Rakoviny bude rychle přibývat. WHO očekává do poloviny století až 35 milionů nových případů ročně
Počet nových případů rakoviny by mohl do poloviny století vzrůst téměř o 70 %. Největší zátěž podle nové zprávy WHO ponesou země s nejhorším přístupem k prevenci, diagnostice i léčbě.
Přestože medicína dosahuje v léčbě rakoviny významných úspěchů, počet nových případů bude podle WHO v příštích desetiletích prudce narůstat. (ilustrační foto: Shutterstock)
Podle nové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) o rakovině se do roku 2050 celosvětový počet nových případů rakoviny výrazně zvýší. WHO ve své zprávě zároveň mírní optimismus týkající se pokroku ve sledování výskytu rakoviny a její léčbě a varují, že další nárůst počtu případů rakoviny i úmrtí na tuto nemoc souvisí s nerovností ve zdravotní péči napříč světem.
V roce 2024 bylo podle zjištění diagnostikováno přibližně 20,6 milionu lidí s rakovinou. Do roku 2050 by tento počet mohl vzrůst až na 35 milionů nových případů ročně.
Nové případy rakoviny přitom podle zprávy neúměrně dopadnou na země s nižšími příjmy, které mají horší přístup k diagnostice i léčbě onkologických onemocnění. „Příliš mnoho lidí je stále ponecháno stranou,“ uvedl na tiskové konferenci věnované studii André Ilbawi, vedoucí programu WHO pro kontrolu rakoviny.
Co stojí za rostoucím počtem případů
Počet případů rakoviny v posledních letech celosvětově roste a podobné odhady pro rok 2050 přinesly i další nedávné zprávy. Podle WHO během života onemocní rakovinou každý pátý člověk.
Důvody rostoucího výskytu rakoviny jsou složité. Některé typy nádorových onemocnění se staly častějšími v různých věkových skupinách. K celkovému počtu diagnóz ale přispívá také zlepšující se diagnostika a skutečnost, že lidé žijí déle, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku nádorů spojených s vyšším věkem.
Ve Spojených státech zůstává podle amerických Národních institutů zdraví (NIH) míra nově diagnostikovaných případů rakoviny v posledních letech obecně stabilní, zatímco úmrtnost na rakovinu klesá.
Podle Emila Lou, onkologa a docenta medicíny na Minnesotské univerzitě, pokroky v léčbě, například v oblasti imunoterapie, výrazně zvýšily šanci na přežití pacientů s některými pokročilými typy rakoviny, například s rakovinou plic.
„Přestože jsme jako společnost dosáhli významného pokroku a některé formy rakoviny dnes dokážeme léčit účinněji než kdykoli dříve, rostoucí výskyt rakoviny ve světě nám připomíná, že nás stále čeká velmi dlouhá cesta,“ uvádí Lou, který se na studii WHO nepodílel.
Ne všichni mají stejnou šanci
Zpráva WHO upozorňuje na výrazné rozdíly ve výsledcích léčby rakoviny v regionech, které nemají přístup ke kvalitnější diagnostice a léčbě. Výzkumníci tyto nerovnosti ilustrují na statistikách týkajících se rakoviny prsu a rakoviny děložního čípku.
„Ve vysokopříjmových zemích Evropy a Severní Ameriky pozorujeme, že výskyt rakoviny děložního čípku klesá… téměř až k jejímu vymýcení,“ uvedla na tiskové konferenci WHO epidemioložka Isabelle Soerjomataramová z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny. „V mnoha zemích subsaharské Afriky však stále jde o nejčastější nádorové onemocnění.“
Ve vysokopříjmových zemích dnes podle WHO přesahuje pětileté čisté přežití pacientek s rakovinou prsu 85 %. V nízkopříjmových zemích však klesá pod 30 %.
Některé bitvy se daří vyhrávat
Podle zprávy bohaté i chudé země nedostatečně investují do programů prevence a léčby rakoviny. Dokument však zároveň upozorňuje na určitý pokrok při omezování některých návyků a faktorů, které mohou vznik rakoviny způsobovat.
Zpráva oceňuje celosvětový pokrok v zavádění opatření ke snižování užívání tabáku, jehož spotřeba od roku 2010 poklesla o 27 %. Současně má podle zprávy již 85 % zemí vakcínu proti lidskému papilomaviru (HPV) zařazenou do svých národních očkovacích programů a odhadem 31 % dívek již obdrželo první dávku této vakcíny. V roce 2019 to bylo 17 %.
Jedna z největších hrozeb teprve přichází
Za jeden z nejvíce znepokojivých trendů označili autoři zprávy skutečnost, že se většině zemí nedaří zastavit rostoucí míru obezity. Podle NIH je obezita spojována s více než desítkou nádorových onemocnění, včetně rakoviny jater, slinivky břišní a tlustého střeva.
„Jakmile se nádory související s obezitou stanou běžným jevem, bude to pro zdravotnické systémy po celém světě představovat výraznou dodatečnou zátěž,“ uvedl Ilbawi. „V příštích 20 až 30 letech se to podle všeho bude týkat značného počtu zemí.“
Soerjomataramová dodala, že přestože mohou odhady budoucího počtu případů rakoviny působit alarmujícím dojmem, mnoha z nich lze předejít. „Čtyři z deseti nových případů rakoviny jsou spojeny s rizikovými faktory, kterým lze díky současným poznatkům předcházet nebo je alespoň zmírňovat,“ tvrdí epidemioložka Soerjomataramová.