Geny zděděné po neandertálcích mohou ztěžovat obranu proti některým běžným DNA virům

Naši předci se s oblibou křížili se svými blízkými příbuznými neandertálci. Kvůli tomu mají neafrické populace lidí asi 2 procenta genomu z neandertálské DNA. Obyvatelé Oceánie mají v genomu navíc ještě asi 2 až 4 % DNA zděděné po denisovanech. Tyto genetické sekvence ovlivnily řadu biologických vlastností, včetně fungování imunitního systému. Vědci například zjistili, že neandertálská DNA pomáhá s obranou proti RNA virům.

Její role v obraně proti DNA virům ale dosud zůstávala z velké části neprostudovaná. Michael Dannemann z univerzity v estonském Tartu a jeho spolupracovníci nedávno prozkoumali vliv archaické DNA neandertálského původu, na virovou nálož DNA virů u lidí. Badatelé analyzovali sekvence virů nalezené v genomických datech účastníků UK Biobank a zjišťovali, zda neandertálská DNA souvisí s přítomností nebo množstvím běžných DNA virů.

Neandertálská DNA a virová nálož

Výsledky výzkumu, který uveřejnil odborný časopis Genome Biology and Evolution, ukázaly, že vztah mezi neandertálskou DNA a DNA viry je oproti vztahu s RNA viry spíše opačný. Viry jako je například virus Epstein-Barrové (EBV), lidský herpesvirus 7 (HHV-7) nebo aneloviry vytvářejí větší virovou zátěž v lidech, kteří mají v genomu více neandertálské DNA.

Jde přitom o DNA viry, které jsou v lidské populaci velmi rozšířené a často vytvářejí chronické infekce. Přestože tyto viry většinou nezpůsobují žádné příznaky, množství jejich DNA v organismu může podle vědců souviset s tím, jak účinně je imunitní systém dokáže držet pod kontrolou.

Výzkumníci současně zdůrazňují, že negativní dopady neandertálské DNA u dnešních lidí neznamenají, že to byl problém i pro samotné neandertálce.

„Viry se vyvíjejí mimořádně rychle,“ upozorňuje Dannemann. „Prostředí plné patogenů, kterému čelili neandertálci před desítkami tisíc let, se dramaticky lišilo od toho dnešního. Sekvence DNA, které dnes zvyšují virovou nálož, ji kdysi mohly naopak snižovat.“