Neandertálci ve střední Evropě lovili želvy bahenní. Podle vědců jim ale nejspíš nesloužily primárně k jídlu

V naší přírodě je velmi vzácně k vidění kriticky ohrožená želva bahenní (Emys orbicularis). Je to jediná přirozeně se vyskytující želva ve střední Evropě. Kdysi dávno se v klimaticky příznivých obdobích vyskytovala i na celém území dnešní České republiky, ale od těch dob se její počty drasticky snížily. A jak se ukazuje, možná v tom měli prsty i neandertálci.

Tým archeologů, který vedla Sabine Gaudzinski-Windheuserová z německé Univerzity Johannese Guteberga v Mohuči, totiž nedávno zjistil, že naši nejbližší příbuzní, když žili ve střední Evropě asi před 125 tisíci lety, tyto malé, ale elegantní želvy lovili. Asi to bylo relativně jednoduché, ale jak jistě ví každý, kdo tuto želvu choval, jsou dravé a rády koušou.

K čemu byly neandertálcům želvy?

Vědci prozkoumali celkem 92 úlomků želvích krunýřů, které objevili na paleolitické lokalitě Neumark-Nord v dnešním Sasku-Anhaltsku. Použili pokročilé metody analýzy nálezů, včetně 3D skenování ve vysokém rozlišení a s jejich pomocí zjistili, že neandertálci ulovené želvy pečlivě vykuchali. Tento objev představuje první přímý důkaz, že neandertálci lovili a zpracovávali želvy i severně od Alp, tedy mimo oblast Středomoří, kde se podobné chování předpokládalo už dříve.

Rýhy na vnitřní straně úlomků napovídají, že neandertálci oddělili končetiny, vyjmuli vnitřní orgány želv a krunýře pečlivě vyčistili. Badatelé z toho vyvozují, že neandertálci želvy nelovili kvůli jídlu. Zřejmě používali jejich krunýře, možná jako malé nádobky nebo jako naběračky. Výzkum lovu želv neandertálci uveřejnil vědecký časopis Scientific Reports. 

Gaudzinski-Windheuserová se domnívá, že želvy bahenní, které váží i s krunýřem kolem jednoho kilogramu, nejspíš nebyly pro neandertálce příliš atraktivní jako potrava. Na druhou stranu jsou pomalé a snadno se loví. Právě proto vědci spekulují, že jejich lov mohl být úkolem dětí nebo méně zkušených členů skupiny. Taková aktivita by mohla mít i sociální či výukový význam – například jako způsob, jak si mladší jedinci osvojovali základní lovecké dovednosti.

Vědci nicméně připouštějí i další hypotézy – například že želvy mohly být loveny kvůli chuti nebo dokonce pro domnělé léčivé účinky. Takové chování je doloženo i u některých pozdějších lidských kultur.

Celkově tento výzkum výrazně rozšiřuje naše chápání neandertálců. Ukazuje, že jejich strategie přežití nebyly založené pouze na maximalizaci energetického zisku, ale zahrnovaly i flexibilitu, kreativitu a možná i kulturní zvyklosti. Neandertálci tak stále více vystupují z role „primitivních lovců“ a ukazují se jako přizpůsobiví a vynalézaví lidé své doby.