Reklama


Zkušenost římských císařů: Diktátoři dneška by si měli dát pozor na sucha

07.08.2018 - Stanislav Mihulka

Varování kanadských badatelů - když přijde sucho, lidé rychle ztrácejí trpělivost se svými vládci...

<p>Římský císař Hadrián</p>

Římský císař Hadrián


Reklama

Na severní polokouli letos panuje pořádné horko. V mnoha zemích řádí rozsáhlé požáry a kvůli horku umírají lidé. Kanadští historici na základě svého výzkumu tvrdí, že v pozoru by se měli držet zejména diktátoři a autoritativní vládci.

Kanadští badatelé studovali politické vraždy v antickém Římě a snažili se je spojit s dalšími faktory, o nichž měli k dispozici potřebné informace. Cílem jejich výzkumu bylo vysvětlit, kdy a proč se ve starém Římě vraždili politici. Badatelé nakonec dospěli k závěru, že určitě svou roli sehrála špatná rozhodnutí i špatní přátelé, důležitým faktorem ale bylo překvapivě sucho.

TIP: Nebezpečné klima: Klimatické změny jsou v Indii zodpovědné za 60 tisíc sebevražd

Být vládcem Říma bylo velmi nebezpečným povoláním. Mezi lety 27 př. n. l. a 476 n. l. vládlo Římu celkem 82 císařů. Dvacet procent z nich zahynulo při politicky motivovaném útoku. A Římská říše byla zároveň velice závislá na zemědělství. Když přišlo sucho, přišel i hlad a lidé byli pochopitelně nespokojení. Pokud byli navíc nespokojení i vojáci, bylo zaděláno na opravdové problémy. Výzkum ukázal, že období sucha v antickém Římě zvyšovala pravděpodobnost politické vraždy vládce o 11 procent. Podobné závislosti politického neklidu na suchu pozorujeme i dnes, takže vládci dnešního světa by se měli sucha obávat stejně, jako římští císaři.

  • Zdroj textu:

    IFL Science / Economic Letters

  • Zdroj fotografií: Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg) / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907