Vzduch, který dýcháme, může přispívat k rozvoji amyotrofické laterální sklerózy, varují vědci
Nová kanadská studie naznačuje, že i zdánlivě „čistý“ vzduch může skrývat riziko – dlouhodobé vystavení oxidu siřičitému, běžné složce emisí z fosilních paliv, může zvyšovat pravděpodobnost vzniku smrtelné nemoci ALS.
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je fatální neurodegenerativní onemocnění motorických neuronů v mozku a míše, které postupně zbavuje pacienta schopnosti ovládat svaly. Navzdory úsilí vědců a lékařů se doposud nepodařilo plně objasnit příčiny této děsivé choroby, což pochopitelně komplikuje případnou prevenci.
Nová kanadská studie naznačuje, že riziko vzniku ALS by mohlo souviset s oxidem siřičitým (SO₂) – znečišťující látkou vznikající při spalování uhlí a ropných produktů. Jde o první výzkum, který tento vztah přímo zkoumá.
Tým vědců analyzoval data od 304 lidí s diagnostikovanou ALS a 1 207 zdravých osob stejného věku a pohlaví. Každému účastníkovi odhadli dlouhodobou expozici různým znečišťujícím látkám podle místa bydliště a historických environmentálních záznamů.
Zvláštní pozornost věnovali právě oxidu siřičitému (SO₂), který vzniká hlavně při spalování uhlí a ropných paliv. Ačkoli je tato látka již dříve spojována s poškozením mozku, dosud nebyla zkoumána v souvislosti s ALS.
Co vědci zjistili?
Výsledky ukázaly, že lidé s ALS měli v minulosti prokazatelně vyšší vystavení SO₂ než kontrolní skupina. Tato souvislost byla statisticky významná, i když výzkumníci zdůrazňují, že nejde o důkaz přímé příčinné souvislosti – pouze o silnou korelaci. Zajímavé je, že k tomu došlo i v oblastech, které oficiálně splňují limity pro „čisté“ ovzduší. To znamená, že i nízké hladiny znečištění, považované za bezpečné, mohou představovat riziko.
Analýza navíc ukázala, že kritickým obdobím pro působení SO₂ byla léta před prvními symptomy ALS, nikoli období těsně před diagnózou. Vědci to interpretují tak, že škodlivé změny v nervové tkáni mohou probíhat dlouho, než se nemoc projeví navenek – a že v době, kdy pacient vyhledá specialistu, už bývá proces nevratný.
Studie zkoumala i oxid dusičitý (NO₂), známý z automobilových emisí a uhelných elektráren. Ten sice v minulosti také býval spojován s ALS, ale po zohlednění socioekonomických a dalších faktorů se zde žádná významná vazba neprokázala. Výzkum souvislosti mezi znečištěným ovzduší a ALS zveřejnil odborný časopis Environmental Research.
Podle autorů výzkumu výsledky podporují potřebu přísnějších regulací kvality ovzduší, zejména pokud jde o oxid siřičitý. Připomínají, že ALS je sice vzácné onemocnění (ročně 1–2 nové případy na 100 000 lidí), má ale devastující průběh – postupně ničí nervové buňky, vede k paralýze a většina pacientů umírá do tří let od diagnózy.
ALS je dosud špatně pochopená nemoc s nejasnými příčinami. Víme, že svou roli mohou hrát genetické mutace, životní styl i prostředí. Kanadská studie nyní naznačuje, že vzduch, který dýcháme, může být jedním z klíčových spouštěčů.