Jak sledovat tající Arktidu? NASA se rozhodla zapřáhnout narvaly

31.10.2017 - Stanislav Mihulka

Jak prozkoumat prostředí arktických moří? NASA se obrátila pro pomoc ke kytovcům

Narvalové - Narvalové se teď stanou průzkumníky Arktidy
Narvalové - Narvalové se teď stanou průzkumníky Arktidy

Reklama

Narvalové vypadají jako stvoření z říše fantazie. Mají na hlavě roh a lidem často připomínají mořské jednorožce. Ve skutečnosti jde o ozubené kytovce, kteří milují polární vody.

Vědci NASA už delší dobu sledují, jak globální oteplování postupně roztává led v Arktidě. Používají k tomu lodě, letadla, satelity i různá plovoucí zařízení. Velké plochy arktických moří jsou ale kvůli početným ledovcům obtížně dostupné. Proto NASA využila služeb narvalů, které vybavila přístroji pro měření hloubky a teploty vody, schopnými komunikace se satelitem.

TIP: Překvapivý objev: Vědci zjistili, k čemu narvalové používají svůj velký zub

Proč právě narvaly? Výzkum s těmito kytovci bývá velmi obtížný. Jsou plaší a umí se pohybovat velmi skrytě. Zároveň to ale jsou specialisté na ponory v ledové vodě, kteří se každý den potápějí do hloubek kolem 1 700 metrů. A přesně tohle vědci NASA potřebují. 

  • Zdroj textu:

    IFL Science, NASA

  • Zdroj fotografií: NOAA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Templáři bývali ve výběru daní efektivnější než panovník – což vyvolávalo nenávist šlechticů.

Zajímavosti

Významným zdrojem ultrajemných částic je spalování – doprava, vytápění, průmyslová výroba, lesní požáry a výbuchy sopek.

Věda
Reklama

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) prozkoumal nová data roveru Curiosity z Marsu a zjistil, že se na rudé planetě nečekaně pohybuje hladina kyslíku. 

Vesmír

Uvítání v Římě. Ne vždy čekaly na americké vojáky jen polibky mladých dívek

Válka

Jestliže výše postavený šimpanz přihlíží tomu, jak probíhá čištění srsti mezi dvěma níže postavenými jedinci, skončí očista mnohem dřív

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907