Krásná želví nájezdnice: Cesta želvy nádherné z domácností do volné přírody

13.07.2020 - Alena Říhová

Možná jste ji zahlédli v zoo. Snad dokonce plave ve vašem akváriu nebo v zahradním jezírku, ale asi by vás nenapadlo hledat ji v rybníku za městem. Přesto je bohužel možné narazit na želvu nádhernou i ve volné přírodě

<p>Oblíbený domácí mazlíček a nejrozšířenější poddruh želvy nádherné má dnes v Evropě „červenou“. A díky červeným skvrnám za očima ho také bezpečně poznáte.</p>

Oblíbený domácí mazlíček a nejrozšířenější poddruh želvy nádherné má dnes v Evropě „červenou“. A díky červeným skvrnám za očima ho také bezpečně poznáte.


Reklama

Krásná „Američanka“ želva nádherná (Trachemys scripta) byla v minulém století zavlečena prakticky na všechny kontinenty světa, včetně Evropy. Nenajdete ji pouze na Antarktidě. Za všemi nepůvodními výskyty tohoto přizpůsobivého plaza ve volné přírodě stojí záměrné vypouštění a náhodné úniky z domácích chovů.

Celosvětová invaze

Želva nádherná se na vhodných lokalitách spokojeně zabydluje, ale odborníci zpozorněli a její výskyt nepovažují za žádoucí. O konkrétním vlivu tohoto druhu na stávající vodní ekosystémy se vedou diskuze a ve snaze omezit šíření nepůvodních želv vznikají nejrůznější legislativní a regulační opatření.

Jisté je, že jako zavlečený druh může želva nádherná škodit svému okolí. V Evropě je vedena mezi stovkou závažných invazivních organismů (jako druh škodlivý) – v jižních zemích se množí, šíří a ohrožuje původní druhy želv.

Příležitostně se vyskytuje i v České republice, ale v našich podmínkách se prozatím nemnoží a nešíří. Jestliže se jí však v budoucnu podaří vyrovnat se i s místním klimatem, což je v epoše globálního oteplování a želví houževnatosti pravděpodobné, bude mít i česká příroda o jeden závažný problém víc.

Když přeroste akvárium

Masivní vývoz atraktivního druhu americkými chovnými farmami na globální trh s domácími mazlíčky začal v 70. a vrcholil v 90. letech minulého století. Poptávka byla velká. Maličkou želvičku zářící pastelovými barvami, navíc „za babku“, ve zverimexu přehlédl jen málokdo. Jenže želva není navždy rozkošným drobečkem a časem vyroste v macka úctyhodných rozměrů, který se v akváriu cítí stísněně. Hravě zlikviduje ostatní spolubydlící (bezobratlé, obojživelníky a ryby) i vodní rostliny. Pak bezostyšně loudí rybu od nedělního oběda a při neopatrném zacházení může mít tendence dát si váš prst jako předkrm.

Nejeden amatérský chovatel si pak klade otázku, zda mu želva nepřerostla přes hlavu a dospělí jedinci bohužel mnohdy končívají někde u vody. Krásná „Američanka“ si s novou situací vcelku poradila, ačkoliv odborníci jí zpočátku velkou šanci nedávali. V prohřátých mělčinách s bahnitým dnem a bujnou vegetací dokáže přežívat dlouhá léta. V teplých oblastech světa se místy i množí, šíří mimo areál původního vysazení a lokálně může ohrožovat stávající vodní ekosystémy.

V Evropě se zabydluje

Výše popsaným způsobem se želva dostala do mnoha evropských zemí – zejména Portugalska, Španělska, Francie, Itálie, Německa, Švýcarska, Řecka, ale i do České republiky. Vyskytuje se především poblíž lidských sídel a objevuje se na dalších a dalších lokalitách. Rozmnožuje se zatím jen v nejteplejších jižních oblastech (v Portugalsku, Španělsku, Francii a Itálii), kde se hojně rozšířila a lokálně ohrožuje stávající vodní ekosystémy, zejména konkurencí původním druhům želv a predací.

Výzkumy ve Francii například prokázaly vytlačování původní sladkovodní želvy bahenní (Emys orbicularis). Ta je v Evropě dnes již vzácná a ohrožená – její stavy poklesly na kritické minimum. Želva nádherná je na místech společného výskytu mnohem životaschopnější a úspěšnější (je větší, dříve pohlavně dospívá, je konkurentem potravním a stanovištním – o místo na slunění a kladení vajec).

Kvůli lokálně invaznímu chování želvy nádherné a jejímu možnému škodlivému působení na původní organismy byl dovoz jejího nejrozšířenějšího poddruhu (Trachemys scripta elegans) do Evropy od roku 1997 zakázán. Na pultech obchodů ji však nahradily další poddruhy – zejména želva nádherná žlutolící (T. scripta scripta) a želva nádherná Troostova (T. scripta troosti).

Hrozba pro vodní ptáky

V České republice se invazivní želva vyskytuje prozatím jen příležitostně, a to v nejteplejších oblastech země kolem velkých měst a rekreačních oblastí. Obvykle jednotlivě nebo v počtu do deseti jedinců. Zatím se v našich podmínkách nedokáže rozmnožovat, ale ojediněle byly pozorovány neúspěšné pokusy o množení. Mláďata se ale buď vůbec nevylíhla, nebo nepřežila první zimu.

O konkrétním vlivu na naše ekosystémy máme zatím jen málo poznatků. Přičítat jí však můžeme rušení hnízdících vodních ptáků, které vytlačuje z hnízd, aby se na nich sama mohla vyhřívat. Někdy konzumuje ptačí vajíčka a mláďata. Na místech společného výskytu konkuruje sladkovodní želvě bahenní. Stojí za zmínku, že u nás jde vlastně většinou o konkurenci dvou nepůvodních populací. V ČR se vyskytující želvy bahenní jsou totiž dnes převážně nepůvodní – byly k nám zavlečeny z Balkánu. Z původní „české“, dnes již „přestárlé“ populace, se dochoval jen zlomek.

Obratný lovec „na penzi“

Většina z nás zná želvy jen jako velmi pomalé a líné tvory, kteří do sebe sotva nasoukají salátek. Navzdory tomu, že odrostlé želvy nádherné bývají někdy jen býložravé, nám jedna z nich názorně předvedla, jak obratně si dokáže poradit i v pokročilém věku. Proplouvala vodní masou a tu a tam si uždibla kousek vodní „zeleniny“. Přitom po očku sledovala kolem se míhající hejna rybek a pomalu se k nim blížila. Pak už jen prudce mrskla hlavou a v bezzubé tlamce se jí cukal pěkný úlovek. Rybka se pokoušela na poslední chvíli vyklouznout, ale želva jen několikrát pohodila hlavou a tím kořist definitivně zmizela v jejích útrobách. Pak ještě energicky prohnala skokana, který se jí pokusil kořist vyfouknout. Dostal co proto a mohl být rád, že si želva nakonec „nekousla“ i do něj. Těžko říct, jak by jejich měření sil dopadlo. Dost možná moudřejší želva pochopila, že lepší je vrabec v hrsti, než holub na střeše a skokana prostě „pustila k vodě“.

Do české přírody prostě nepatří

Jako obratná plavkyně tráví želva nádherná většinu času pod vodou, takže zahlédnout ji v přírodě vůbec není snadné. Občas se ale potřebuje nadechnout, a tak na chvíli vynoří hlavu. Její nápadně červené tváře zablikají jako majáček a to je ten správný okamžik k seznámení. Jenže ona se obratem znovu ponoří a vykoukne zase o kus dál. Po chvíli pátrání získáte dojem, že si s vámi hraje na schovávanou.

Za slunečných dní však často nehybně vysedává na břehu těsně u vody, s hlavou vztyčenou přímo ke slunci, jako by s ním v myšlenkách dlouze rozmlouvala. Celým povrchem svého těla nasává blahodárné sluneční teplo. Když se ale pokusíte přiblížit k ní, v mžiku vklouzne do vody. Jednou jsme se k takové slunící se dámě přiblížili asi na metr. Sotva jsme si ji ovšem stačili prohlédnout, už jsme ve vodě viděli jen její ocas.

TIP: Přírodní rezervace Tajba: Poslední želví svět bývalého Československa

I když jí to u vody opravdu moc sluší, do přírody mimo svoji domovinu tahle cizinka nepatří. Tuhle dlouhověkou želvu si proto pořizujte jen v případě, že s ní hodláte strávit stáří. Pokud vás přece jen omrzí, najděte jí nového opatrovníka, nabídněte ji zoologické zahradě, přírodovědnému kroužku, nebo útulku pro nalezená zvířata.

Želva nádherná (Trachemys scripta)

  • Řád: Želvy (Chelonia)
  • Čeleď: Emydovití (Emydidae) – vodní želvy
  • Velikost: Dorůstá do velikosti 15–30 cm (max. 60 cm), samec bývá menší než samice.
  • Poznávací znaky: V mládí celá září jasnými barvami (olivová až žlutá) – svrchní část jejího krunýře (karapax) a také kůže hlavy, končetin a ocasu jsou olivově zelené s výraznou žlutou kresbou; dospělci mají karapax tmavý (hnědozelený, šedočerný) a kresbu nevýraznou. Spodní část krunýře (plastron) je žlutá s olivovými skvrnami (liší se u jednotlivých poddruhů). Za očima upoutají podlouhlé červené nebo žluté skvrny (liší se u jednotlivých poddruhů).
  • Vývojová stadia: Klade 2–30 vajec v několika snůškách do jamky na písčitém břehu, mláďata se líhnou po cca 60–100 dnech; samec pohlavně dospívá ve 2–5 letech, samice v 5–8 letech. 
  • Chování: Aktivní ve dne, většinu času jako vynikající plavec tráví pod vodou, kde se orientuje výborným čichem (i v kalné vodě). Ve vodě také přijímá potravu (brzy ráno a pozdě odpoledne) a spí (na dně). Za teplých dní z vody vylézá a vyhřívá se – reguluje teplotu svého těla. Na souši je velmi citlivá na vnější vibrace, které ji varují před nebezpečím (má velmi špatný sluch). Přezimuje na dně v bahně (říjen–březen), v teplých obdobích (nad 10 ºC) se přechodně probouzí. 
  • Potrava: Všežravec, konzumuje vodní bezobratlé, drobné vodní obratlovce včetně defektních jedinců a vývojových stadií; dále řasy a vodní rostliny. Mladí jedinci jsou výhradně masožraví, ale postupně se v jejich jídelníčku objevuje i rostlinná strava, která u některých dospělých může i převažovat.
  • Věk: Dožívá se až 40 let. 
  • Rozšíření: V nížinách, v prohřátých a bujně zarostlých stojatých vodách s bahnitým měkkým dnem a místy vhodnými ke slunění. 
  • Výskyt: V ČR jen příležitostně v nejteplejších oblastech kolem velkých měst a rekreačních oblastí; nepůvodní druh. Původně pochází z jihovýchodní a střední části USA a severovýchodního Mexika.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bohové Perun a Dažbog (ruské pojmenování Svarožice) v představě M. Presňjakova z roku 1998.

Zajímavosti
Zajímavosti

Rekonstrukce centrosaura.

Věda

Starship SN-5 během středečního testu.

Vesmír

Vyřazený sherman nedaleko Monte Cassina.

Válka

V nejslavnějším gagu nazvaném Zabte rozhodčího používal Slivers pouze několik rekvizit: bizarní masku chytače připomínají ptačí klec a mohutnou koženou lapačku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907