Hádanka vyřešena? Proč jsou na Plutu kusy ledu velké jako mrakodrapy

29.09.2017 - Stanislav Mihulka

Obrovské ledové čepele na Plutu zřejmě vznikají podobným způsobem, jako tzv. „ledoví kajícníci“ v chilských Andách

Ledoví kajícníci -<p>Podivuhodné tvary z ledu na chilském Chajnantoru připomínají útvary na Plutu</p>
Ledoví kajícníci -

Podivuhodné tvary z ledu na chilském Chajnantoru připomínají útvary na Plutu


Reklama

Na Plutu jsou velké pánve plné exotického ledu. Taky jsou tam „plovoucí“ ledové hory. A letos vědci na Plutu objevili podivné kusy ledu, které dosahují výšek pozemských mradodrapů.

Viníkem je zřejmě odpařování ledu

Jeffrey Moore z výzkumného centra NASA Ames Research Center a jeho kolegové ve své nové studii tvrdí, že výjimečné ledové útvary na Plutu, které se vyskytují v nejvyšších nadmořských výškách Pluta, poblíž jeho rovníku, vznikly kvůli vzájemnému působení uloženin ledu a vypařování ledu.

TIP: Pluto v hadí kůži: Nové snímky New Horizons vyvolávají otázky

V atmosféře Pluta metan mrze a krystalizuje ještě předtím, než se dostane na povrch, kde pak vznikají uloženiny metanového sněhu a ledu. Někdy se ale na Plutu mění klima a zmrzlý metan se pak odpařuje, přičemž během milionů let vznikají úchvatné tvary ledových čepelí. Podobný jev známe z chilských And, kde vypařování vodního ledu tvaruje takzvané ledové kajícníky, útvary vysoké až 5 metrů.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA, Icarus

  • Zdroj fotografií: ESO

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907