První velký úlovek Observatoře Very Rubinové: Hvězdný proud dlouhý 160 tisíc světelných let
Nedávno zprovozněná Observatoř Very Rubinové v Chile se uvedla zajímavým objevem mohutného hvězdného proudu, který vyvěrá z galaxie M61 do vzdálenosti 163 tisíc světelných let.
Observatoř Very Rubinové (VRO) na hoře Cerro Pachón v chilské poušti Atacama byla oficiálně spuštěna letos v červnu a ještě ani nezahájila svůj velmi očekávaný program Legacy Survey of Space and Time – desetileté mapování celé jižní oblohy. Už její testovací snímky, nazvané „Virgo First Look“, ale ukazují, že se mámena co těšit. V oblasti Kupě galaxií v Panně zachytila struktury, které dosud unikaly i těm největším dalekohledům.
Nový objev v známé galaxii
Největším překvapením testovacího provozu je objev dosud neznámého hvězdného proudu v jedné z nejlépe prozkoumaných galaxií – Messier 61 (M61, NGC 4303). Podrobnosti popisuje článek Aarona Romanowského z Kalifornské státní univerzity v San José, uveřejněný v časopisu Research Notes of the American Astronomical Society.
Podobné hvězdné proudy nejsou ve vesmíru úplnou neznámou. Obvykle vznikají, když se malá galaxie nebo kulová hvězdokupa dostane do gravitačního vlivu větší galaxie. Gravitační síly ji doslova roztrhají na kusy a její hvězdy se rozprostřou do tenkého, často tisíce světelných let dlouhého proudu.
V naší Mléčné dráze známe desítky takových proudů – většinou měří desítky tisíc světelných let. Jenže proud v galaxii M61 je v tomto směru úplně jiná liga: podle analýzy Romanowského týmu měří přibližně 163 000 světelných let, tedy zhruba polovinu průměru celé naší Galaxie.
Stopy dávné galaktické srážky
M61 je obří spirální galaxie, která se v mnohém podobá Mléčné dráze. Autoři studie se domnívají, že hvězdný proud vznikl při dávné srážce s menší galaxií – události, která mohla spustit masivní zrod nových hvězd v jejím jádře asi před 10 miliony let.
Z výpočtů vyplývá, že pohlcená galaxie mohla mít hmotnost asi 80 miliard Sluncí, a tedy dost energie na to, aby ovlivnila samotnou strukturu M61: mohla přispět ke vzniku centrální galaktické příčky, překotné tvorbě hvězd i aktivního jádra, tedy supermasivní černé díry, která pohlcuje hmotu ze svého okolí.
Autoři přirovnávají tuto událost k tomu, co se děje i v naší Galaxii – k interakci s trpasličí eliptickou galaxií v souhvězdí Střelce. Její hvězdný proud obepíná Mléčnou dráhu jako prstenec a podle dat z družice Gaia právě tyto srážky kdysi odstartovaly opakované vlny tvorby hvězd v naší Galaxii. Na konci proudu v M61 se navíc podle vědců rozprostírá složitý „hvězdný chochol“ s rozměry asi 30 000 × 13 000 světelných let, jehož původ vědci teprve zkoumají.
Jde o jeden z prvních velkých objevů Observatoře Very Rubinové – a jasný příslib toho, že tento nový teleskop má ambice zcela změnit naše chápání struktury galaxií a vývoje vesmíru. „Je pozoruhodné, že tak rozsáhlý proud v M61 zůstal tak dlouho nepovšimnutý,“ uzavírají autoři. „Očekáváme, že budoucí data z observatoře odhalí další poklady podobných hvězdných struktur i u dalších galaxií.“
