Pohled do nitra planety: Jak vypadá zemské jádro?
Pod povrchem Země se nachází komplexní soustava vrstev jádra, jejíž struktura i chování vědcům stále odhalují nová tajemství.
Zemské jádro představuje vnitřní část naší planety, nacházející se pod pláštěm, a podle platných představ se skládá ze dvou hlavních vrstev: Vnější jádro leží v hloubce 2 900–5 150 km, sestává převážně z železa a niklu s příměsemi síry, kyslíku a křemíku, je tekuté a tamní teplota dosahuje asi 3 500–5 000 °C. Zároveň se tam pravděpodobně pomocí dynamového efektu generuje geomagnetické pole.
Naopak vnitřní jádro sahající z hloubky 5 150 km až k centru zeměkoule je pevné, a to navzdory teplotě stoupající k 6 000 °C. Extrémně však roste také tlak, snad dokonce na 3,6 milionu atmosfér, a tvoří hlavní důvod pevnosti vnitřního jádra. Chemicky v něm naprosto převažuje železo a nikl, přičemž se zdá, že by mohlo rotovat rychleji než zbytek planety a přispívat tím k udržování magnetického dynama.
Nedávno se v odborné literatuře objevily studie, podle nichž by mohla být struktura zemského jádra složitější – možná s třetí, nejvnitřnější vrstvou, jež by byla opět kapalná. Uvedené informace se však v současné době považují za nové a ne zcela ověřené.
Je také zajímavé, že se vnitřní jádro stále zvětšuje, neboť na něj krystalizuje železo z jádra vnějšího. Zmíněná krystalizace budí jako vedlejší efekt vznik konvektivních proudů, které by se také mohly podílet na utváření magnetického pole naší planety.
