Mohou mobily způsobovat rakovinu mozku? Rozsáhlý přehled vědeckých studií nabízí poměrně uklidňující odpověď

Elektromagnetické vlny jsou dnes prakticky všude kolem nás. Díky nim můžeme poslouchat rádio, připojit se k Wi-Fi, využívat satelitní navigaci nebo telefonovat mobilem. Jde o formu elektromagnetického záření, která se nachází na méně energetickém konci spektra – má tedy nízkou energii a dlouhou vlnovou délku.

Obavy z jeho možných zdravotních účinků přetrvávají už desítky let. Důvod je poměrně pochopitelný: některé vysokoenergetické druhy elektromagnetického záření, například rentgenové záření, mohou způsobovat rakovinu.

Nabízela se proto otázka, zda by lidskému zdraví nemohly škodit také mnohem slabší rádiové vlny používané mobilními telefony.

S masovým rozšířením mobilních telefonů v posledních dvou desetiletích se pozornost soustředila především na skutečnost, že telefon při hovoru držíme přímo u hlavy. Vědci proto dlouhodobě zkoumají, zda takové vystavení může souviset se vznikem nádorů mozku, hlavy nebo krku.

Strach ze záření má dlouhou historii

Strach z nízkoenergetického elektromagnetického záření není nový. Jeho kořeny sahají do období studené války, kdy se do domácností ve velkém dostávaly nové technologie, například mikrovlnné trouby a televizory. Mikrovlny používané v mikrovlnných troubách mají sice o něco vyšší energii než záření mobilních telefonů, stále však patří mezi relativně nízkoenergetické formy elektromagnetického záření.

Postupně přibývalo důkazů, že nízkoenergetické elektromagnetické záření nemá u lidí žádné jasně prokázané a opakovaně potvrzené zdravotní účinky. Některé obavy však byly zcela namístě. Mikrovlnné záření například dokáže předměty zahřívat, a proto bylo nutné stanovit bezpečnostní limity pro množství záření, které mohou elektronická zařízení vyzařovat.

Tyto poznatky se promítly do bezpečnostních norem pro spotřební elektroniku, které stanovují limity pro množství vyzařovaného záření a mají zajistit bezpečné používání těchto zařízení.

Zároveň ale už bylo dobře známo, že vysokoenergetické formy elektromagnetického záření mohou být nebezpečné a mohou například přispívat ke vzniku leukemie a dalších nádorových onemocnění.

K obavám navíc přispěly i dramatické události spojené se studenou válkou. Jedním z často připomínaných případů bylo podezření, že Sověti záměrně zaměřovali pracovníky amerického velvyslanectví v Moskvě mikrovlnným zářením. Do stejného příběhu zapadalo i onemocnění amerického velvyslance leukemií.

Takové události mohly přispět k širšímu veřejnému přesvědčení, že „záření“ obecně představuje hrozbu, přestože mezi jednotlivými druhy elektromagnetického záření existují zásadní rozdíly v energii i biologických účincích.

S postupným nárůstem počtu elektronických zařízení a množství elektromagnetického záření, kterému jsme každodenně vystaveni, se proto obavy z jeho zdravotních účinků nejen nevytratily, ale v některých ohledech ještě zesílily.

Co ukázalo 63 studií o rakovině?

Právě otázku možných zdravotních účinků elektromagnetických vln se v roce 2019 rozhodla systematicky prověřit Světová zdravotnická organizace (WHO). Vzniklo celkem 13 odborných přehledů, jejichž úkolem bylo shrnout dosavadní vědecké poznatky a zároveň zjistit, kde naopak stále existují mezery ve znalostech.

Vědci se zaměřili na různé možné zdravotní dopady. Zkoumali například souvislosti s plodností, nejrůznějšími obtížemi včetně bolestí hlavy či tinnitu a také s nádorovými onemocněními. Autoři jednotlivých přehledů proto neposuzovali jen samotné výsledky, ale také kvalitu a sílu dostupných důkazů.

Nová studie, publikovaná minulý měsíc v odborném časopise New Zealand Medical Journal, výsledky tohoto projektu shrnuje. Její autoři Mark Elwood a Ken Karipidis se sami podíleli na přehledu zaměřeném na rakovinu a zároveň do své práce zahrnuli výsledky ostatních oblastí. Jejich článek tak nabízí souhrnný pohled na dosavadní výsledky programu WHO, který nyní čeká na celkové vyhodnocení.

Desítky studií hledaly spojení s rakovinou

Jedním z nejdůležitějších přehledů byl ten, který se zaměřil přímo na vztah mezi používáním mobilních telefonů a rakovinou mozku. Zahrnul celkem 63 studií publikovaných v letech 1994 až 2022.

Výsledek byl poměrně jednoznačný: studie neposkytly důkaz o zvýšeném riziku rakoviny mozku ani dalších nádorů hlavy a krku v souvislosti s používáním mobilních telefonů. Nezáleželo na tom, jak intenzivně člověk mobil používal, ani na tom, jak dlouho jej používal. Ani lidé, kteří mobilní telefon využívali po dobu deseti a více let, nevykazovali zvýšené riziko nádorových onemocnění mozku, hlavy či krku.

Výzkumníci se přitom nezaměřili pouze na mobilní telefony. Stejný přehled také nenašel důkaz, že by vystavení rádiovému či televiznímu vysílání souviselo s leukemií u dětí. I v tomto případě tedy zůstává jeden z dlouhodobě diskutovaných zdravotních scénářů bez přesvědčivé vědecké opory.

Ne všechno je zatím jasné

Výsledky dalších přehledů jsou ovšem o něco složitější. U řady sledovaných zdravotních problémů vědci rovněž nenašli důkaz, že by mobilní telefony nebo jiná zařízení produkující elektromagnetické vlny zdraví poškozovala. Zároveň ale upozornili, že v některých oblastech je dostupných studií příliš málo nebo nejsou dostatečně kvalitní na to, aby bylo možné vyslovit skutečně pevný závěr.

Zkoumat vliv jediného faktoru na lidské zdraví je totiž velmi obtížné. Člověk není laboratorní vzorek vystavený pouze jednomu proměnnému podnětu. Na zdravotní stav působí současně genetika, strava, fyzická aktivita, životní prostředí, socioekonomické podmínky a řada dalších faktorů. Pokud se vědci snaží zjistit, zda konkrétní druh záření zvyšuje riziko určitého onemocnění, musí se vypořádat s množstvím dalších možných vlivů.

Právě důkazy týkající se rakoviny mozku patřily mezi nejkvalitnější, jakých lze u observačních studií dosáhnout. Autoři je hodnotili jako důkazy se střední mírou jistoty. V těchto studiích vědci lidi záměrně nevystavují určitému množství záření, ale sledují, zda se zdravotní stav liší podle skutečné míry jejich vystavení.

Populační data hledají varovný signál

Jedním z nejsilnějších argumentů je samotný vývoj výskytu rakoviny mozku v populaci. Pokud by používání mobilních telefonů skutečně způsobovalo významné zvýšení rizika těchto nádorů, očekávali bychom, že se s masovým rozšířením mobilních telefonů zvýší také jejich výskyt.

Takový trend se ale neobjevuje. Na Novém Zélandu například výskyt gliomu u lidí ve věku 10 až 69 let mezi lety 1995 a 2020 mírně klesal, přestože se v té době mobilní telefony staly téměř univerzální součástí života.

Tento argument samozřejmě sám o sobě nedokazuje, že mobilní telefony nemohou za žádných okolností způsobit žádný jednotlivý případ nádoru. Ukazuje však, že se v populačních datech neobjevuje očekávaný signál, který by odpovídal významnému zvýšení rizika rakoviny mozku v důsledku používání mobilních telefonů.

Co si z výsledků odnést

Autoři upozorňují na důležitou vědeckou zásadu: žádná věda nedokáže absolutně „dokázat“, že určité riziko neexistuje. Vždy zůstává určitá míra nejistoty a vždy je možné získat nové informace prostřednictvím kvalitnějších nebo rozsáhlejších výzkumů.

Cílem hodnocení WHO proto není pouze říct, zda je dnešní používání elektroniky bezpečné. Jedním z jeho úkolů je také zjistit, jaké další výzkumy jsou potřebné, aby bylo možné bezpečnostní limity průběžně aktualizovat s tím, jak se vyvíjejí nové technologie a mění způsob, jakým je používáme.

Současný stav poznání je však z hlediska obav z mobilních telefonů poměrně uklidňující. Rozsáhlý přehled dosavadních vědeckých studií nenašel souvislost mezi používáním mobilních telefonů a zvýšeným rizikem rakoviny mozku ani jiných nádorů hlavy a krku.

Neznamená to, že by vědci mohli mobilní telefony označit za naprosto bezrizikové. Dosavadní výzkum ale nepřinesl přesvědčivý důkaz, že by jejich elektromagnetické záření způsobovalo rakovinu mozku.

Výsledky těchto přehledů nyní poslouží jako podklad pro širší hodnocení WHO, které má zohlednit také nejistoty a mezery v současných poznatcích a přinést doporučení pro další postup.