Francouzská Guyana: Kus Evropy uprostřed deštného pralesa

17.11.2022

Víc než sedm tisíc kilometrů dělí Paříž od jihoamerického Cayenne, metropole Francouzské Guyany: Největší z pěti zámořských departementů, které v důsledku bohaté koloniální minulosti evropskému státu dodnes náležejí, sloužil dlouhých sto let coby trestanecká kolonie

<p>S rozlohou 34 tisíc kilometrů čtverečních je Guyanský amazonský park největším národním parkem v Evropské unii. <em>(foto: Wikimedia Commons, Ronan Liétar, CC BY-SA 4.0)</em></p>

S rozlohou 34 tisíc kilometrů čtverečních je Guyanský amazonský park největším národním parkem v Evropské unii. (foto: Wikimedia Commons, Ronan Liétar, CC BY-SA 4.0)


Reklama

Zelenožlutá vlajka Francouzské Guyany je v současnosti pouze neoficiální: Platila mezi léty 1967 a 2010, kdy byl po sloučení národní a regionální guyanské rady zrušen její internacionální status a nahradila ji francouzská trikolora. Užívat se však nepřestala: Dnes reprezentuje politickou stranu MDES, tedy Hnutí dekolonizace a sociální emancipace. Zelená barva symbolizuje pralesy, žlutá odkazuje k bohatství regionu a červená hvězda zastupuje socialismus, případně krev.

Přísně střežené věznice se rozkládaly nejen na pevninském území francouzské državy, ale především na třech přilehlých ostrůvcích: V mapách jsou zaneseny jako Ostrovy spásy, dřív ovšem bývaly daleko známější pod přívlastkem Ďábelské. Nechvalně proslulý Île du Diable, doslova „ďáblův ostrov“, zpočátku představoval azyl pro pacienty s leprou, později však platil za obzvlášť obávanou destinaci: Fungoval totiž jako shromaždiště politických vězňů, které čekal ještě přísnější režim než ostatní. Roku 1894 se mezi místní nedobrovolné obyvatele zařadil i důstojník Alfred Dreyfus křivě obviněný z velezrady, jehož aféra následně vyvolala ve Francii silnou vlnu antisemitismu.

Tisíce smrtí

Mezi léty 1852 a 1953 deportovala francouzská vláda do jihoamerické kolonie na sedmdesát tisíc vězňů. Z hlediska efektivity si nemoha zvolit lepší destinaci: Vlhko, horko a exotické choroby v kombinaci s drsným zacházením ze strany dozorců, násilím a nucenou prací na galejích vykonaly své. Odhaduje se, že tři čtvrtiny vězňů výkon trestu nepřežily. 

O tamních podmínkách kolovaly doslova hororové zvěsti, o nichž dnes nelze s jistotou tvrdit, zda měly pravdivý alespoň základ. Vyprávělo se například, že v noci na odsouzence útočí krvelační netopýři. A utéct se jevilo takřka nemožné – jako jeden z mála to dokázal Henri Charrière alias Motýlek.

 

Z džungle do vesmíru

Zato v současnosti panuje o vstup na území Francouzské Guyany, coby jedné z nevzdálenějších výsep Evropské unie, obrovský zájem: Místní vláda řeší ročně třináct tisíc žádostí o povolení k pobytu. Na poměry jihoamerického kontinentu jde totiž o relativně bohatý region s vyšším životním standardem. Vděčí za to ekonomické podpoře z Francie, která jej skrz import potravin de facto živí. 

Navzdory hojnosti srážek – ročně jich tam spadne 3 800 milimetrů, tedy šestkrát víc než u nás – je bohužel guyanské zemědělství značně neefektivní kvůli chudé půdě. Kromě toho zemi z devíti desetin pokrývá tropický deštný les a téměř polovina teritoria náleží ke Guyanskému amazonskému parku. S rozlohou 34 tisíc čtverečních kilometrů, což odpovídá polovině Česka, se jedná o největší chráněnou oblast v rámci EU. Obydlené zóny naopak zaujímají pouhých 6 % státu a drtivá většina populace se soustředí při pobřeží.

Mezi nejvýkonnější motory místní ekonomiky patří kosmodrom v Kourou, zaměstnávající na 1 700 lidí. Primárně ho využívá Evropská kosmická agentura, komplex však slouží i ruským raketám Sojuz či pro potřeby komerčních subjektů. 

STRUČNÉ DĚJINY

Za prvního Evropana, který vstoupil na půdu dnešní Francouzské Guyany, se považuje Španěl Vincente Yáñez-Pinzón. Vylodil se tam rok poté, co Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, Španělsko však tehdy v lokalitě nemělo mocenské ambice. Francouzská Guyana tak dnes patří k několika málo zámořským regionům, jež během uplynulých staletí dobyla a spravovala jediná mocnost, a sice Francie. Do Karibiku dopluli Francouzi již počátkem 16. století a kromě ostrovních držav jako Guadeloupe či Saint-Domingue – dnešního Haiti – se do jejich rukou dostalo i pevninské teritorium známé jako Guyana

Od otroků k vězňům

První francouzské osídlení tam vyrostlo již v roce 1503, trvalo však ještě půldruhého století, než se zájmy země galského kohouta začaly do oblasti soustředit výrazněji. Před příchodem Evropanů sice v místě přinejmenším od doby kamenné prosperovala domorodá populace zejména aravacké jazykové skupiny, většina indiánů však na příchod Evropanů doplatila když ne životem, tak svobodou. Roku 1543 založili noví osadníci dnešní metropoli Cayenne, z Guyany se stalo centrum obchodu s otroky – vedle indiánských zejména těch afrických – a „vzkvétalo“ až do Francouzské revoluce. Na otrokářskou éru v novodobé historii navázala neslavná, byť zásadní kapitola mezi léty 1852 a 1953, kdy Francouzská Guyana fungovala jako trestanecká kolonie. 

Evropa v Jižní Americe

Dominanci Francouzů přerušila jen krátká epizoda v roce 1809, kdy se britsko-portugalská námořní flotila zmocnila vlády a Francouzská Guyana na následujících pět let spadala pod správu Portugalského království. Pařížská smlouva z roku 1814 však dočasné uspořádání vrátila do původní podoby. V roce 1946 pak Francouzská Guyana získala oficiální status zámořského departementu, a osm let nato vstoupila spolu s „mateřskou“ zemí do rodícího se evropského společenství. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

  • počet obyvatel: 280 000
  • očekávaná doba dožití: 76 let
  • průměrný počet dětí: 3,8 na ženu
  • věková struktura: 30 % obyvatelstva do 15 let, 7 % obyvatelstva nad 65 let;
  • městské obyvatelstvo: Cayenne má 65 000 obyvatel
  • náboženství: 84 % křesťanství, 7 % ostatní, 4 % východní náboženství, 3 % bez vyznání, 2 % původní náboženství
  • oficiální jazyk: francouzština
  • gramotnost: 83 %
  • obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 40 %

Politika

  • státní zřízení: francouzský zámořský departement
  • prefekt: Thierry Queffelec (od 25. listopadu 2020)
  • volby do francouzského Národního shromáždění: jednou za čtyři roky

Ekonomika

  • HDP na hlavu: 14 400 eur, odhad z roku 2018; Česko – 27 500 eur
  • měna: euro

GEOGRAFIE

  • rozloha: 85 534 km², asi jako Rakousko
  • charakter území: převážně nížinaté, 90 % pokrývá deštný prales
  • podnebí: vlhké rovníkové, téměř po celý rok deštivé, s obdobím sucha pouze na podzim
  • min. noční / max. denní teploty v Cayenne (°C): celoročně 23–24/32–34
  • nejvyšší bod: Bellevue de l’Inini, 851 m n. m.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907