Jak přicházejí na svět: Nejpodivnější příklady zrození v říši zvířat

23.01.2023 - Vladimír Socha

Jednou ze základních potřeb živočichů je rozmnožovat se a přivádět na svět mláďata. V průběhu doby se tak vyvinula neuvěřitelně pestrá plejáda způsobů, jak přivést na svět, ochránit a zaopatřit novou generaci. Pojďme si představit pětici živočichů, kteří jsou v tomto směru skutečně pozoruhodní

<h3>Když rodí táta</h3><p>Mezi bezesporu nezvyklé případy živočišných porodů patří i způsob, jakým přivádějí na svět potomstvo někteří <strong>mořští koníčci</strong> (například koníček vzpřímený, <em>Hippocampus erectus</em>). <strong>Samečkům těchto mořských tvorů se na břiše vyvíjí jakýsi porodní vak, do něhož samička naklade vajíčka. Tím její role končí a vše ostatní už je na samečkovi – oplodnění, inkubace i „donošení“ potomstva</strong>. Právě u čeledi jehlovitých <em>(Syngnathidae)</em>, tedy zvláštních rybek, mezi něž koníčci patří, se setkáváme s jediným známým případem, kdy samečci prožívají období gravidity. Zajímavé je, že tento fakt zanechává stopu i na chování těchto mořských tvorů – obrácení rolí je zde nápadné i tím, že jsou to často samečci, kteří jsou při volbě partnerky více vybíraví. Větší šance u nich například mají mohutnější samičky.</p><p>Mořští koníčci jsou zástupci malých mořských ryb z rodu <em>Hippocampus</em>. V současnosti je rozlišováno kolem 50 druhů, jejichž tělesné rozměry kolísají v rozmezí 1,5 až 36 centimetrů. Vyvinuli se v době před asi 25 miliony let, tedy koncem starších třetihor.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Když rodí táta

Mezi bezesporu nezvyklé případy živočišných porodů patří i způsob, jakým přivádějí na svět potomstvo někteří mořští koníčci (například koníček vzpřímený, Hippocampus erectus). Samečkům těchto mořských tvorů se na břiše vyvíjí jakýsi porodní vak, do něhož samička naklade vajíčka. Tím její role končí a vše ostatní už je na samečkovi – oplodnění, inkubace i „donošení“ potomstva. Právě u čeledi jehlovitých (Syngnathidae), tedy zvláštních rybek, mezi něž koníčci patří, se setkáváme s jediným známým případem, kdy samečci prožívají období gravidity. Zajímavé je, že tento fakt zanechává stopu i na chování těchto mořských tvorů – obrácení rolí je zde nápadné i tím, že jsou to často samečci, kteří jsou při volbě partnerky více vybíraví. Větší šance u nich například mají mohutnější samičky.

Mořští koníčci jsou zástupci malých mořských ryb z rodu Hippocampus. V současnosti je rozlišováno kolem 50 druhů, jejichž tělesné rozměry kolísají v rozmezí 1,5 až 36 centimetrů. Vyvinuli se v době před asi 25 miliony let, tedy koncem starších třetihor. (foto: Shutterstock)

<h3>Gigantická „miminka“</h3><p>Největšími novorozenci ve zvířecí říši jsou mláďata velryb. <strong>Například novorozené mládě keporkaka</strong> <em>(Megaptera novaeangliae)</em> <strong>váží při narození asi 1 až 1,5 tuny, tedy tolik, co velký osobní automobil. Novorozeně je dlouhé až 4 metry a brzy se o sebe dokáže postarat samo</strong>. Již ve věku šesti týdnů totiž musí být schopné doprovázet svoji matku na cestě za potravou do oblastí vzdálených téměř 5 000 kilometrů. Vzhledem k tomu, že obtížnost plavání je nejvyšší právě pro nejmenší velryby (se zvětšováním rozměrů se příznivě mění poměr hmotnosti k povrchu těla a tedy i účinek vztlaku vody), je taková migrace velmi náročná. Filmový záznam porodu u keporkaků zatím nikdo nedokázal pořídit, a tak zůstává jeho průběh pro zoology stále tajemstvím.</p><p>Keporkakové nepatří k největším kytovcům, přesto jsou ale i tito zástupci plejtvákovitých velryb v dospělosti skutečnými obry. Největší jedinci mohou být dlouzí přes 15 metrů a vážit více než 40 tun.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Gigantická „miminka“

Největšími novorozenci ve zvířecí říši jsou mláďata velryb. Například novorozené mládě keporkaka (Megaptera novaeangliae) váží při narození asi 1 až 1,5 tuny, tedy tolik, co velký osobní automobil. Novorozeně je dlouhé až 4 metry a brzy se o sebe dokáže postarat samo. Již ve věku šesti týdnů totiž musí být schopné doprovázet svoji matku na cestě za potravou do oblastí vzdálených téměř 5 000 kilometrů. Vzhledem k tomu, že obtížnost plavání je nejvyšší právě pro nejmenší velryby (se zvětšováním rozměrů se příznivě mění poměr hmotnosti k povrchu těla a tedy i účinek vztlaku vody), je taková migrace velmi náročná. Filmový záznam porodu u keporkaků zatím nikdo nedokázal pořídit, a tak zůstává jeho průběh pro zoology stále tajemstvím.

Keporkakové nepatří k největším kytovcům, přesto jsou ale i tito zástupci plejtvákovitých velryb v dospělosti skutečnými obry. Největší jedinci mohou být dlouzí přes 15 metrů a vážit více než 40 tun. (foto: Shutterstock)

<h3>Porodní komůrky na zádech</h3><p>Pozornosti zoologů nemohlo ujít neobvyklé rozmnožovací chování u jihoamerické žáby <strong>pipy americké</strong> <em>(Pipa pipa)</em>. Tato plochá žába, která váží kolem půl kilogramu, je <strong>známá zvláštním pářícím rituálem, kdy samice a sameček plavou ve smyčkách od hladiny ke dnu a zpět a sameček přitom oplodňuje uvolněná vajíčka na hřbetě samičky. Následně je u dna zatlačí do zbytnělé hřbetní kůže samičky, kde plody dozrávají</strong>. Kůže okolo vajíček doslova doroste a vytvoří strukturu podobnou komůrkám ve včelím plástu. Takto může samička pipy „převážet“ na zádech až kolem stovky oplodněných vajíček. Zcela vyvinuté malé žabky o délce kolem 2 centimetrů pak vylézají z komůrek v matčině hřbetu asi po třech až čtyřech měsících.</p><p>Pipa americká je predátor i mrchožrout. Živí se bezobratlými a malými rybkami, které chytá pomocí svých dlouhých prstů. Příležitostně však pojídá i zdechliny různých živočichů, které najde u dna nebo na březích pomalu tekoucích pramenů a řek, jež obývá.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Porodní komůrky na zádech

Pozornosti zoologů nemohlo ujít neobvyklé rozmnožovací chování u jihoamerické žáby pipy americké (Pipa pipa). Tato plochá žába, která váží kolem půl kilogramu, je známá zvláštním pářícím rituálem, kdy samice a sameček plavou ve smyčkách od hladiny ke dnu a zpět a sameček přitom oplodňuje uvolněná vajíčka na hřbetě samičky. Následně je u dna zatlačí do zbytnělé hřbetní kůže samičky, kde plody dozrávají. Kůže okolo vajíček doslova doroste a vytvoří strukturu podobnou komůrkám ve včelím plástu. Takto může samička pipy „převážet“ na zádech až kolem stovky oplodněných vajíček. Zcela vyvinuté malé žabky o délce kolem 2 centimetrů pak vylézají z komůrek v matčině hřbetu asi po třech až čtyřech měsících.

Pipa americká je predátor i mrchožrout. Živí se bezobratlými a malými rybkami, které chytá pomocí svých dlouhých prstů. Příležitostně však pojídá i zdechliny různých živočichů, které najde u dna nebo na březích pomalu tekoucích pramenů a řek, jež obývá. (foto: Shutterstock)

<h3>Plná ústa budoucnosti</h3><p>Někteří živočichové nosí své potomstvo v tlamě. Tam oplozená vajíčka nebo i mláďata dozrávají a v relativním bezpečí před okolním světem dorůstají do potřebné velikosti a stupně vývoje, aby mohly začít žít samostatně. Nejčastěji se s tímto chováním setkáváme u ryb <strong>cichlid</strong> <em>(vrubozubcovitých, Cichlidae)</em>, u nichž <strong>samičky nakladou vajíčka a poté je pozřou. Samec pak oplodní vajíčka přímo v ústní dutině samice, kde zůstanou dalších sedm dní nebo i několik týdnů</strong>. V některých případech takto opatruje vajíčka i sameček. Vzhledem k velmi vysoké úmrtnosti rybích zárodků a malých rybek (vinou predace, infekcí apod.) je toto chování velkou evoluční výhodou, která mláďata daných druhů ryb značně zvýhodňuje.</p><p>Prakticky všechny druhy cichlid mají výrazně vyvinutý smysl pro péči o potomstvo. Kromě opatrování vajíček i mláďat v tlamě jsou známé i případy krmení volně plujícího potomstva, společné „školky“ s péčí dospělých, střežení mláďat v podvodních dutinách apod.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Plná ústa budoucnosti

Někteří živočichové nosí své potomstvo v tlamě. Tam oplozená vajíčka nebo i mláďata dozrávají a v relativním bezpečí před okolním světem dorůstají do potřebné velikosti a stupně vývoje, aby mohly začít žít samostatně. Nejčastěji se s tímto chováním setkáváme u ryb cichlid (vrubozubcovitých, Cichlidae), u nichž samičky nakladou vajíčka a poté je pozřou. Samec pak oplodní vajíčka přímo v ústní dutině samice, kde zůstanou dalších sedm dní nebo i několik týdnů. V některých případech takto opatruje vajíčka i sameček. Vzhledem k velmi vysoké úmrtnosti rybích zárodků a malých rybek (vinou predace, infekcí apod.) je toto chování velkou evoluční výhodou, která mláďata daných druhů ryb značně zvýhodňuje.

Prakticky všechny druhy cichlid mají výrazně vyvinutý smysl pro péči o potomstvo. Kromě opatrování vajíček i mláďat v tlamě jsou známé i případy krmení volně plujícího potomstva, společné „školky“ s péčí dospělých, střežení mláďat v podvodních dutinách apod. (foto: Shutterstock)

<h3>Na svět volným pádem</h3><p>Je pochopitelné, že nejtvrdší přistání na zem čeká po porodu mládě nejvyššího živočicha současnosti, tedy <strong>žirafy severní</strong> <em>(Giraffa camelopardalis)</em>. <strong>Novorozené mládě padá na zem z výšky kolem 1,8 metru, přičemž při pádu zároveň dojde k přetržení pupeční šňůry. Mládě, které musí být už po porodu vysoké jako dospělý muž, aby dosáhlo na matčino mléko, dokáže zhruba během hodiny samo chodit</strong>. To je nesmírně důležité, protože predace je vysoká a statisticky má jen polovina mláďat šanci dožít se svých prvních narozenin. Žirafí matky svá mláďata neústupně chrání a byly dokonce pozorovány případy, kdy samice při obraně svého potomka pokopala útočícího lva. Žirafí mláďata zůstávají na matce závislá po dobu až 22 měsíců.</p><p>Nejvyšší známý jedinec žirafy měřil na výšku 5,88 metru, maximální zjištěná hmotnost samce činila 1 930 kilogramů. Samice jsou menší, rekordní míry u nich činí 5,17 metru a 1 180 kilogramů. Žirafí novorozenec může být vysoký až přes 2 metry a v průměru váží asi 70 kg.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Na svět volným pádem

Je pochopitelné, že nejtvrdší přistání na zem čeká po porodu mládě nejvyššího živočicha současnosti, tedy žirafy severní (Giraffa camelopardalis). Novorozené mládě padá na zem z výšky kolem 1,8 metru, přičemž při pádu zároveň dojde k přetržení pupeční šňůry. Mládě, které musí být už po porodu vysoké jako dospělý muž, aby dosáhlo na matčino mléko, dokáže zhruba během hodiny samo chodit. To je nesmírně důležité, protože predace je vysoká a statisticky má jen polovina mláďat šanci dožít se svých prvních narozenin. Žirafí matky svá mláďata neústupně chrání a byly dokonce pozorovány případy, kdy samice při obraně svého potomka pokopala útočícího lva. Žirafí mláďata zůstávají na matce závislá po dobu až 22 měsíců.

Nejvyšší známý jedinec žirafy měřil na výšku 5,88 metru, maximální zjištěná hmotnost samce činila 1 930 kilogramů. Samice jsou menší, rekordní míry u nich činí 5,17 metru a 1 180 kilogramů. Žirafí novorozenec může být vysoký až přes 2 metry a v průměru váží asi 70 kg. (foto: Shutterstock)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Naši předkové kočky využívali skutečně všestranně. (foto: PexelsCC0)

Historie

Polar Bear 81 

autor: Bob Chiu | čestná zmínka v kategorii: Cesty a dobrodružství

Každý rok mezi říjnem a listopadem se lední medvědi vydávají k zamrzlému Hudsonovu zálivu v Kanadě za potravou. Ve stejné době tam proto turistické agentury vozí zájemce v otevřených nákladních vozech, aby se mohli k šelmám přiblížit doslova na dosah. (foto: SIPA, Bob Chiu)

Revue

Sovětská obrana byla velmi propracovaná a zahrnovala i mnoho linií zákopů a protitankové opěrné punkty. Zde vidíme sovětské vojáky s kulometem Maxim. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Válka

Světlé šmouhy (v pravé části) jsou dobře patrné na snímku pořízeném satelitem Landsat 8 ze 4. dubna 2015. (foto: NASA Earth Observatory, CC0)

Věda

Fosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan JacobsCC BY-SA 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907