7 překvapivých poznatků o konopí a lidském mozku: Nejnovější výzkumy přepisují zažité představy o jeho účincích

Profesor Stephen Lankenau už řadu let zkoumá, jakou roli hraje konopí v každodenním životě lidí. Za tu dobu jako ředitel Centra pro výzkum léčebného konopí na Drexelově univerzitě sledoval rozšiřování jeho legalizace, nástup stále silnějších přípravků i rychlý nárůst pravidelného užívání.

Jedna z nejzákladnějších otázek ale stále nemá jednoznačnou odpověď: Kolik konopí je ještě pro mozek bezpečné a od jakého množství už může představovat problém?

Zatímco společenské zvyklosti týkající se alkoholu pomáhají vymezit, co je považováno za střídmou konzumaci – například jedno pivo po práci nebo sklenka vína k večeři – a řada studií se snažila určit bezpečné limity pití, u konopí podobná pravidla prakticky neexistují.

Otázka bezpečného užívání konopí nabývá na významu s rostoucím počtem uživatelů, zejména mezi mladými dospělými. Právě oni konopí zpravidla užívají nejčastěji a nejvíce experimentují s produkty obsahujícími vysoké koncentrace účinných látek.

Lékaři zároveň hlásí stále více pacientů přicházejících na pohotovost se zmateností, paranoiou, zrychleným srdečním tepem, závratěmi a dalšími příznaky intoxikace konopím. Jedna studie například zjistila, že mezi lety 2016 a 2022 se u dospělých ve věku 18 až 35 let čtyřnásobně zvýšil počet případů syndromu kanabinoidní hyperemeze, který se projevuje opakovaným silným zvracením.

Rekreační užívání konopí je dnes legální ve 24 amerických státech i ve federálním distriktu Columbia. Podle Národního průzkumu užívání drog a zdravotního stavu uvedlo v roce 2002 konzumaci konopí během předchozího roku přibližně 25 milionů Američanů. V roce 2023 už jich bylo téměř 70 milionů. Každodenní nebo téměř každodenní užívání přitom roste ještě rychleji než příležitostná konzumace a mezi nejrychleji přibývající skupiny uživatelů dnes patří lidé starší 35 let.

Určit, co přesně znamená „příliš mnoho“, však není jednoduché. Většina dosavadních výzkumů nebyla zaměřena na rekreační užívání a dnešní spotřebitelé mají na výběr od vysoce koncentrovaných produktů určených k vapování a konopných extraktů až po želatinové bonbony, nápoje nebo tinktury.

Vědecké poznání se ale rychle rozvíjí. Některé nové výsledky zpochybňují dlouho zakořeněné představy o přínosech konopí pro zdraví. Současný výzkum se stále více soustředí na tři klíčové otázky: Jak často? V jakém věku? A jak silný je užívaný produkt?

Konopí už není, co bývalo

Když se marihuana v 60. letech minulého století stala součástí hlavního proudu americké společnosti, začala být neodmyslitelně spojována s hnutím hippies, protiválečnými protesty, mladickou rebelií i experimentováním. Pohled na její účinky byl tehdy převážně černobílý. Konopí bylo považováno buď za nebezpečnou drogu, nebo naopak za prostředek, který rozšiřuje vědomí – nikoli za něco mezi tím.

Interpretace dnešních studií je ale mnohem složitější. Současné produkty jsou podstatně silnější než ty, které byly běžné před několika desetiletími. V 70. a 80. letech obsahovala většina sušených květů konopí relativně nízké koncentrace THC, často jen několik málo procent. Dnes mnoho komerčních produktů běžně překračuje hranici 20 % THC. Koncentrované produkty, jako jsou náplně do vaporizérů, vosky a další konopné koncentráty, mohou obsahovat 70 až 90 % THC.

THC neboli tetrahydrokanabinol je látka odpovědná za většinu psychoaktivních účinků konopí, včetně intoxikace, paranoie a u některých uživatelů také psychotických příznaků.

Někteří vědci se domnívají, že vysoce koncentrované THC může vyvolávat výraznější nárůst hladiny dopaminu a silněji narušovat vnímání i schopnost mozku rozhodovat, které podněty jsou důležité.

Stále více studií spojuje časté užívání vysoce koncentrovaného konopí se změnami propojení mozkových oblastí, poruchami pracovní paměti a vyšším rizikem psychózám podobných příznaků, zejména u mladších uživatelů a lidí s rizikovými predispozicemi.

Nový pohled na léčebné účinky

Mnoho dospělých, zejména starších lidí, používá konopí z léčebných důvodů, například kvůli bolestem, nespavosti nebo úzkosti. Dvě nedávné studie – jedna publikovaná v JAMA Internal Medicine a druhá v The Lancet – však tento pohled zpochybňují.

Autoři studie v JAMA Internal Medicine analyzovali dřívější výzkumy zaměřené na posttraumatickou stresovou poruchu, úzkosti, deprese, ADHD, bipolární poruchu i další onemocnění. Dospěli k závěru, že současné důkazy nepodporují používání konopí ani u jednoho z těchto stavů. Zároveň upozornili, že jeho užívání je spojeno s významným rizikem nežádoucích účinků.

Studie zveřejněná v The Lancet představovala systematický přehled a metaanalýzu 54 randomizovaných kontrolovaných studií s téměř 2 500 účastníky zahrnujícími širokou škálu psychických i dalších onemocnění. Výsledky studie naznačily určité zlepšení u nespavosti, tikových poruch včetně Tourettova syndromu a poruch autistického spektra. Autoři však zároveň uvedli, že kvalita dostupných důkazů byla obecně nízká.

Podle vědců je vzhledem k omezenému množství kvalitních důkazů rutinní používání kanabinoidů při léčbě duševních poruch opodstatněné jen omezených případech.

Záleží na tom, kdy začnete

Jedním z překvapivějších posunů v současném výzkumu je zjištění, že střídmé užívání konopí v dospělosti nemusí zhoršovat kognitivní schopnosti tolik, jak se vědci dříve obávali.

Široce diskutovaná studie publikovaná v roce 2024 v JAMA Network Open, která sledovala osoby středního a vyššího věku, neprokázala po roce užívání žádnou významnou souvislost mezi střídmou konzumací konopí a poklesem poznávacích funkcí v několika sledovaných oblastech. Autoři studie ale upozorňují, že účastníci většinou užívali méně koncentrované produkty a neužívali je denně.

Psycholog Carl Hart z Kolumbijské univerzity, který se výzkumu konopí a dalších drog věnuje desítky let, tvrdí, že dospělý mozek může být vůči marihuaně mnohem odolnější, než se často předpokládá.

V jednom z experimentů nabídli Hart a jeho kolegové dospělým účastníkům možnost vydělat si peníze podle výsledku matematického testu. Každý se mohl sám rozhodnout, zda si před testem zakouří konopí. Podle Harta se účastníci téměř vždy rozhodli nekouřit, protože chtěli dosáhnout co nejlepšího výsledku a vydělat více peněz.

V této i dalších studiích zjistil, že kouření konopí mělo jen minimální vliv na přesnost při řešení složitých kognitivních úloh. Podle něj to zpochybňuje jeden z nejčastějších předsudků o marihuaně – že nevyhnutelně snižuje motivaci nebo ambice.

Hart připouští, že někteří lidé motivaci skutečně postrádají, ale podle něj to samo o sobě neznamená, že příčinou je právě konopí. Zároveň upozorňuje, že mnoho lidí během života dosáhlo významných úspěchů, přestože konopí užívali.

Další vodítko k tomu, co lze považovat za relativně bezpečné užívání, přinesla rozsáhlá studie publikovaná v roce 2025 v JAMA Network Open.
Výzkumníci analyzovali snímky mozku více než tisícovky mladých dospělých ve věku 22 až 36 let. Nejvýraznější změny zaznamenali u lidí, kteří konopí za život užili více než tisíckrát. U této skupiny byla během úloh zaměřených na pracovní paměť pozorována nižší mozková aktivita. U středně častých uživatelů byly rozdíly podstatně menší.

Výsledky naznačují, že důležitější než samotné příležitostné užívání může být jeho četnost a intenzita.

Zajímavé také je, že pracovní paměť byla jedinou ze sedmi testovaných kognitivních oblastí, u níž byla zjištěna statisticky významná souvislost s intenzivním užíváním konopí. To naznačuje, že případné účinky na mozek mohou být spíše cílené než plošné.

Citlivé období vývoje mozku

Studie prováděné po několik desetiletí ukazují, že dospívající, kteří pravidelně užívají konopí, mívají horší školní výsledky a méně často dokončí střední školu. Tento jev bývá někdy označován jako „amotivační syndrom“.

Studie zveřejněná letos v únoru v JAMA Health Forum, která sledovala přibližně 460 000 dospívajících ve věku 13 až 17 let až do mladé dospělosti, zjistila, že užívání konopí během předchozího roku bylo spojeno s dvojnásobným rizikem pozdějšího rozvoje psychotických poruch a bipolární poruchy do 26 let věku.

Další studie publikovaná v roce 2025 v JAMA Psychiatry u mladých dospělých s poruchou užívání konopí popsala změny dopaminového systému mozku podobné těm, které se pozorují u psychóz. Autoři však upozorňují, že observační studie nemohou prokázat příčinnou souvislost.

Porucha užívání konopí se projevuje neschopností přestat, psychickou závislostí i fyziologickými abstinenčními příznaky. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se týká přibližně tří z deseti uživatelů konopí.

Profesorka psychobiologie z Harvardovy lékařské fakulty Bertha Madras upozorňuje, že řada závažných neuropsychiatrických příznaků souvisí právě s motivací. Během puberty a rané dospělosti vznikají, posilují se a zároveň se přestavují nervová spojení. Zobrazovací studie mozku například spojují užívání konopí před 16. rokem života se změnami bílé hmoty, která zajišťuje komunikaci mezi různými oblastmi mozku. Jedna studie z roku 2021 navíc zaznamenala mírný pokles IQ u mladých lidí, kteří konopí užívali často.

Madrasová provedla také pokusy na dospívajících potkanech a primátech, kterým denně podávala dávky marihuany odpovídající množství, jaké užívají lidé. Zjistila výrazný zánět v části mozku odpovědné za regulaci emocí a zvládání stresu.

Stejný efekt přitom u dospělého mozku nepozorovala. Podle ní by právě tato skutečnost mohla vysvětlovat, proč má droga u dospívajících výraznější nepříznivé účinky než u dospělých.

Některé studie naznačují, že začátek užívání v mladším věku souvisí s trvalejšími změnami exekutivních funkcí i ukazatelů souvisejících s IQ. Tyto závěry však zůstávají předmětem diskusí, protože je obtížné zcela oddělit vliv socioekonomických, genetických či dalších faktorů.

Pomůže dát si pauzu?

Dočasná přestávka v užívání konopí patří mezi pravidelnými uživateli k běžným způsobům, jak snížit vybudovanou toleranci. Organismus si totiž může na THC postupně zvykat, takže ke stejnému účinku bývají časem potřeba vyšší dávky. Mnoho dlouhodobých uživatelů proto popisuje, že na ně konopí působí méně intenzivně než dříve, přestože jeho spotřeba roste.

Výzkum je však komplikovaný, protože řada studií zahrnuje jen malý počet účastníků a není snadné oddělit vliv konopí od alkoholu, nikotinu či dalších látek.

Přehledová studie z roku 2021 publikovaná v Current Behavioral Neuroscience Reports naznačila, že některé poruchy poznávacích funkcí související s užíváním konopí, zejména pozornosti a pracovní paměti, se mohou po delší abstinenci zlepšovat, zvláště u dospělých a méně intenzivních uživatelů.

Podobně studie z roku 2018 zveřejněná v Journal of the International Neuropsychological Society zjistila, že dospívající a mladí dospělí, kteří dva týdny abstinovali, vykazovali měřitelné zlepšení pozornosti.

Povzbudivé výsledky přinesly také zobrazovací studie mozku. Některé z nich ukázaly, že změny v propojení mozkových oblastí pozorované u intenzivních uživatelů se mohou po období abstinence částečně vracet k normálu, zejména v sítích souvisejících s exekutivními funkcemi, zpracováním odměn a regulací emocí.

Tyto výsledky neznamenají, že všechny změny způsobené konopím jsou vratné ani neurčují, jak dlouho případné zotavení trvá. Naznačují ale, že u některých lidí může omezení nebo ukončení užívání vést k postupnému zlepšení části poznávacích funkcí.

Naděje pro stárnoucí mozek

Vědci stále častěji zkoumají, zda by některé kanabinoidy mohly chránit stárnoucí mozek tím, že omezují zánět a buněčný stres, tedy procesy spojované například s Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou. Výzkum je zatím v rané fázi a většina důkazů pochází z laboratorních experimentů, nikoli ze studií na lidech.

Velkou pozornost vzbudila studie Salkova institutu z roku 2024 zaměřená na méně známý kanabinoid zvaný kanabinol (CBN), který vzniká postupným stárnutím a rozkladem THC.

Výzkumníci se soustředili na typ buněčné smrti, který je stále častěji spojován s neurodegenerativními onemocněními. U chorob, jako jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc, začínají neurony často odumírat poté, co přestanou správně fungovat jejich mitochondrie – buněčné struktury zajišťující tvorbu energie.

Pomocí neuronů myší, kultur lidských mozkových buněk i modelových octomilek vědci zjistili, že CBN zřejmě pomáhá chránit neurony tím, že zachovává správnou funkci mitochondrií a omezuje oxidační stres, který je spojován se stárnutím i neurodegenerací.

Výsledky vyvolaly mezi některými vědci značný zájem, protože naznačují, že stabilizace buněčných energetických systémů by jednou mohla pomoci zpomalit některé projevy neurodegenerativních onemocnění. Samotní autoři však zdůrazňují, že od těchto laboratorních výsledků je ještě velmi daleko k prokázání, že produkty odvozené z konopí dokážou u lidí předcházet demenci nebo Parkinsonově chorobě.

Rozhoduje způsob užívání

Výzkumníci zabývající se konopím upozorňují, že přestože se u části uživatelů rozvine problematický způsob užívání, většiny se to netýká. Začali proto zkoumat, čím se lidé, kteří konopí užívají bez větších problémů, liší od ostatních. Tento přístup vychází z teorie, podle níž účinky psychoaktivních látek neurčuje pouze samotná droga, ale také psychické rozpoložení člověka a prostředí, v němž ji užívá.

Ve studii zveřejněné loni v prosinci analyzovali Stephen Lankenau a jeho kolegové data shromažďovaná po dobu devíti let od mladých uživatelů konopí v Los Angeles. Ukázalo se, že většina účastníků patřila do skupiny, která konopí užívala bez důsledného dodržování vlastních pravidel. Menší část naopak tvořili lidé, kteří si stanovovali jasné hranice – například neužívali konopí před prací nebo školou a nikdy neřídili pod jeho vlivem. Členové této „kontrolované“ skupiny sahali po konopí méně často a zároveň vykazovali méně známek problematického užívání.

Výsledky naznačují, že střídmost nemusí záviset ani tak na samotném množství zkonzumovaného konopí jako spíše na tom, zda si člověk stanoví jasná pravidla, kdy, kde a proč ho bude užívat. Podle autorů by právě podpora takového kontrolovaného užívání mohla představovat důležitou součást strategií veřejného zdraví v době, kdy je konopí legálně dostupné.

S rostoucí dostupností konopí by navíc podle nich měly hlavní roli ve vzdělávání veřejnosti o síle jednotlivých produktů, správném dávkování i možných rizicích převzít instituce veřejného zdraví, nikoli samotní výrobci a prodejci konopí. Mnoho lidí si totiž dnes může koupit vysoce koncentrované přípravky přímo ve specializovaných prodejnách, aniž by se předtím poradili s lékařem.

Poselství studie je přitom jednoduché: čím lépe budou lidé informováni, tím méně negativních důsledků může užívání konopí přinášet.