Kosmičtí veteráni v číslech: Šestice ruských kosmonautů absolvovala 30 startů a strávila ve vesmíru přes 5 000 dnů
Někteří kosmonauti či astronauti se během své kariéry vydali do kosmického prostoru víckrát. Jaké nejdelší souhrnné pobyty ve vesmíru si připsali ti největší rekordmani?
Sedm výstupů
- Oleg Kononěnko | 5 startů, 1 110 dnů, 14 hodin, 57 minut, v oddíle od 29. března 1996
Poprvé měl Oleg Kononěnko startovat v roce 2003, nicméně po havárii amerického raketoplánu Columbia jeho let zrušili. Později absolvoval pět misí na Mezinárodní vesmírnou stanici, z nichž první se uskutečnila v roce 2008. Letěl v lodích Sojuz TMA-12, TMA-03M, TMA-17M, MS-11 a MS-24, přičemž jeho poslední výprava do kosmu trvala 374 dnů a 20 hodin.
Během pobytů na ISS uskutečnil sedm výstupů do volného prostoru a mimo palubu stanice strávil 44 hodin a 30 minut. Na snímku Kononěnko v laboratorním modulu Destiny na Mezinárodní vesmírné stanici během Expedice 17. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC BY 4.0)
Čtyřikrát velitelem
- Gennadij Padalka | 5 startů, 878 dnů, 11 hodin, 29 minut, v oddíle od 22. dubna 1989
Na přelomu let 1998/1999 absolvoval Gennadij Padalka půlroční pobyt na stanici Mir, kam letěl na palubě Sojuzu TM-28. Od června 1999 patřil s Nikolajem Budarinem do hlavní posádky letu ISS–1R neboli MKS-spasatěl: V případě neúspěchu automatického spojení modulu Zvezda se zárodkem Mezinárodní vesmírné stanice by odstartovali a provedli spojení ručně.
V letech 2004, 2009, 2012 a 2015 pobýval Padalka vždy několik měsíců na ISS a jako jediný kosmonaut velel její posádce čtyřikrát. V roce 2017 z oddílu Roskosmosu odešel. Na snímku v laboratorním modulu Destiny na Mezinárodní vesmírné stanici během Expedice 9. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC BY 4.0)
Svatba ve vesmíru
- Jurij Malenčenko | 6 startů, 827 dnů, 9 hodin, 23 minut, v oddíle od 6. října 1987
Do vesmíru letěl Jurij Malenčenko šestkrát: v roce 1994 na Mir a poté pětkrát na Mezinárodní vesmírnou stanici, z toho jeden start absolvoval na palubě amerického raketoplánu. Zároveň uskutečnil šest výstupů do volného prostoru v celkové délce 34 hodin a 54 minut – a také se jako první člověk v historii ve vesmíru oženil: Svatba se konala 10. srpna 2003, a zatímco jeho snoubenka se nacházela v Johnsonově vesmírném středisku v Texasu, on na palubě ISS přelétal ve výšce 386 km nad Novým Zélandem.
Na snímku během výstupu do otevřeného kosmu v rámci Expedice 32. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC BY 4.0)
První Rus v raketoplánu
- Sergej Krikaljov | 6 startů, 803 dnů, 9 hodin, 38 minut, v oddíle od 2. září 1985
V letech 1988–2005 absolvoval Sergej Krikaljov šest startů v celkové délce přes 803 dní, z toho třikrát letěl na stanici Mir, a rovněž uskutečnil osm výstupů do volného prostoru. Jako první ruský kosmonaut usedl do amerického raketoplánu, a to při misi STS-60, trvající 8 dnů a 7 hodin. Svůj nejdelší let zažil na přelomu let 1991/1992, kdy strávil na Miru celkem 312 dnů a 20 hodin.
Patřil rovněž do posádky prvního raketoplánu, jenž zamířil k zárodku ISS v podobě modulu Zarja, a to Endeavour STS-88. Na snímku v servisním modulu Zvezda v roce 2000. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC BY 4.0)
Naposledy na Mir
- Alexandr Kaleri | 5 startů, 769 dnů, 6 hodin, 33 minut, v oddíle od 13. dubna 1984
Svůj první let absolvoval Alexandr Kaleri v Sojuzu TM-14 a celkem se zúčastnil tří prodloužených misí na palubě Miru, v trvání 145, 196 a 72 dnů. Jeho třetí start přitom znamenal poslední výpravu na již dosluhující stanici před jejím zánikem: Do hustých vrstev atmosféry byla navedena 23. března 2001, po 15 letech na oběžné dráze.
Na ISS pobýval Kaleri dvakrát, konkrétně 194 a 159 dnů, a během pěti výstupů strávil mimo její palubu celkem 23 hodin. Na snímku v servisním modulu Zvezda v roce 2004. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC BY 4.0)
Tři silvestry na orbitě
- Sergej Avdějev | 3 starty, 747 dnů, 14 hodin, 11 minut , v oddíle od 3. července 1987
Při třetím startu Sergeje Avdějeva se jejich Sojuz TM-28 přibližoval k Miru automaticky, ale v závěru manévru musela posádka přejít na ruční řízení. Jako jediný ze tří ruských kosmonautů na palubě pak Avdějev absolvoval na stanici dlouhodobý pobyt, trvající 379 dnů a 15 hodin, a během uvedené doby se také třikrát vydal do volného prostoru.
V roce 1998 strávil ve vesmíru již třetí silvestr: Předtím se loučil se starým rokem 1992 při misi Sojuzu TM-15, respektive s rokem 1995 při letu Sojuzu TM-22. Do penze odešel 14. února 2003. Na snímku s kanadským kolegou Christopherem Hadfieldem (vpravo) na palubě stanice Mir, během krátkovlnné rádiové komunikace s pozemním střediskem. (foto: NARA, CC BY 4.0)
