Záhada 2 600 let starých zvonů vyřešena: Nešlo o dílo zlodějů, ale o rituál, který měl ukončit jejich moc

V neklidném období čínských dějin známém jako „období Jar a podzimů“, mezi sebou soupeřily jednotlivé státy na území dynastie Čou (Zhou) o moc a vliv. V údolí, které spojuje povodí řeky Jang-c’-ťiang se středem říše Čou se nacházel stát Ceng (Zeng), kde v polovině 7. století před naším letopočtem panoval vládce Čchiou (Qiu). 

Vládci státu Ceng prohlašovali, že jim samotná nebesa svěřila poslání „chránit a vést jižní Čínu“. Toto postavení však ohrožoval mocný sousední stát Čchu (Chu), jedna z nejsilnějších mocností tehdejší Číny. Ve snaze ochránit své území si vládce Čchiou nechal vyrobit výjimečnou sadu bronzových zvonů zdobených motivy draků a vykládaných křišťálem. Na zvonech byly vyryty texty chvály hrdinských činů jeho předků i prosba, aby svou mocí chránily zemi státu Ceng.

Vypnutí kouzelných zvonů

Když archeologové otevřeli 2 600 let starou hrobku vládce Čchia, čekalo je překvapení. Jeho nádherné bronzové zvony ležely rozházené po pohřební komoře a dřevěná konstrukce, na níž původně visely, byla na kusy. Vše nasvědčuje tomu, že nešlo o dílo zlodějů ani o náhodné poškození. Rodina zesnulého tímto způsobem zřejmě zvony záměrně „deaktivovala“, protože jejich duchovní moc už nebyla zapotřebí.

V době dynastie Čou nebyly bronzové zvony pouhou ozdobou. Byly úzce spjaty se svými majiteli i jejich dynastií a jejich zvuk podle tehdejších představ přenášel do nebes poselství připomínající ptačí zpěv.

Moc zvonů ale fungovala pouze tehdy, když byly správně uspořádány a zavěšeny na speciálním stojanu. Když se z někdejších nepřátel stali spojenci a král státu Čchu provdal svou sestru za vládce Čchia, nechal zvony rozebrat a rozházet, aby zabránili tomu, že budou i nadále vysílat své poselství do světa předků.