Reklama


Zkušenost římských císařů: Diktátoři dneška by si měli dát pozor na sucha

07.08.2018 - Stanislav Mihulka

Varování kanadských badatelů - když přijde sucho, lidé rychle ztrácejí trpělivost se svými vládci...

<p>Římský císař Hadrián</p>

Římský císař Hadrián


Reklama

Na severní polokouli letos panuje pořádné horko. V mnoha zemích řádí rozsáhlé požáry a kvůli horku umírají lidé. Kanadští historici na základě svého výzkumu tvrdí, že v pozoru by se měli držet zejména diktátoři a autoritativní vládci.

Kanadští badatelé studovali politické vraždy v antickém Římě a snažili se je spojit s dalšími faktory, o nichž měli k dispozici potřebné informace. Cílem jejich výzkumu bylo vysvětlit, kdy a proč se ve starém Římě vraždili politici. Badatelé nakonec dospěli k závěru, že určitě svou roli sehrála špatná rozhodnutí i špatní přátelé, důležitým faktorem ale bylo překvapivě sucho.

TIP: Nebezpečné klima: Klimatické změny jsou v Indii zodpovědné za 60 tisíc sebevražd

Být vládcem Říma bylo velmi nebezpečným povoláním. Mezi lety 27 př. n. l. a 476 n. l. vládlo Římu celkem 82 císařů. Dvacet procent z nich zahynulo při politicky motivovaném útoku. A Římská říše byla zároveň velice závislá na zemědělství. Když přišlo sucho, přišel i hlad a lidé byli pochopitelně nespokojení. Pokud byli navíc nespokojení i vojáci, bylo zaděláno na opravdové problémy. Výzkum ukázal, že období sucha v antickém Římě zvyšovala pravděpodobnost politické vraždy vládce o 11 procent. Podobné závislosti politického neklidu na suchu pozorujeme i dnes, takže vládci dnešního světa by se měli sucha obávat stejně, jako římští císaři.

  • Zdroj textu:

    IFL Science / Economic Letters

  • Zdroj fotografií: Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg) / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Avalon

Kde: Britské ostrovy
První zmínka: 12. století

Bájný ostrov, na němž měl král Artuš najít svůj poslední odpočinek, získal své jméno po jablku. Poprvé se o něm zmiňuje anglický kněz Geoffrey of Monmouth ve svých latinských Dějinách britských králů, které dopsal někdy kolem roku 1136. 

Koncem 12. století oznámili mniši ze starobylého kláštera v Glastonbury, že objevili ostatky krále Artuše i královny. To by znamenalo, že se bájný Avalon nacházel právě zde. Toto zjištění vůbec není přitažené za vlasy − Glastonbury se skutečně nacházelo na ostrově uprostřed bažin a ve staré velštině se mu skutečně říkalo Ynys Afallach, tedy Ostrov jablek.

Zbožní obyvatelé prý tehdy v hloubce 5 m našli rakev s latinským nápisem: „Zde leží slavný král Artuš na ostrově Avalon.“ Uvnitř měly ležet kostry muže a ženy.

Ostatky byly později s velkou slávou a za přítomnosti krále Edwarda I. znovu pohřbeny a až do dob reformace jim byla projevována mimořádná úcta.

Vše do sebe krásně zapadá, dnešní historici jsou ale skeptičtí. Tehdejší mniši podle nich mohli fascinující nález zinscenovat, aby ekonomicky pomohli svému klášteru, který krátce předtím vyhořel.

Zajímavosti
Revue

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě

Vesmír

Brněnští Němci vítají 15. března 1939 německou armádu. Také Jan Svoboda měl k okupantům velmi blízko

Válka

Blízko vstupu do parku se tyčí i 150 metrů vysoká Babylonská věž (foto: Shutterstock)

 

Příroda

Celý proces probíhal za přítomnosti kněze s hlavou Anubise, boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace, který byl nejčastěji zpodobňován jako šakal

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907