Haiti: Země stíhaná osudem

13.03.2014

Haiti je nejchudší zemí západní polokoule. Vedle politické nestability, která jej provází po většinu historie, postihlo stát před čtyřmi lety masivní zemětřesení, z nějž by se těžce vzpamatovávala i mnohem blahobytnější země


Reklama

Barvy na vlajce prý inspirovala francouzská trikolora. Na haitském znaku se uprostřed nachází palma lemovaná vlajkami a zbraněmi, které mají chránit svobodu. Nápis ve spodní části znaku zní „Jednota dává sílu“

Historie Haiti je plná nepokojů a násilných převratů, při nichž proti sobě stály dvě nebo více znesvářených stran. V lednu 2010 však zemi zasáhla přírodní katastrofa, která si vybrala svou daň ještě bezohledněji než kterýkoliv z někdejších politických vůdců. Zemětřesení o síle sedmi stupňů bylo nejhorší za posledních dvě stě let a původní zprávy tvrdily, že za sebou nechalo přes tři sta tisíc mrtvých a 1,5 milionu lidí bez domova. 

Stopy ještě nezmizely

Odhady počtu obětí se později ukázaly jako značně nadhodnocené, přičemž na přehánění měla hlavní podíl haitská vláda – zřejmě tak chtěla podnítit intenzitu humanitární pomoci. Pozdější zpráva Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID) uvedla počet obětí v rozmezí 46 až 85 tisíc a množství lidí bez domova odhadla na 900 tisíc. To však nic nemění na faktu, že přírodní katastrofa zasáhla zemi velmi tvrdě a zanechala za sebou obrovskou spoušť. Podle Mezinárodního měnového fondu se do roku 2013 podařilo odklidit více než polovinu z deseti milionů krychlových metrů trosek, v něž se proměnily někdejší stavby. 

Stále v provizoriu

Stejně velký problém jako zdemolované budovy představuje epidemie cholery, která vypukla v říjnu 2010. Celosvětově jde o největší epidemii svého druhu od krize v roce 1994 v Demokratické republice Kongo. Do konce roku 2013 zabila nemoc více než osm tisíc Haiťanů, a bylo dokonce zaznamenáno její šíření do sousedních států včetně Dominikánské republiky a Kuby.

Velký podíl na špatné zdravotní situaci má bezesporu fakt, že mnoho Haiťanů dosud žije ve zdravotně nevyhovujících podmínkách. Zpráva ze začátku roku 2013 udává, že většina prostředků vybraných na řešení situace obyvatel bez střechy nad hlavou byla vydána na dočasná opatření, jako jsou stanové tábory a jiné provizorní přístřešky. Zhruba čtvrt milionu lidí stále přebývá v jednom z 350 táborů, přičemž plná pětina zmíněných zařízení nemá ani funkční toalety. 

Problémy křehké ekonomiky

Chudoba, korupce, nízká úroveň vzdělanosti a hrozící přírodní katastrofy představují vážné překážky pro rozvoj ekonomiky. Dvě pětiny Haiťanů se živí jako drobní zemědělci, a jsou tedy závislí na rozmarech počasí. To se ukázalo i v roce 2011, kdy zemi postihly dva hurikány a zpomalily proces rekonvalescence (účinky hurikánů jsou na Haiti velmi intenzivní i kvůli rozsáhlému odlesňování). Výrazným zdrojem příjmů zůstávají pro Haiťany finanční příspěvky od krajanů žijících v zahraničí – ti přitom svým příbuzným posílají pětkrát více cizí měny, než se do země dostává prostřednictvím zahraničního obchodu. 

STRUČNÉ DĚJINY

Před příchodem Kryštofa Kolumba žila na ostrově, jehož západní třetinu dnes tvoří Haiti, indiánská etnika Taínů a Aravaků. Od okamžiku, kdy 6. prosince 1492 přistály Kolumbovy lodě u pobřeží, neuplynulo do úplného vymýcení původních obyvatel ani jedno celé století. Kolumbus dal ostrovu název La Española, jenž se později anglikanizoval na Hispaniola.

Zrození „státu otroků“

Začátkem 16. století se stal ostrov součástí španělské kolonie Santo Domingo a v roce 1697 postoupili Španělé území dnešního Haiti Francouzům. Kolonie patřila k jedněm z nejbohatších v Karibiku, ale jen díky otrocké práci černochů přivážených z Afriky. Na konci 18. století žilo v západní části asi 30 tisíc etnických Francouzů, kolem 27 tisíc míšenců a půl milionu černých otroků! Právě tehdy došlo k rozsáhlé otrocké vzpouře, která v roce 1804 nakonec vedla k vyhlášení nezávislosti celého ostrova. Roku 1807 se ostrov rozdělil na dva státy, ovšem mezi lety 1822 a 1844 se opět sjednotil. Po roce 1844 se pak politické rozdělení ustálilo do dnešní podoby. Francie uznala Haiti až roku 1825 a Británie v roce 1833. Spojené státy přistoupily ke stejnému kroku mezi posledními – teprve v roce 1862. 

Střídání diktátorů

Od počátku vládla na Haiti politická nestabilita a mezi roky 1844 a 1911 se v jeho čele vystřídalo šestnáct vůdců – plných jedenáct z nich přitom doplatilo na převrat. Začátkem 20. století se situace natolik vyostřila, že vláda USA poslala v roce 1915 do země vojenské síly, aby chránily americké obchodní zájmy. Jednotky pak byly staženy roku 1934. Neustálé změny v čele státu přerušil až v roce 1957 nástup diktátora Françoise Duvaliera. Po něm převzal v roce 1971 moc jeho syn Jean-Claude Duvalier, který následně vládl ve stejně represivním stylu jako otec a v zoufalé ekonomické situaci vedoucí k demonstracím pak v roce 1986 uprchl do exilu. Následující léta poznamenaná dalšími převraty a střídáním dvojice Jean-Bertrand Aristide a René Préval nepřinesla žádné výrazné zlepšení. 

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: zhruba 9,9 milionu
očekávaná doba dožití: 62,85 let
prům. počet dětí: 2,88 na jednu ženu
kojenecká úmrtnost: 50,92 z 1 000 živě narozených
věková struktura: 34,6 % dětí do 15 let, 4,1 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. mladších 21,9 roku
městské obyv.: 52 %
etnické složení: černoši, potomci Afričanů 95 %, mulati a běloši 5 %
náboženství: římskokatolické 80 %, protestantské 16 %, ostatní 3 %, bez vyznání 1 %; zhruba polovina populace praktikuje voodoo
jazyky: oficiálními jazyky jsou francouzština a kreolština
obyv. pod hranicí chudoby: 80 %; gramotnost: 48,7 %.

Politika 

Typ vlády: prezidentská a parlamentní demokracie
samostatnost: od 1. 1. 1804 (dříve francouzská kolonie)
hlava státu: prezident Michel Martelly (od 14. 5. 2011)
šéf vlády: premiér Laurent Lamothe (od 16. 5. 2012)
volby: prezident volen všelidovým přímým hlasováním na pět let (nesmí kandidovat hned pro následující období); premiéra jmenuje prezident. 

Ekonomika

HDP na hlavu: 1 200 USD (odhad z r. 2012; ČR – 27 000 USD), jedna z nejchudších zemí světa
měna: haitský gourde (HTG), 1 USD = asi 42 HTG, 1 CZK = asi 2 HTG.

GEOGRAFIE

Rozloha: 27 750 km², tedy zhruba jako třetina ČR
hranice: 360 km (s Dominikánskou republikou)
délka pobřeží: 1 771 km
charakter území: většinou hornatý nebo velmi obtížný terén
podnebí: tropické; v místech, kde hory na východě brání v postupu oblačnosti, až polopouštní
min. noční / max. denní teploty (°C) v Port-au-Prince: leden–březen 22–23/31–32, duben–červen 23–24/33–35, červenec–září 25–24/35–33, říjen–prosinec 24–22/33–31
nejnižší a nejvyšší bod: Karibské moře (0 m) / Chaine de la Selle (2 680 m).

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vražda knížete Václava, kterou v představách Matyáše Hutského spáchal o půlnoci sám Boleslav, iluminace z 2. poloviny 16. století.

Historie

Opečený ultrahorký neptun LTT 9779b je zřejmě zbytkem mnohem většího plynného obra.

Vesmír

Krmící se antilopa žirafí bývá častým terčem útoků lvů, gepardů, levhartů a šakalů.

Příroda
Zajímavosti

Spinosaurus aegyptiacus (přezdívaný Trnitý ještěr) žil na území dnešní severní Afriky v křídových obdobích před asi 112 až 94 miliony let.

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907