Genex Tower: Brutalistická ikona Bělehradu, která dodnes rozděluje veřejnost

Jen málokterá stavba v Bělehradě budí tolik emocí jako Genex Tower, známá také jako Západní brána Bělehradu. Monumentální komplex dvou brutalistních mrakodrapů ve čtvrti Novi Beograd vítá návštěvníky přijíždějící do srbské metropole od západu už od roku 1980. Zatímco jedni jej považují za mimořádně cennou ukázku architektury druhé poloviny 20. století, druzí v něm vidí především chátrající betonový kolos, který hyzdí panorama města.

Dvě věže spojené symbolem jednoty

Komplex tvoří dvě rozdílně vysoké věže propojené lávkou ve výšce 115 metrů. Východní, šestadvacetipodlažní věž byla určena pro administrativní a komerční využití, zatímco západní, vysoká 33 pater, sloužila od počátku jako obytný dům. Nad oběma věžemi se vypíná charakteristická kruhová restaurace zakončená vysílačem, jehož vrchol dosahuje výšky přibližně 135 metrů.

Autorem stavby je srbský architekt Mihajlo Mitrović, který most spojující obě věže navrhl jako symbol propojení různých oblastí lidského života. V jedné budově lidé pracovali, ve druhé bydleli, a architektonické spojení mělo tuto myšlenku přenášet i do podoby samotné stavby.

Brutalismus s technickými inovacemi

Genex Tower patří mezi nejvýraznější příklady brutalistní architektury na Balkáně. Charakterizuje ji fasáda z pohledového betonu, kruhová okna i neobvyklé výtahové šachty umístěné po stranách věží. Konstrukce stojí na dvojici mohutných betonových sloupů, které dávají celému komplexu charakteristický vzhled.

Stavba byla výjimečná také po technické stránce. Šlo o první „chytrou“ budovu v Bělehradě. Centrální počítačový systém řídil provoz topení, klimatizace i výtahů, což bylo na přelomu 70. a 80. let velmi pokrokové řešení.

Sídlo obchodního gigantu

Název Genex Tower vznikl podle státní společnosti Generalexport, která sídlila ve východní věži. Obytná západní věž byla od počátku určena pro byty a lidé v ní žijí dodnes.

Ve výšce zhruba 97 metrů se nacházela veřejná vyhlídková terasa s panoramatickým výhledem na Bělehrad i jeho široké okolí. V roce 1996 však byla uzavřena a už nikdy nebyla znovu zpřístupněna.

Architekt počítal také s tím, že kruhová restaurace na vrcholu komplexu se bude podobně jako u některých známých světových věží pomalu otáčet kolem své osy. K realizaci této myšlenky ale nikdy nedošlo. Při výstavbě chyběly prostředky na pořízení potřebného mechanismu a restaurace tak zůstala napevno.

Od symbolu pokroku k chátrajícímu kolosu

Osud stavby se výrazně změnil po krachu společnosti Generalexport v roce 2015. Komplex se dostal do konkurzu a dlouhá léta se nedařilo najít nového vlastníka ani investora. Postupně začal chátrat.

V současnosti je obývaná pouze západní obytná věž. Administrativní část zůstává opuštěná a její fasáda slouží především jako obří reklamní plocha. Uzavřená zůstává i restaurace na vrcholu a stopy času jsou patrné také na okolním veřejném prostoru, který vznikl společně s mrakodrapy před více než čtyřmi desetiletími.

Památka navzdory kontroverzím

V průběhu let se objevila řada návrhů na nové využití komplexu. Mezi nejambicióznější patřila přeměna administrativní věže na kulturní centrum s muzeem, koncertními sály, galeriemi a knihovnou. Jiné projekty počítaly s přestavbou na univerzitní kampus.

Přestože se o budoucnosti Genex Tower opakovaně diskutovalo, žádný z těchto plánů se nepodařilo uskutečnit a většina zůstala pouze na papíře.
Přes rozpory, které stavba dodnes vyvolává, získala Genex Tower v roce 2021 status chráněné kulturní památky. Srbské úřady tak uznaly její architektonický i historický význam jako jedné z nejvýraznějších staveb pozdně modernistické a brutalistní architektury v bývalé Jugoslávii.

Dodnes tak zůstává nejen výraznou dominantou Bělehradu, ale také připomínkou ambicí své doby a symbolem proměnlivého vztahu společnosti k architektuře druhé poloviny 20. století.