Co dělala egyptská kosmetická pomůcka na smetišti v římské Británii? Archeologové nabízejí překvapivé vysvětlení
Analýza unikátní nádobky na líčidlo z anglického Yorku přináší nové důkazy o kontaktech mezi římskou Británií a egyptským kulturním prostředím.
První známá nádobka na khol objevená v římské Británii rozšiřuje poznatky o mobilitě lidí a kulturních vlivech v antickém světě. (ilustrace: ChatGPT, PDM 1.0)
Khol (nebo též kajal) je tradiční líčidlo na oči, které již velice dlouho používají lidé v severní Africe, na Blízkém východě nebo třeba v Africe, kvůli vytvoření iluze uhrančivého pohledu. Původně se vyráběl drcením minerálu galenitu (sulfid olovnatý) nebo antimonitu (sulfid antimonitý) a míchal se s popelem, kafrem, bylinkami a živočišnými tuky.
Starověcí Egypťané bývají často zobrazováni s černými linkami kolem očí, za něž vděčili právě kholu. Tento kosmetický přípravek se uchovával v malých nádobkách, které archeologové běžně nacházejí po celém Egyptě a Súdánu (Núbii), ale mimo tyto oblasti jsou naopak velice vzácné.
Egypťan v Yorku?
Před více než čtyřiceti lety, během vykopávek v letech 1983 až 1984 v anglickém Yorku, našli archeologové mezi předměty z antického smetiště i nenápadnou skleněnou lahvičku, datovanou do konce 2. století n. l. Až nedávno si ale archeoložka Hillary Coolová z organizace Barbican Research Associates všimla, že se lahvička nápadně podobá egyptské nádobce na khol. Podrobnější výzkum ukázal, že jde o první a dosud jediný známý exemplář svého druhu v římské Británii.
Nádobka na khol objevená v Yorku (foto: Cambridge University Press, H.E.M. Cool, CC BY-SA 4.0)
Již z dřívějška přitom existovala řadu důkazů o propojeních mezi Yorkem, okolními oblastmi římské Británie a Egyptem. Například velitel Claudius Hieronymianus nechal v Yorku postavit chrám zasvěcený Serapidovi, řecko-egyptskému božstvu. V Leicesteru zase archeologové objevili slonovinovou schránku zdobenou vyobrazením boha Anubise, který byl obzvláště oblíbený mezi římskými vojáky sloužícími v Egyptě.
Nálezy nádobek na khol napovídají, že nejspíš nešlo o žádné suvenýry, které by si lidé vozili do vzdálených provincií Římské říše nebo i dalších zemí. Zdá se, že to byly spíše velmi osobní předměty. Coolová se proto domnívá, že nádobka na khol nalezená v Yorku mohla být osobním majetkem vojáka, který byl buď přímo Egypťanem, nebo v Egyptě strávil delší dobu a osvojil si některé místní zvyky, včetně používání očních linek. Na smetišti se mohla ocitnout po jeho smrti nebo i pouhým omylem.
