Krásná želví nájezdnice: Cesta želvy nádherné z domácností do volné přírody

13.07.2020 - Alena Říhová

Možná jste ji zahlédli v zoo. Snad dokonce plave ve vašem akváriu nebo v zahradním jezírku, ale asi by vás nenapadlo hledat ji v rybníku za městem. Přesto je bohužel možné narazit na želvu nádhernou i ve volné přírodě

<p>Oblíbený domácí mazlíček a nejrozšířenější poddruh želvy nádherné má dnes v Evropě „červenou“. A díky červeným skvrnám za očima ho také bezpečně poznáte.</p>

Oblíbený domácí mazlíček a nejrozšířenější poddruh želvy nádherné má dnes v Evropě „červenou“. A díky červeným skvrnám za očima ho také bezpečně poznáte.


Reklama

Krásná „Američanka“ želva nádherná (Trachemys scripta) byla v minulém století zavlečena prakticky na všechny kontinenty světa, včetně Evropy. Nenajdete ji pouze na Antarktidě. Za všemi nepůvodními výskyty tohoto přizpůsobivého plaza ve volné přírodě stojí záměrné vypouštění a náhodné úniky z domácích chovů.

Celosvětová invaze

Želva nádherná se na vhodných lokalitách spokojeně zabydluje, ale odborníci zpozorněli a její výskyt nepovažují za žádoucí. O konkrétním vlivu tohoto druhu na stávající vodní ekosystémy se vedou diskuze a ve snaze omezit šíření nepůvodních želv vznikají nejrůznější legislativní a regulační opatření.

Jisté je, že jako zavlečený druh může želva nádherná škodit svému okolí. V Evropě je vedena mezi stovkou závažných invazivních organismů (jako druh škodlivý) – v jižních zemích se množí, šíří a ohrožuje původní druhy želv.

Příležitostně se vyskytuje i v České republice, ale v našich podmínkách se prozatím nemnoží a nešíří. Jestliže se jí však v budoucnu podaří vyrovnat se i s místním klimatem, což je v epoše globálního oteplování a želví houževnatosti pravděpodobné, bude mít i česká příroda o jeden závažný problém víc.

Když přeroste akvárium

Masivní vývoz atraktivního druhu americkými chovnými farmami na globální trh s domácími mazlíčky začal v 70. a vrcholil v 90. letech minulého století. Poptávka byla velká. Maličkou želvičku zářící pastelovými barvami, navíc „za babku“, ve zverimexu přehlédl jen málokdo. Jenže želva není navždy rozkošným drobečkem a časem vyroste v macka úctyhodných rozměrů, který se v akváriu cítí stísněně. Hravě zlikviduje ostatní spolubydlící (bezobratlé, obojživelníky a ryby) i vodní rostliny. Pak bezostyšně loudí rybu od nedělního oběda a při neopatrném zacházení může mít tendence dát si váš prst jako předkrm.

Nejeden amatérský chovatel si pak klade otázku, zda mu želva nepřerostla přes hlavu a dospělí jedinci bohužel mnohdy končívají někde u vody. Krásná „Američanka“ si s novou situací vcelku poradila, ačkoliv odborníci jí zpočátku velkou šanci nedávali. V prohřátých mělčinách s bahnitým dnem a bujnou vegetací dokáže přežívat dlouhá léta. V teplých oblastech světa se místy i množí, šíří mimo areál původního vysazení a lokálně může ohrožovat stávající vodní ekosystémy.

V Evropě se zabydluje

Výše popsaným způsobem se želva dostala do mnoha evropských zemí – zejména Portugalska, Španělska, Francie, Itálie, Německa, Švýcarska, Řecka, ale i do České republiky. Vyskytuje se především poblíž lidských sídel a objevuje se na dalších a dalších lokalitách. Rozmnožuje se zatím jen v nejteplejších jižních oblastech (v Portugalsku, Španělsku, Francii a Itálii), kde se hojně rozšířila a lokálně ohrožuje stávající vodní ekosystémy, zejména konkurencí původním druhům želv a predací.

Výzkumy ve Francii například prokázaly vytlačování původní sladkovodní želvy bahenní (Emys orbicularis). Ta je v Evropě dnes již vzácná a ohrožená – její stavy poklesly na kritické minimum. Želva nádherná je na místech společného výskytu mnohem životaschopnější a úspěšnější (je větší, dříve pohlavně dospívá, je konkurentem potravním a stanovištním – o místo na slunění a kladení vajec).

Kvůli lokálně invaznímu chování želvy nádherné a jejímu možnému škodlivému působení na původní organismy byl dovoz jejího nejrozšířenějšího poddruhu (Trachemys scripta elegans) do Evropy od roku 1997 zakázán. Na pultech obchodů ji však nahradily další poddruhy – zejména želva nádherná žlutolící (T. scripta scripta) a želva nádherná Troostova (T. scripta troosti).

Hrozba pro vodní ptáky

V České republice se invazivní želva vyskytuje prozatím jen příležitostně, a to v nejteplejších oblastech země kolem velkých měst a rekreačních oblastí. Obvykle jednotlivě nebo v počtu do deseti jedinců. Zatím se v našich podmínkách nedokáže rozmnožovat, ale ojediněle byly pozorovány neúspěšné pokusy o množení. Mláďata se ale buď vůbec nevylíhla, nebo nepřežila první zimu.

O konkrétním vlivu na naše ekosystémy máme zatím jen málo poznatků. Přičítat jí však můžeme rušení hnízdících vodních ptáků, které vytlačuje z hnízd, aby se na nich sama mohla vyhřívat. Někdy konzumuje ptačí vajíčka a mláďata. Na místech společného výskytu konkuruje sladkovodní želvě bahenní. Stojí za zmínku, že u nás jde vlastně většinou o konkurenci dvou nepůvodních populací. V ČR se vyskytující želvy bahenní jsou totiž dnes převážně nepůvodní – byly k nám zavlečeny z Balkánu. Z původní „české“, dnes již „přestárlé“ populace, se dochoval jen zlomek.

Obratný lovec „na penzi“

Většina z nás zná želvy jen jako velmi pomalé a líné tvory, kteří do sebe sotva nasoukají salátek. Navzdory tomu, že odrostlé želvy nádherné bývají někdy jen býložravé, nám jedna z nich názorně předvedla, jak obratně si dokáže poradit i v pokročilém věku. Proplouvala vodní masou a tu a tam si uždibla kousek vodní „zeleniny“. Přitom po očku sledovala kolem se míhající hejna rybek a pomalu se k nim blížila. Pak už jen prudce mrskla hlavou a v bezzubé tlamce se jí cukal pěkný úlovek. Rybka se pokoušela na poslední chvíli vyklouznout, ale želva jen několikrát pohodila hlavou a tím kořist definitivně zmizela v jejích útrobách. Pak ještě energicky prohnala skokana, který se jí pokusil kořist vyfouknout. Dostal co proto a mohl být rád, že si želva nakonec „nekousla“ i do něj. Těžko říct, jak by jejich měření sil dopadlo. Dost možná moudřejší želva pochopila, že lepší je vrabec v hrsti, než holub na střeše a skokana prostě „pustila k vodě“.

Do české přírody prostě nepatří

Jako obratná plavkyně tráví želva nádherná většinu času pod vodou, takže zahlédnout ji v přírodě vůbec není snadné. Občas se ale potřebuje nadechnout, a tak na chvíli vynoří hlavu. Její nápadně červené tváře zablikají jako majáček a to je ten správný okamžik k seznámení. Jenže ona se obratem znovu ponoří a vykoukne zase o kus dál. Po chvíli pátrání získáte dojem, že si s vámi hraje na schovávanou.

Za slunečných dní však často nehybně vysedává na břehu těsně u vody, s hlavou vztyčenou přímo ke slunci, jako by s ním v myšlenkách dlouze rozmlouvala. Celým povrchem svého těla nasává blahodárné sluneční teplo. Když se ale pokusíte přiblížit k ní, v mžiku vklouzne do vody. Jednou jsme se k takové slunící se dámě přiblížili asi na metr. Sotva jsme si ji ovšem stačili prohlédnout, už jsme ve vodě viděli jen její ocas.

TIP: Přírodní rezervace Tajba: Poslední želví svět bývalého Československa

I když jí to u vody opravdu moc sluší, do přírody mimo svoji domovinu tahle cizinka nepatří. Tuhle dlouhověkou želvu si proto pořizujte jen v případě, že s ní hodláte strávit stáří. Pokud vás přece jen omrzí, najděte jí nového opatrovníka, nabídněte ji zoologické zahradě, přírodovědnému kroužku, nebo útulku pro nalezená zvířata.

Želva nádherná (Trachemys scripta)

  • Řád: Želvy (Chelonia)
  • Čeleď: Emydovití (Emydidae) – vodní želvy
  • Velikost: Dorůstá do velikosti 15–30 cm (max. 60 cm), samec bývá menší než samice.
  • Poznávací znaky: V mládí celá září jasnými barvami (olivová až žlutá) – svrchní část jejího krunýře (karapax) a také kůže hlavy, končetin a ocasu jsou olivově zelené s výraznou žlutou kresbou; dospělci mají karapax tmavý (hnědozelený, šedočerný) a kresbu nevýraznou. Spodní část krunýře (plastron) je žlutá s olivovými skvrnami (liší se u jednotlivých poddruhů). Za očima upoutají podlouhlé červené nebo žluté skvrny (liší se u jednotlivých poddruhů).
  • Vývojová stadia: Klade 2–30 vajec v několika snůškách do jamky na písčitém břehu, mláďata se líhnou po cca 60–100 dnech; samec pohlavně dospívá ve 2–5 letech, samice v 5–8 letech. 
  • Chování: Aktivní ve dne, většinu času jako vynikající plavec tráví pod vodou, kde se orientuje výborným čichem (i v kalné vodě). Ve vodě také přijímá potravu (brzy ráno a pozdě odpoledne) a spí (na dně). Za teplých dní z vody vylézá a vyhřívá se – reguluje teplotu svého těla. Na souši je velmi citlivá na vnější vibrace, které ji varují před nebezpečím (má velmi špatný sluch). Přezimuje na dně v bahně (říjen–březen), v teplých obdobích (nad 10 ºC) se přechodně probouzí. 
  • Potrava: Všežravec, konzumuje vodní bezobratlé, drobné vodní obratlovce včetně defektních jedinců a vývojových stadií; dále řasy a vodní rostliny. Mladí jedinci jsou výhradně masožraví, ale postupně se v jejich jídelníčku objevuje i rostlinná strava, která u některých dospělých může i převažovat.
  • Věk: Dožívá se až 40 let. 
  • Rozšíření: V nížinách, v prohřátých a bujně zarostlých stojatých vodách s bahnitým měkkým dnem a místy vhodnými ke slunění. 
  • Výskyt: V ČR jen příležitostně v nejteplejších oblastech kolem velkých měst a rekreačních oblastí; nepůvodní druh. Původně pochází z jihovýchodní a střední části USA a severovýchodního Mexika.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Než Zdena zjistila, co se děje s jejím tělem a duší, uběhlo mnoho let. Narodila se s rozštěpem šourku. Znamená to, že jeho pohlavní orgány se více podobaly ženským, ačkoliv byly mužské.

Zajímavosti

Potulná planeta s měsíce, na němž může být kapalná voda.

Vesmír

DiMaggigo poslední slova prý zněla: „Konečně zase uvidím Marilyn!“

Historie

Snímek z kalifornské Santa Clarity kde v listopadu 2019 šestnáctiletý střelec Nathaniel Berhow zabil dva studenty a další tři spolužáky postřelil.

Věda

Červeně vybarvené chloupky vylučují olej, žlutými oválky průduchů list dýchá.

Příroda

Sto tisíc křížů

Křesťanské poutní místo, ale také symbol odporu Litevců vůči okupačnímu sovětskému režimu. To je Hora křížů. Na uměle vybudovaný pahorek, který se nachází nedaleko litevského města Šiauliai, lidé první kříže vztyčili v první polovině 19. století na památku obětí polského listopadového povstání z roku 1831. I dnes sem poutníci přináší nové kříže a odhaduje se, že se jich na kopci tyčí již více než sto tisíc. (foto: Wikimedia Commons, Liilia MorozCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907