Observatoř Very Rubinové pozorovala rekordně rychle rotující planetku
Úvodní pozorování nové Observatoře Very Rubinové odhalilo rekordně rychle rotující planetku. Její extrémní chování nutí astronomy přehodnocovat představy o vnitřní stavbě těchto objektů.
Nedávno spuštěná Observatoř Very Rubinové uskutečnila loni na jaře úvodní sérii pozorování, během které zaznamenala ve Sluneční soustavě tisíce planetek. Zhruba 1 900 z těchto objektů bylo pro vědu do té doby zcela neznámých. Skutečným pokladem byl ale objev 19 extrémně rychle rotujících objektů.
Jak zjistil výzkumný tým, který vedla Sarah Greenstreetová z americké výzkumné laboratoře NOIRLab (National Optical-Infrared Astronomy Research Laboratory), jeden z těchto objektů se ukázal být nejrychleji rotující planetkou.
Rekordní rychlost rotace
Objevená planetka nese označení 2025 MN45 a v průměru měří zhruba 710 metrů. Nachází se v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a kolem své osy se otočí jednou za 1,88 minuty. To z ní činí nejrychleji rotující známou planetku o průměru větším než 500 metrů. Výsledky pozorování popisuje odborný časopis Astrophysical Journal Letters.
Rychlost rotace planetek není jen vědeckou kuriozitou. Odborníkům poskytuje důležité informace o vnitřní stavbě těchto objektů, historii srážek i o podmínkách, za nichž vznikaly před miliardami let.
Většina planetek je tvořena nesourodou „sutí“ kterou pohromadě drží hlavně gravitace. Takové objekty ale mají jasně daný limit, jak rychle se mohou otáčet, aniž by se rozpadly. V hlavním pásu asteroidů činí tato hranice přibližně 2,2 hodiny na jednu otočku. Planetky, které se otáčejí rychleji, musí být mnohem pevnější, než se běžně předpokládá.
U planetky 2025 MN45 výpočty ukazují, že by musela mít soudržnost srovnatelnou s kompaktní horninou. To je překvapivé, protože objekty této velikosti jsou obvykle považovány za málo soudržné. Objev tak naznačuje, že některé planetky mohou mít výrazně odlišnou vnitřní strukturu, případně mohou představovat úlomky větších těles rozbitých dávnými srážkami.
Celkově studie popisuje 76 planetek a asteroidů se spolehlivě určenou rotační periodou. Patří mezi ně 16 superrychlých objektů s periodami od zhruba 13 minut do 2,2 hodiny a tři ultrarychlé objekty, které se otočí za méně než pět minut.
Zajímavé je také to, kde se tyto objekty nacházejí. Většina dosud známých rychle rotujících planetek patřila mezi blízkozemní objekty. Naprostá většina nově objevených se ale nachází v hlavním pásu asteroidů, některé dokonce za jeho vnější hranicí.
