Jak vnímají den a noc astronauti na orbitě na Mezinárodní vesmírné stanici?

29.08.2016 - Redakce Tajemství vesmíru


Reklama

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) obletí naši planetu za 90 minut, takže za 24 hodin absolvuje 16 „okruhů“. Astronauti na palubě tak zažívají velmi zajímavé momenty: Jejich „dny“ a „noci“ se střídají už po 45 minutách. Ve dne přitom bývá sluneční světlo natolik oslňující, že musejí nosit silné sluneční brýle. Po třičtvrtěhodině se však ISS na stejně dlouhou dobu ponoří do tmy. 

Zmíněné střídání dnů a nocí si samozřejmě pohrává s biologickými hodinami kosmonautů, každý člen posádky má však k dispozici kabinu o velikosti skříně, kde může ve tmě nerušeně relaxovat. Přesto astronauty podřimující na oběžné dráze může i ve spánku rušit vysokoenergetické kosmické záření, které prochází jejich sítnicí a vyvolává dojem spatřených záblesků světla, jež ve skutečnosti neexistují.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907