Reklama


Existují okolo černých děr tzv. ohnivé stěny?

06.05.2017 - Michal Švanda

Černá díra -<p>Podle některých vědců se v blízkosti horizontu událostí nachází jakási stěna, která spálí vše, co se k ní přiblíží</p>
Černá díra -

Podle některých vědců se v blízkosti horizontu událostí nachází jakási stěna, která spálí vše, co se k ní přiblíží


Reklama

Černé díry představují tajemné objekty, v nichž se potkává pole působnosti obecné teorie relativity – testované na velkých prostorových škálách – a kvantové mechaniky, která dobře vysvětluje chod mikrosvěta. Bohužel, v režimu černých děr spolu obě teorie příliš „nespolupracují“, což vede k mnoha paradoxům. 

Na jeden z nich poukázali vědci teprve nedávno: Je-li černá díra dostatečně velká – třeba jako ty, jež leží v centrech galaxií –, pak by těleso padající dovnitř nemělo průchod horizontem událostí zaznamenat. Jedná se o důsledek obecné teorie relativity. V daném případě se však uplatňují i další dva – neméně podstatné – pilíře fyziky: Jeden z nich pochází z kvantové mechaniky a říká, že se žádná informace nemůže ztratit, což by ovšem pád a uzavření testovacího tělesa do černé díry znamenaly. Podle principu lokality pak objekty ovlivňuje jejich bezprostřední okolí. 

Ukazuje se však, že všechny tři principy najednou platit nemohou. Má-li být zachována informace a lokalita, pak musí na horizontu událostí existovat ohnivá stěna v důsledku intenzivního Hawkingova záření. Osud padajícího objektu by tak byl zpečetěn – přesněji řečeno „spečen“ – již přechodem horizontu událostí, neboť by se těleso ve zlomku sekundy vypařilo. Teprve další výzkumy však ukážou, zda ohnivá stěna skutečně existuje, nebo jde o nesprávnou konstrukci.

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 7/2016

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Avalon

Kde: Britské ostrovy
První zmínka: 12. století

Bájný ostrov, na němž měl král Artuš najít svůj poslední odpočinek, získal své jméno po jablku. Poprvé se o něm zmiňuje anglický kněz Geoffrey of Monmouth ve svých latinských Dějinách britských králů, které dopsal někdy kolem roku 1136. 

Koncem 12. století oznámili mniši ze starobylého kláštera v Glastonbury, že objevili ostatky krále Artuše i královny. To by znamenalo, že se bájný Avalon nacházel právě zde. Toto zjištění vůbec není přitažené za vlasy − Glastonbury se skutečně nacházelo na ostrově uprostřed bažin a ve staré velštině se mu skutečně říkalo Ynys Afallach, tedy Ostrov jablek.

Zbožní obyvatelé prý tehdy v hloubce 5 m našli rakev s latinským nápisem: „Zde leží slavný král Artuš na ostrově Avalon.“ Uvnitř měly ležet kostry muže a ženy.

Ostatky byly později s velkou slávou a za přítomnosti krále Edwarda I. znovu pohřbeny a až do dob reformace jim byla projevována mimořádná úcta.

Vše do sebe krásně zapadá, dnešní historici jsou ale skeptičtí. Tehdejší mniši podle nich mohli fascinující nález zinscenovat, aby ekonomicky pomohli svému klášteru, který krátce předtím vyhořel.

Zajímavosti
Revue

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě

Vesmír

Brněnští Němci vítají 15. března 1939 německou armádu. Také Jan Svoboda měl k okupantům velmi blízko

Válka

Blízko vstupu do parku se tyčí i 150 metrů vysoká Babylonská věž (foto: Shutterstock)

 

Příroda

Celý proces probíhal za přítomnosti kněze s hlavou Anubise, boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace, který byl nejčastěji zpodobňován jako šakal

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907