Hrobka šlechtice v centrální Číně ukrývala unikátní zlatou pohřební masku

24.09.2022 - Stanislav Mihulka

Čínští archeologové objevili v hrobce starověkého šlechtice nedaleko desetimilionového města Čeng-čou zlatou pohřební masku. Podle vědců je možné, že je stará 3 000 let.

<p>Šlechtic první historicky doložené čínské dynastie Šang byl před více než 3 000 lety z nejasných důvodů pohřben se zlatou maskou. <em>(foto: China News Service, CC0)</em></p>

Šlechtic první historicky doložené čínské dynastie Šang byl před více než 3 000 lety z nejasných důvodů pohřben se zlatou maskou. (foto: China News Service, CC0)


Reklama

Dnešní megapole Čeng-čou v provincii Che-nan, které leží na břehu Žluté řeky, bývalo jedním z městských center prvního historicky doloženého čínského státu Šang, kterému vládla stejnojmenná dynastie, zhruba v letech 1600 až 1046 před naším letopočtem. Jde o první dynastii s dochovanými písemnými záznamy, vyvedenými většinou na kostech a želvích krunýřích.

Právě zde archeologové nedávno zkoumali nově nalezenou hrobku dávného šlechtice a objevili v ní unikátní pohřební masku ze zlata. Je stará přes 3 tisíce let a patří k nejstarším zlatým předmětům, které byly objeveny v této části Číny. Obvykle se zde totiž nacházejí šperky z bronzu a jadeitu. Odborníci se domnívají, že by nález mohl mít vztah k dalším dávným státům na území Číny, kde byly zlaté předměty běžnější.

Maska pro duši

Zlatá maska je dost velká na to, aby pokryla celý obličej dospělého člověka. Zároveň je velmi tenká a váží jen 40 gramů. Pokud jde o rituální význam masky, Gu Wanfa z Městského institutu kulturního dědictví a archeologie uvádí, že zlatá maska mohla symbolizovat „nezničitelné tělo“ a jejím mystickým účelem bylo udržet duši zemřelého pohromadě.

Dotyčná hrobka se rozkládá na ploše více než 10 tisíc metrů čtverečních. Podle čínských médií zde bylo nalezeno přes 200 dalších předmětů, včetně zdobených artefaktů z bronzu a jadeitu, jako jsou dýky, sekery, nádoby na víno, dýmky a několika pohárů. Archeologové rovněž nalezli desky zdobené tyrkysy a mince vyrobené z mušlí.

Zlatá maska nalezená v loňském roce na archeologickém nalezišti San-sing-tuej (foto: Nová Čína)

Čerstvý objev zlaté pohřební masky přichází jen rok po podobném objevu v San-sing-tuej (Sanxingdui), archeologickém nalezišti v provincii S'-čchuan na jihozápadě Číny. Zatímco nově objevené artefakty vědci spojují s dynastií Šang, u předmětů nalezených v San-sing-tuej vědci vidí spojitost se starověkým královstvím Šu (Shu).

TIP: Starodávný hrob čínského generála a jeho princezny byl plný figurek

Podle současných archeologických poznatků království Šu předcházelo panování dynastie Šang, vědci ale připouštějí, že oba útvary mohly fungovat nějaký čas souběžně. Zda tomu tak skutečně bylo, by měly ukázat podrobné rozbory a další archeologický průzkum.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda
Vesmír

Nejstarší dosavadní doklad o užívání opia pochází z Mezopotámie - 3400 let př. n. l. Sumerové označovali mák setý, z něhož se opium získává, jako „radostnou rostlinu“. Samotný název „opium“  pochází ze starověké řečtiny (ópion) a znamená „šťáva z rostliny“. (foto: Unsplash, Tim Cooper, CC0)

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907