Jak hvězdokupa z trpasličí galaxie zlikvidovala kandidáty na temnou hmotu?

12.08.2016 - Stanislav Mihulka

Pozorování hvězdokupy v trpasličí galaxii Eri II prakticky vyloučila, že by temnou hmotu mohly tvořit černé díry o hmotnosti přes 10 Sluncí


Reklama

Přes čtvrtinu veškeré hmoty a energie vesmíru tvoří temná hmota. Tušíme, že je všude kolem nás, stále ale nevíme co je temná hmota zač.

Vědci navrhli už celou řadu zajímavých kandidátů na temnou hmotu. Mezi ty nejméně exotické patří takzvané objekty MACHO (česky přeloženo masivní halo objekty). To by měly být objekty z běžné hmoty v galaktických halo, jako hnědí trpaslíci, neutronové hvězdy nebo černé díry, které obvykle prakticky nezáří, takže jsou vlastně neviditelné.

S MACHO objekty to ale nevypadá moc dobře. Určitě nějaké existují, ale zřejmě jich není dost na to, aby vysvětlily temnou hmotu. Astronomové postupně vylučují jednu velikostní třídu MACHO objektů za druhou.

Vysvětlí MACHO objekty temnou hmotu?

Pozorováním gravitačních čoček už vyloučili, že by temnou hmotu mohly tvořit MACHO o hmotnosti 10 až 30 Sluncí, existenci MACHO o hmotnosti nad 100 Sluncí zase vylučují dvojhvězdy v galaktických halo, které by tam jinak nemohly být.

Teď se ukázalo, že nemohou existovat ani MACHO objekty o hmotnosti 30 až 100 Sluncí. Zjistil to Timothy Brandt z Institutu pokročilých studií v Princetonu, když pozoroval kulovou hvězdokupu v trpasličí galaxii Eri II.

TIP: První pozorování temné hmoty jinak než prostřednictvím gravitace

Jde o satelitní galaxii Mléčné dráhy, vzdálenou od nás 1,2 milionů světelných let. Eri II je velice tmavá a podle našich propočtů plná temné hmoty. Poblíž centra Eri II je ale zřetelně viditelná kulová hvězdokupa a Brandt spočítal, že kdyby temnou hmotu tvořily MACHO objekty o hmotnosti 30 až 100 Sluncí, tak by tam ve své podobě uvedená hvězdokupa nemohla existovat.

  • Zdroj textu:

    American Astronomical Society, Astrophysical Journa

  • Zdroj fotografií: ESO / L. Calçada

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907