Nalezený středověký astroláb dokládá průnik muslimské, židovské a křesťanské vědy

Astroláb je velmi starý přenosný přístroj, který se již v antice využíval k určování a předpovídání polohy hvězd a Slunce nebo třeba k určování místního času podle zeměpisné polohy. Federica Giganteová z britské Univerzity v Cambridgi nedávno objevila cenný středověký astroláb, který pochází z 11. století.

K objevu došlo úplnou náhodou, když Giganteová narazila na snímek astrolábu na webových stránkách muzea Fondazione Museo Miniscalchi-Erizzo v italské Veroně. „V muzeu netušili, co tam vlastně mají. Dokonce si mysleli, že by to mohl být padělek,“ líčí Giganteová. „Nyní jde o nejvýznamnější artefakt v celém muzeu.“

Astroláb tří kultur

Cenný artefakt nese stopy po užívání lidmi tří různých kultur – jsou na něm totiž nápisy v arabštině, hebrejštině a křesťanskou latinkou. Nápisy vznikly v různých dobách a různým způsobem, zřejmě na celé řadě míst v Evropě a severní Africe a historie přístroje by nejspíš vydala na napínavý film.

Během podrobného zkoumání Giganteová odhalila, že nápisy odpovídající stylu rytin na podobných přístrojích, jaké jsou známé ze španělské Andalusie pod muslimskou nadvládou v 11. století. Podle badatelky právě v té době astroláb vznikl. Potvrzuje to i mapa hvězd vyrytá na astrolábu, která odpovídá tomuto období.

Na astrolábu jsou mimo jiné v arabštině vyrytá jména „Isḥāq“ a „Yūnus“, což jsou patrně židovská jména. Giganteová z toho usuzuje, že astroláb používali lidé z tehdy velké a významné arabsky hovořící židovské komunity na jihu Španělska. Křesťanské rytiny na astrolábu zanechal nejspíš člověk hovořící latinsky nebo italsky, když se přístroj nakonec dostal do křesťanských rukou.