Co se děje s vaším mozkem, když omezíte nebo úplně vysadíte alkohol? Výzkumy přinášejí dobré zprávy

Alkohol patří mezi nejrozšířenější drogy na světě. Miliony lidí si užívají příjemné opojení, které vzniká kombinací jeho farmakologických účinků a společenského kontextu.

Podle amerického Národního průzkumu užívání drog a zdravotního stavu (National Survey on Drug Use and Health) z roku 2024 uvedlo téměř 80 procent Američanů starších 12 let, že někdy v životě alespoň jednou konzumovali alkohol. Podle George Kooba, ředitele amerického Národního institutu pro výzkum zneužívání alkoholu a alkoholismu (NIAAA), si ale mozek za alkohol vždy vybere svou daň.

Výzkumy ukazují, že alkohol může v průběhu času měnit strukturu mozku a vést ke zmenšování objemu šedé hmoty. I relativně nízká konzumace alkoholu může zhoršovat pocity úzkosti a deprese, narušovat spánek a v dlouhodobém horizontu zvyšovat riziko demence. Kromě toho přispívá také ke zvýšenému riziku dalších zdravotních problémů, například rakoviny prsu nebo tlustého střeva.

Stále více důkazů nicméně ukazuje, že při omezení nebo úplném ukončení pití se mozek dokáže do určité míry zotavit.

„Pozoruhodné na mozku je, že jde o mimořádně plastický orgán. Neuroplasticitu pozorujeme jak při rozvoji závislosti, tak při procesu zotavení,“ říká klinický psycholog James MacKillop z McMasterovy univerzity, který se zabývá výzkumem závislostí. „Je to velmi důležitý a silný příběh, o kterém se podle mě stále nemluví tolik, jak by si zasloužil.“

Jak alkohol působí na mozek

Podle MacKillopa vyvolává alkohol „směs farmakologických účinků“, které jsou zpočátku povzbuzující, později ale přecházejí do útlumu. První sklenky mohou navodit „euforické opojení“, vysvětluje Koob. Alkohol podporuje uvolňování endorfinů, tedy přirozených opioidních látek v mozku, které následně aktivují dopaminové neurony v systému odměny.

Alkohol zvyšuje aktivitu neuronů, které tlumí nervovou činnost, a současně oslabuje aktivitu těch, které ji podporují. Krátkodobě tak snižuje stres a úzkost. „Když ale účinek alkoholu odezní, stresové systémy se vrátí s ještě větší intenzitou,“ říká Koob.

Podle MacKillopa, autora přehledové studie z roku 2022 o rizikovém pití a poruchách spojených s užíváním alkoholu, se „mozek přizpůsobuje dlouhodobé přítomnosti alkoholu“, což vede ke změnám jeho chemie i struktury.

S rostoucí konzumací alkoholu lidé potřebují stále vyšší dávky, aby dosáhli stejného pocitu uspokojení. Systém odměny totiž na alkohol postupně ztrácí citlivost. Zároveň se zapojují stresové systémy mozku, včetně amygdaly, které zůstávají dlouhodobě aktivované. Výsledkem je přetrvávající negativní emoční stav.

„Lidé pak nepijí proto, aby se cítili dobře, ale stále častěji proto, aby se cítili méně špatně,“ říká MacKillop. S opakovanou konzumací se původně dočasné změny postupně mění v dlouhodobé a v některých případech mohou být trvalé.

Studie ukazují, že lidé s poruchou spojenou s užíváním alkoholu – což je dnes preferovaný klinický termín pro alkoholismus – mají menší objem šedé hmoty v čelních oblastech mozkové kůry, které jsou důležité pro vnímání, emoce i exekutivní funkce.

Nejzávažnější případy, spojené s mnohaletým nebo desetiletí trvajícím nadměrným pitím, mohou vést k demenci související s alkoholem i ke ztrátě schopnosti vytvářet nové vzpomínky.

Při dlouhodobém nadměrném pití může podle Kooba docházet až k odumírání neuronů v čelní mozkové kůře, která je klíčová pro vyšší řídicí (exekutivní) funkce včetně schopnosti potlačovat chuť na alkohol. Koob je autorem přehledové studie z roku 2024 věnované léčbě poruch spojených s užíváním alkoholu.

Dopad na mozek však může mít i relativně nízká konzumace alkoholu. Studie z roku 2022 zahrnující více než 25 000 účastníků zjistila, že lidé, kteří vypili sedm a více alkoholických nápojů týdně, měli menší celkový objem šedé hmoty než ti, kteří pili méně.

Systematický přehled 27 neurozobrazovacích studií z roku 2024 navíc ukázal, že i nízká až střední konzumace alkoholu souvisí s menším objemem mozku a tenčí mozkovou kůrou, byť v menší míře než při nadměrném pití. „Obecně platí, že čím více člověk pije, tím výraznější změny v mozku lze očekávat,“ říká MacKillop.

Jak se mozek mění po omezení alkoholu

Dobrou zprávou podle MacKillopa je, že přibývá důkazů o tom, že po omezení alkoholu dochází k obnově mozkových funkcí a zlepšení ve všech těchto oblastech. Jeho laboratoř se zabývá výzkumem toho, jak se mozek zotavuje po závislosti, což je poměrně nový vědecký směr.

Stejně jako alkohol dokáže mozek měnit, mohou jej změnit i omezení nebo úplné vysazení pití. Systematický přehled 16 studií z roku 2024 zjistil, že lidé s poruchou spojenou s užíváním alkoholu, kteří přestali pít, zaznamenali obnovu mnoha kognitivních funkcí, včetně pozornosti, paměti a exekutivních funkcí. Ve většině případů se zlepšení objevilo po šesti až dvanácti měsících abstinence.

Přehled neurozobrazovacích studií z roku 2022 ukázal, že u lidí, kteří přestali pít, dochází k celkovému zotavení čelních oblastí mozku a ke zvýšení objemu šedé hmoty. Nejvýraznější změny nastávaly poměrně brzy po zahájení abstinence, během prvního měsíce. Výzkumy ukazují, že i omezení pití na nízkou úroveň, aniž by člověk zcela abstinoval, souvisí se zvětšením objemu mozkové kůry.

Není zatím jasné, zda se mozek po poruše spojené s užíváním alkoholu dokáže plně zotavit. Existují však důkazy, že si může vytvářet kompenzační strategie, díky nimž může mozek část ztracených funkcí nahradit. Zdá se přitom, že právě tytéž oblasti mozku, jejichž fungování alkohol narušuje, jsou zároveň místy, kde dochází k nejvýraznějšímu zotavení. „To je ta dobrá zpráva: alkohol mozek mění, ale mozek se také dokáže zotavit,“ říká.

O tom, jak se mozek zotavuje po nízké konzumaci alkoholu, existuje méně výzkumů, protože škodlivé účinky jsou při zodpovědném pití méně výrazné.

Lidé, kteří se zapojují do výzev, jako je „suchý leden“ (Dry January) nebo Sober October, tedy říjnová výzva k abstinenci, často uvádějí, že se po omezení pití cítí lépe. Výzkumníci zjistili, že účastníci těchto výzev popisovali zlepšení celkové životní pohody, úbytek hmotnosti, kvalitnější spánek, finanční úspory, více energie a lepší soustředění.

Jak zhodnotit vlastní pití alkoholu

Porozumění tomu, jak alkohol ovlivňuje mozek a zdraví, nemusí nutně znamenat, že je třeba se ho úplně vzdát. Jak Koob, tak MacKillop si podle svých slov občas sklenku dopřejí.

„Existuje spousta důvodů, proč si užít potěšení z pití alkoholu,“ říká MacKillop. Alkohol může usnadňovat společenský kontakt nebo vhodně doplňovat jídlo. „Alkohol není vitamin, ale to neznamená, že jsou lidé blázni, když ho pijí.“ Odborníci ale doporučují zamyslet se nad tím, jak alkohol ovlivňuje vlastní život. Nezačíná zasahovat do studia, práce, vztahů nebo zdraví?

Podle MacKillopa může být užitečné udělat krok zpět a zamyslet se nad vlastními hodnotami a tím, jak s nimi pití alkoholu souvisí. „Je pití skutečně v souladu s vašimi nejdůležitějšími hodnotami, nebo vám brání stát se člověkem, kterým chcete být?“

Pokud si člověk začne klást otázku, zda nepije příliš, „je to samo o sobě známka, že by konzumace alkoholu mohla být problematická,“ říká MacKillop. V takovém případě doporučuje obrátit se na odborníky.

Dobrou zprávou je, že existuje řada vědecky ověřených způsobů, jak pití alkoholu zvládat, a to napříč celým spektrem jeho užívání. Patří mezi ně psychoterapie i léčba pomocí léků.

Studie také ukazují, že zapojení do výzev, jako jsou „suchý leden“ nebo „střízlivý říjen“, může pomoci snížit spotřebu alkoholu a přinést zdravotní přínosy, které přetrvávají i po skončení samotné výzvy.

S omezováním pití mohou pomoci také mobilní aplikace, například Sunnyside nebo Reframe, které posílají každodenní připomínky a propojují uživatele s komunitou lidí, kteří se snaží pít méně.

Ve Spojených státech poskytuje informace například Národní institut pro výzkum zneužívání alkoholu a alkoholismu (NIAAA). Také v řadě dalších zemí jsou však dostupné informační materiály i odborná pomoc prostřednictvím zdravotnických a adiktologických služeb. 

„Pokud přestanete pít a cítíte se lépe, vždy říkám: naslouchejte svému tělu. Snaží se vám něco sdělit,“ uzavírá Koob.