Nejnovější objevy v oblasti etiopského riftu Afar naznačují, že lidé mohli provádět kremace už před 100 tisíci lety

Součástí systému africké Velké příkopové propadliny je Afarská pánev, tektonická proláklina u Rudého moře, která se rozkládá na území několika států východní Afriky, včetně Etiopie. Jsou tam velmi příhodné podmínky pro fosilizaci a tato oblast se proslavila jako místo mnoha paleontologických a paleoantropologických nálezů.

V oblasti riftu Afar v Etiopii pracuje početný mezinárodní výzkumný tým, který zde působí již od roku 1981. Jeho členem je expert na evoluci a paleontologii savců Ferhat Kaya z finské Univerzity v Oulu, který se podílel na nejnovějších objevech v souvrství Halibee. Týkají se života lidí našeho druhu Homo sapiens zhruba před 100 tisíci lety.

Pradávná kremace

Jak vyplývá ze studie, kterou uveřejnil vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, mezi nálezy jsou i lidské kosti, vystavené velmi vysokým teplotám. Podle vědců to může znamenat kremaci čili pohřbívání žehem. Mají-li pravdu, byl by to daleko nejstarší doklad záměrného spalování mrtvých lidmi.

Na kostech z oblasti riftu Afar byly také objeveny stopy po zubech predátorů a známky toho, že dotyční byli pohřbeni náhle a ve spěchu. Tisíce nalezených kamenných nástrojů rovněž naznačují, že se lidé do této oblasti opakovaně vraceli na krátkou dobu do sezonně zaplavované krajiny.

„Tento výzkum nám pomáhá vytvořit představu o tom, jak ranní lidé našeho druhu Homo sapiens žili a interagovali s okolním prostředím,“ vysvětluje Ferhat Kaya. „Naše zjištění naznačují, že místní faktory spojené s vodou a jejich proměny během sezón byly pro tyto lidi důležitější než tehdejší globální klimatické změny.“