Želva bahenní: Kriticky ohrožená dáma, která bojuje o návrat

25.02.2022 - Alena Říhová

Naši jedinou původní želví dámu dnes už v přírodě prakticky nepotkáte, protože na původních lokalitách byla vyhubena. Nicméně šanci na comeback stále ještě má. A tak držme želvě bahenní palce, ať se u nás brzy cítí jako dřív

<p>Mladý samec želvy bahenní vystavuje na odiv žlutě nazdobený krunýř s typickou paprsčitou kresbou, která ovšem někdy bývá kruhovitá nebo zcela chybí. Patrný je i jeho dlouhý ocas <em>(foto: Razvan Zinica)</em></p>

Mladý samec želvy bahenní vystavuje na odiv žlutě nazdobený krunýř s typickou paprsčitou kresbou, která ovšem někdy bývá kruhovitá nebo zcela chybí. Patrný je i jeho dlouhý ocas (foto: Razvan Zinica)


Reklama

Vzácnou, sladkovodní želvu bahenní (Emys orbicularis) sice najdeme na třech kontinentech světa (v pásu od severozápadní Afriky přes většinu Evropy až po Balkánský poloostrov, Malou Asii a Blízký východ), nicméně areál výskytu má značně rozdrobený, zejména ve středoevropském regionu, kde přežívá víceméně už jen v chráněných oblastech. 

Poslední želví kousky 

Původně osidlovala většinu Evropy, ale po ochlazení klimatu zůstala pouze v teplejších oblastech. Mnohde její stavy klesly na kritické minimum. V srdci Evropy dnes přežívá jen lokálně (v Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku a v České republice) a množí se výjimečně v izolovaných populacích. 

I u nás bývala hojná, v pásu od jižních Čech přes Moravu až na Slovensko, ale dnes je na pokraji vyhynutí a figuruje na seznamu kriticky ohrožených druhů. Poslední stovky želv přežívají na několika málo lokalitách (v Polabí, Poodří a Pomoraví) roztroušeně a jenom na dvou místech (poblíž Mikulova a Rakovníka) jich najdete více pospolu. 

Proč se téměř vytratila? 

Ve středověku byla hojně lovena pro maso a později přišla i o domov, tj. mokřady, v rámci rozvoje zemědělství, průmyslu a zalidňování oblastí. Tuhle ztrátu už neunesla a z přírody se téměř vytratila. 

Její populaci přirozeně provětrávají i predátoři (např. prase divoké, liška, jezevec, vydra nebo čáp) a nepůvodní želví konkurentky (proto nevypouštějte želví domácí mazlíčky, kteří vás omrzeli, do volné přírody). Nejvíce ji ohrožuje invazivní želva nádherná (Trachemys scripta). Z některých jihoevropských mokřadů už ji dokonce úspěšně vytlačuje. U nás zatím jen přežívá, ale už se zkouší množit.  

Češka nebo cizinka?

Původ naší želvy bahenní byl dlouho nejasný, ale archeologické nálezy její opakovaný přirozený výskyt v České republice potvrzují. Nicméně původní populace u nás byla prakticky vyhubena a namísto ní zavlečeny populace nepůvodní – želvy odnepaměti kolují na trhu s masem i domácími mazlíčky a mnoho jich končívá odložených v přírodě. 

Podle herpetologa Martina Šandery (z HERPETY) dnes na nejteplejších lokalitách Čech a Moravy přežívají jen zbytky vesměs nepůvodních populací želvy bahenní. Jde převážně o uprchlíky z chovů, jen ojediněle byly při pokusu o návrat do přírody záměrně vysazeny skupinky nepůvodních jedinců. Vedle nich, nejspíše na jižní Moravě, ale pravděpodobně dožívá i zlomek přestárlé původní české populace. 

Želví porodnice 

Želva bahenní se dnes pravidelně rozmnožuje pouze na jediné české lokalitě, v jihomoravském Betlémě (chráněném umělém mokřadu), kam byla vysazena. Z dvacítky jedinců z rumunské delty Dunaje vznikla životaschopná populace, která po bezmála 30 letech odhadem čítá přes dvě stě želvích jedinců různého stáří (koncem jara samice kladou po devíti vejcích v jediné snůšce a vylíhlé želvičky zimují v zemi). Monitoruje je tým zoologa Miroslava Šebely z Moravského zemského muzea. Vědci je značkují (kovovým nýtem do rohovinových štítků zkraje krunýře a to nebolí, protože jsou obdobou lidských nehtů) a sledují rozměry, věk a zbarvení. 

Další potenciální želví porodnicí je podle biologa Václava Laňky (z Městského úřadu v Rakovníku) středočeská Červená louka (chráněné revitalizované slatiniště). Přibližně čtyřicítku želv z maďarské pusty tu zoologové sledují přes třicet let a nedávno se konečně dočkali prvního pokusu o rozmnožení. Místní želví maminka se toulala po okolí a úzkostlivě hledala místečko pro nakladení snůšky. Byla ale odchycena v domnění, že jde o uprchlíka z chovu, proto svůj důležitý úkol dokončila až v nedaleké záchranné stanici. S pěticí želvích uličníků se nakonec vrátila domů. 

Projekty i pro vás

Želva bahenní se z naší přírody prakticky vytratila, ale odborníci věří, že její dny ještě nejsou nadobro sečteny. Původní populaci jsme sice vyhubili, ale nepůvodní želvy jsou v našich klimatických podmínkách schopné reprodukce. Šance na návrat tu tedy je. Podle Martina Šandery ale musíme počítat s tím, že vysazené želvy, byť téhož druhu, se mohou v přírodě chovat jako druh nepůvodní, tj. zavléct do mokřadu choroby, parazity a s původní přestárlou Češkou se křížit. 

TIP: Želví nájezdnice: Cesta želvy nádherné z domácností do volné přírody

Pro záchranu posledních přežívajících jedinců a navrácení druhu na původní lokality byl odstartován dlouhodobý projekt „Želva bahenní v ČR“ (koordinovaný HERPETOU). Želvy najdete u prohřátých vod s bahnitým dnem a bujným houštím, jejich vejce pak v písku na břehu. Realizovány jsou i záchranné chovy v zoologických zahradách, z nichž budou želvy vysazovány do přírody. Takové chovy můžete finančně podpořit formou adopce. Příkladem soukromého chovu je „Zahrada Harta“ pana Luďka Hojného ve východočeských Vošticích.

Želva bahenní (Emys orbicularis)

  • Řád: Želvy (Chelonia)
  • Čeleď: Emydovití (Emydidae) – vodní želvy
  • Velikost: Dorůstá do velikosti cca 15–20 cm, samec bývá dvoutřetinový. 
  • Poznávací znaky: Nenápadná, variabilně zbarvená, s krunýřem svrchu tmavým (šedohnědým, olivovým) se žlutavou kresbou, která stářím bledne, někdy zcela chybí. Zespod je krunýř světlý (žlutohnědý až hnědavý) s tmavou kresbou. Kůže hlavy, krku a končetin je téměř černá, sytě žlutě tečkovaná, na končetinách a ocase šupinatá. 
  • Rozmnožování: Námluvy a páření u nás probíhají od května do června. Samice klade 3–16 oválných vajec (i ve více snůškách) do jamky v písku. Mláďata se obvykle líhnou od srpna do října (po cca 80–140 dnech, v nižší teplotě samci, ve vyšší samice), ale v nepříznivém počasí se vývoj pozastaví a líhnou se až zjara. U nás pohlavně dospívá v cca 10 letech (samci dříve).
  • Chování: Žije pod vodou, dobře plave a potápí se, nejaktivnější je ráno a večer. Na slunci vylézá a vyhřívá se. Ve vodě se řídí čichem, na souši vibracemi. Přezimuje v bahně u dna od října do března, ale při přechodném oteplení (při průměrné teplotě vzduchu nad 10 °C) se dočasně probouzí. 
  • Potrava: Všežravec. Mladé želvy jsou výhradně masožravé, loví vodní bezobratlé (plže, mlže, hmyz a červy) a drobné obratlovce (ryby, obojživelníky, plazy a myšovité hlodavce), včetně vývojových stadií a defektních jedinců (čistí tak vodu). Dospělé želvy konzumují i řasy a vodní rostliny. 
  • Věk: Obvykle se dožívá 60 až 80 let 
  • Rozšíření: V nížinách, nejčastěji v prohřátých, stojatých vodách (např. tůních, jezírkách, rybnících a slepých ramenech řek), sladkých či brakických s bahnitým dnem a bujnou mokřadní vegetací, v bažinách a lužních lesích. Hnízdí na písčitých březích. 
  • Výskyt: V ČR dnes přežívají jedinci náhodně uniklí z chovů nebo vysazení. Jde o náš jediný původní druh vodní želvy, dříve hojný.
  • Ochrana v ČR: Zvláště chráněný, kriticky ohrožený druh

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Razvan Zinica, David Říha, Jiří Procházka (se souhlasem k publikování)




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Northrop Grumman B-2 Spirit – vývoj tohoto víceúčelového strategického bombardéru probíhal v maximálním utajení. (foto: Shutterstock)

Válka
Zajímavosti

Lidé se superneurony mají paměť jako mladíci. (foto: Shutterstock)

Věda

Poprava císaře Maxmiliána, vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía. Obraz fracouzského malíře Edouarda Maneta. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. (CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. KnightCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907