Je tetování opravdu bezpečné? Kromě infekcí a alergií vědci zkoumají i jeho možnou souvislost s rakovinou

Tetování se z někdejšího symbolu rebelie stalo běžnou součástí života. Ve Spojených státech má alespoň jedno tetování téměř polovina lidí ve věku 30 až 49 let. Přesto vědci stále přesně nevědí, jak tetovací pigmenty působí na lidské tělo.

Při tetování je pomocí jehel vpravován inkoust 1 až 3 milimetry hluboko do kůže. Samotný proces i použitý inkoust mohou vyvolat imunitní reakce nebo bakteriální infekce. Vědci také zkoumají, zda mohou mít tetování dlouhodobější následky, například zda může souviset s rakovinou. „Nejsme ve fázi, kdy bychom jako vědecká komunita mohli říct, že je tetování jednoznačně bezpečné,“ uvádí chemik John Swierk z univerzity v americkém Binghamtonu.

Nejčastější komplikace

Odhady podílu lidí, u nichž se po tetování objeví nějaké problémy, se v různých studiích pohybují mezi 2 a 67 procenty. Jedna studie z tetovací kliniky v Dánsku například zjistila, že z několika stovek komplikací tvořily 11 procent bakteriální infekce a 37 procent alergické reakce.

Infekce se mohou objevit už během několika dnů. Projevují se zarudnutím, výtokem nebo horečkou a často vyžadují léčbu antibiotiky. Způsobit je může kontaminované vybavení, bakterie z kůže, které se dostanou do rány, nebo samotný inkoust.

V roce 2012 vědci objevili bakterie v neotevřené nádobce s inkoustem, což naznačilo kontaminaci během výroby. Výzkumníci amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zase letos v jednom testu nalezli bakterie ve 35 procentech z více než 200 zkoumaných inkoustů, a to včetně těch označených jako sterilní.

Alergické reakce mohou vzniknout také v reakci na přípravky používané k následné péči, zejména v prvních dnech a týdnech, kdy je kůže citlivá. Způsobují například zarudnutí nebo svědění a jejich projevy lze omezit vhodnými krémy.

Reakce se mohou objevit i po letech

Alergie na samotný inkoust se ale někdy může projevit až po měsících nebo letech. Alergické reakce se častěji objevují u červených pigmentů a někdy se projeví jen u jedné z použitých barev. Svědivá nebo vyvýšená místa se tak například mohou objevit jen v červené části květu, zatímco zelené části stejného tetování zůstanou bez reakce. V závažných případech může lékař doporučit odstranění tetování, například odstraněním vrchní vrstvy kůže, v níž je pigment uložen.

Podle dermatologa Christophera Bunicka z Yaleovy univerzity se mohou imunitní reakce projevit například jako hrbolky v tetování, a to dokonce několik let po jeho vytvoření. Mohou přetrvávat měsíce nebo roky a obvykle se léčí kortikosteroidními mastmi.

Vědci zatím přesně nevědí, co tyto reakce spouští. Jedním z problémů je skutečnost, že etikety na lahvičkách s tetovacími inkousty nemusí vždy úplně popisovat jejich složení. Swierk a jeho kolegové v roce 2024 zjistili, že 83 procent testovaných inkoustů obsahovalo pigmenty nebo přísady, které na etiketě nebyly uvedeny. Zatímco Evropa některé složky tetovacích inkoustů reguluje, Spojené státy taková omezení nemají. V roce 2024 vydal FDA doporučení týkající se jejich výroby.

Může tetování zvyšovat riziko rakoviny?

Některé složky inkoustů, například těžké kovy, mohou způsobovat zdravotní problémy. Výzkumy také naznačují, že část inkoustu z tetování končí v lymfatických uzlinách. Vědci proto začínají zkoumat, zda chemické složení inkoustů nebo imunitní reakce organismu nemohou souviset se vznikem rakoviny.

Velká studie z roku 2024, na níž se podílela epidemioložka Christel Nielsenová z Lundské univerzity ve Švédsku, zjistila, že lidé s tetováním mohou mít vyšší riziko lymfomu. Podle epidemioložky je ale riziko lymfomu samo o sobě velmi nízké a zjištěná souvislost nedokazuje, že tetování způsobuje rakovinu. Otázka si ale podle ní zaslouží další výzkum.

Jiné studie zabývající se rizikem lymfomu přinesly nejednoznačné výsledky a podobně neprůkazný je zatím i výzkum vztahu mezi tetováním a rakovinou kůže.

Jak omezit rizika

Před tetováním by na kůži neměly být žádné otevřené rány, upozorňuje Bunick. Po tetování je pak třeba kůži udržovat čistou a chránit ji před sluncem. Pokud má člověk obavy z alergických reakcí, Legerová doporučuje vyhnout se červeným pigmentům. Při známkách infekce nebo při změnách struktury kůže, které se objeví měsíce či roky po tetování, je podle ní vhodné navštívit lékaře.

Pomoci může také zkušený tatér. Podle Swierka jsou tatéři seriózní profesionálové a mnohá známá rizika infekcí i alergických reakcí lze omezit spoluprací s dobrým tatérem.

Tetování tedy nelze označit za zcela bezrizikové, vědci však zatím nemají dostatek poznatků, aby dokázali všechny jeho možné dopady spolehlivě posoudit. Zda pro člověka přínosy tetování převáží nad touto mírou nejistoty, proto podle Swierka zůstává především otázkou osobního rozhodnutí.