Alergie na domácí mazlíčky: Čtyři jednoduché rady, jak omezit množství alergenů v domácnosti

Více než polovina domácností ve Spojených státech chová nějakého domácího mazlíčka. Není proto žádným překvapením, že alergeny zvířat – například lupy, tedy částečky odlupující se z jejich kůže, nebo sliny – patří mezi běžné spouštěče alergických reakcí u lidí.

Odhaduje se, že alergie na domácí mazlíčky postihují 10 až 20 procent lidí na celém světě. Během pandemie koronaviru byl jejich výskyt ještě častější, pravděpodobně kvůli nárůstu počtu nově adoptovaných zvířat a také kvůli častějšímu kontaktu lidí s domácími mazlíčky. Za obzvláště rizikové je považováno mazlení se zvířaty nebo spaní s nimi v jedné posteli.

Příslib „bezalergenního domácího mazlíčka“ tak může být pro řadu lidí velmi lákavý. Výběrem plemene, které méně líná, a dalšími opatřeními ke snížení množství alergenů sice můžete pravděpodobnost alergické reakce omezit, žádné zvíře však nelze zaručit jako stoprocentně bez potenciálních alergenů. Pokud jsou ve vaší domácnosti problémem alergie nebo astma, měli byste vědět následující.

Co způsobuje alergii na domácí mazlíčky?

Alergická reakce nastává tehdy, když imunitní systém přehnaně zareaguje na neškodnou látku, které se říká alergen. Organismus při tom začne vytvářet nadměrné množství protilátek označovaných jako IgE (imunoglobulin E), které mají alergen zneškodnit.

To následně vede k uvolňování látek, jako je histamin, a může vést ke svědění, zarudnutí a slzení očí, kýchání a ucpání horních cest dýchacích, kašli nebo sípání, případně ke svědění kůže a kopřivce.

Alergie patří mezi běžné spouštěče astmatu, chronického onemocnění dýchacích cest, které způsobuje přetrvávající kašel, pocit tlaku na hrudi, dušnost a sípání. Domácí mazlíčci produkují řadu alergenů, které mohou vyvolávat alergie i astma, a zároveň na své srsti či těle mohou přenášet další alergeny, například prach nebo plísně. 

Konkrétní bílkoviny, které u psů vyvolávají alergické reakce, se označují jako Canis familiaris neboli proteiny Can f. U koček jde o proteiny Felis domesticus neboli Fel d. Proteiny Can f se nacházejí v psích lupech i slinách, zatímco proteiny Fel d jsou především v kočičích slinách. Vědci identifikovali alergeny také u řady dalších domácích zvířat, například králíků a křečků.

Protože se zvířecí lupy mohou zachytit na oblečení, taškách a dalších předmětech, mohou se dostat také do škol nebo na pracoviště. Alergickou reakci na domácí mazlíčky tak mohou mít i lidé, kteří s domácími mazlíčky podle všeho nepřicházejí do kontaktu.

Mýtus o hypoalergenním mazlíčkovi

O některých zvířatech se tvrdí, že jsou hypoalergenní, tedy že nevyvolávají alergické reakce. Ve skutečnosti ale nic takového neexistuje.
Samotné plemeno totiž není spolehlivým ukazatelem množství alergenu Can f 1. Jeho produkce se může výrazně lišit i mezi jednotlivými psy stejného plemene. Studie publikovaná v časopise Journal of Allergy and Clinical Immunology například ukázala, že někteří psi mohou produkovat výrazně více Can f 1 než jiní, a to i přesto, že patří ke stejnému plemeni.

Rozdíly mezi jednotlivými zvířaty ale nejsou jediným faktorem, který může hrát roli. Lupy se ale zachytávají v srsti, a psi, kteří línají méně často, například pudlové, labradoodlové (kříženci labradorského retrívra a pudla) nebo shih-tzu, mohou alergickou reakci vyvolávat méně často. Alergickou reakci ale mohou vyvolat i tito psi.

Bezsrstí psi, jako jsou mexičtí naháči, a bezsrsté kočky, například sphynxové, jsou náchylnější ke kožním problémům. Paradoxně tak mohou uvolňovat více lupů pokrytých slinami – v důsledku jejich přirozeného chování, při němž si srst olizují a čistí – než zvíře se srstí.

Některé alergeny savců jsou si natolik podobné, že lidský imunitní systém může reagovat na bílkoviny různých druhů zvířat stejným způsobem. Člověk alergický například na kočky proto může reagovat také na králíky, přestože s nimi nikdy předtím nepřišel do kontaktu. Výběr jiného domácího mazlíčka tak nemusí alergické potíže vyřešit.

Uvažujete o leguánovi nebo o papouškovi? Bohužel i plazi a ptáci produkují alergeny. Pokud jste ale alergičtí na králíka, může být leguán lepší volbou než kočka. Žádné zvíře tedy nelze považovat za zcela bezalergenní. Vědci však zkoumají, zda by se tohoto cíle v budoucnu dalo dosáhnout pomocí genetických úprav.