Umělá inteligence značně vylepší provoz satelitů pro dálkový průzkum Země.
Během příštích pár měsíců by měla odstartovat pozoruhodná mise. Evropská kosmická agentura ESA připravuje první let satelitu, který bude mít na palubě umělou inteligenci. Půjde o dva cubesaty mise FSSCat, z nichž jeden, přezdívaný PhiSat, bude vybavený zmíněnou umělou inteligencí.
Misi navrhli odborníci španělské Universitat Politècnica de Catalunya a cubesaty následně vyvinulo konsorcium evropských společností a institucí. Jde o satelity zhruba velikosti krabice od bot, které budou provádět dálkový průzkum Země. Použijí k tomu pokročilé mikrovlnné a hyperspektrální optické přístroje. Tyto cubesaty budou také provádět experimenty s komunikací mezi satelity.
Hyperspektrální kamera na jednom u cubesatů pořídí veliké množství snímků povrchu Země. Některé z těchto snímků ale budou nepovedené kvůli mrakům. Právě proto bude snímky na palubě cubesatu kontrolovat umělá inteligence a ty nekvalitní vyřadí, aby zbytečně nezatěžovaly komunikaci mezi cubesaty a Zemí.
TIP: Mise do neznáma: Flotila cubesatů míří do přehlížené ignorosféry
Podle vývojářů umělé inteligence pro PhiSat je vybavení cubesatů této mise sice malé, ale jinak rozhodně špičkové. Kamery pořídí ohromná množství cenných dat. Na jednu stranu je to jistě přínos, na druhou stranu ale vyvstal problém s rychlostí přesunu tak rozsáhlých dat, například o vegetačním pokryvu nebo kvalitě vody, ke koncovým uživatelům. Výkonná umělá inteligence by měla zajistit, že získaná data budou kvalitní a budou mnohem rychleji k dispozici.
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
