Islám dobýval země Arabského poloostrova kvůli jejich oslabení stoletím válek a chudoby. Všechno začalo velkým suchem kolem roku 520
Hidžra, čili přesun proroka Mohameda z Mekky do Medíny, která je považována za nejvýznamnější událost v době vzniku islámu, se odehrála v roce 622. Za necelých 50 let se z islámu stalo dominantní náboženství v nemalém kusu tehdejšího světa. Naproti tomu křesťanství bylo 100 let po ukřižování Krista stále jen jedním z celé řady obskurních náboženství a sekt, s relativně malým počtem věřících.
Podle historiků byl úspěch islámu do značné míry důsledkem vážného oslabení Himjarského království, které od 2. století před naším letopočtem ovládalo jih Arabského poloostrova. V 6. století našeho letopočtu ho ale zdolala řada krizí, včetně útoku afrického království Aksum, kterému nakonec podlehlo. Po celém Arabském poloostrově se šířil chaos, čehož Mohamed pohotově využil.
Dominik Fleitmann ze švýcarské Univerzity v Basileji je přesvědčený, že zná rozhodující příčinu oslabení moci Himjarského království. Důkazy nalezl v jeskyni Hoti na opačné straně Arabského poloostrova. Z izotopů kyslíku obsažených v krápnících tento paleoklimatolog vyčetl, že zmíněná oblast světa v 6. století prošla nejhorším suchem za tisíc let. Extrémní sucho přitom trvalo několik desetiletí.
TIP: Zkušenost římských císařů: Diktátoři dneška by si měli dát pozor na sucha
Izotopové „záznamy“ později potvrdily i další nezávislé zdroje údajů o klimatu v 6. století. Všechny tyto zjištěné údaje směřují k tomu, že kolem roku 520 zasáhlo Střední východ devastující sucho. Jeho obětí se staly i zavlažovací systémy Himjarského království, které se záhy poté zhroutilo. Výsledkem bylo století neklidu, válek a chudoby, které připravilo půdu pro rychlý nástup islámu.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)