectroDrone dokáže vypátrat výbušniny pomocí laserového paprsku na 3 kilometry

Badatelé doufají, že nakonec vyvinou plně autonomní systém s několika drony, který bude likvidovat motýlí miny automaticky, s jen minimálními lidskými zásahy. Drony s infračervenými kamerami lokalizuj motýlí miny a předají informaci o jejich poloze dronům specializovaným na ničení min, jako je SpectroDrone nebo Mine Kafon Drone.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Binghamton University

  • Zdroj fotografií: Wikimedia Commons



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907