Během příštích pár měsíců by měla odstartovat pozoruhodná mise. Evropská kosmická agentura ESA připravuje první let satelitu, který bude mít na palubě umělou inteligenci. Půjde o dva cubesaty mise FSSCat, z nichž jeden, přezdívaný PhiSat, bude vybavený zmíněnou umělou inteligencí.
Misi navrhli odborníci španělské Universitat Politècnica de Catalunya a cubesaty následně vyvinulo konsorcium evropských společností a institucí. Jde o satelity zhruba velikosti krabice od bot, které budou provádět dálkový průzkum Země. Použijí k tomu pokročilé mikrovlnné a hyperspektrální optické přístroje. Tyto cubesaty budou také provádět experimenty s komunikací mezi satelity.
Hyperspektrální kamera na jednom u cubesatů pořídí veliké množství snímků povrchu Země. Některé z těchto snímků ale budou nepovedené kvůli mrakům. Právě proto bude snímky na palubě cubesatu kontrolovat umělá inteligence a ty nekvalitní vyřadí, aby zbytečně nezatěžovaly komunikaci mezi cubesaty a Zemí.
TIP: Mise do neznáma: Flotila cubesatů míří do přehlížené ignorosféry
Podle vývojářů umělé inteligence pro PhiSat je vybavení cubesatů této mise sice malé, ale jinak rozhodně špičkové. Kamery pořídí ohromná množství cenných dat. Na jednu stranu je to jistě přínos, na druhou stranu ale vyvstal problém s rychlostí přesunu tak rozsáhlých dat, například o vegetačním pokryvu nebo kvalitě vody, ke koncovým uživatelům. Výkonná umělá inteligence by měla zajistit, že získaná data budou kvalitní a budou mnohem rychleji k dispozici.
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)
VědaKosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)
RevueLegenda aviatiky
Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.