Japonsko vyslalo sondu k Marsu. Z jeho měsíce Phobos má přivézt vzorky a hledat stopy dávné historie
Japonská sonda MMX míří k Marsu s ambiciózním cílem: přivézt na Zemi vzorky jeho měsíce Phobos. Vědci chtějí odhalit, jak tento záhadný svět vznikl a zda jeho materiál pomůže objasnit také původ organické hmoty.
Japonsko vyslalo k Marsu sondu, která má jako první vstoupit na oběžnou dráhu jeho měsíce Phobos a odebrat z něj vzorky. (ilustrace: JAXA, CC BY-SA 4.0)
Japonsko zahájilo misi Martian Moons Exploration (MMX), jejímž cílem je odebrat vzorky z marsovského měsíce Phobos a dopravit je na Zemi. Na projektu spolupracují Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA), NASA, francouzská vesmírná agentura CNES a Evropská kosmická agentura (ESA).
Pokud bude mise úspěšná, MMX se stane první sondou, která vstoupí na oběžnou dráhu měsíce Phobos. Vědci chtějí zjistit, jak tento malý a záhadný měsíc vznikl. Podle jedné teorie jsou Phobos i jeho souputník Deimos bývalé planetky, které Mars zachytil svou gravitací. Jiná hypotéza předpokládá, že oba měsíce tvoří materiál vzniklý při dávné mohutné srážce neznámého tělesa s rudou planetou.
Výzkum by mohl přinést také nové poznatky o tom, jak na planetách vzniká organická hmota, případně i samotný život.
Vzorky umožní podrobnější výzkum
Sonda MMX stráví přibližně rok cestou vesmírem a k Phobosu by měla dorazit v září 2027. Z oběžné dráhy prozkoumá jeho povrch a vybere dvě vhodná místa pro přistání a odběr vzorků, každé na jedné straně měsíce. Poté na povrch vysadí rover Idefix.
Ten nejprve odebere materiál z podpovrchových vrstev Phobosu a zpracuje je ve své palubní laboratoři. Hlavní sonda následně v průběhu roku 2030 přistane na měsíci a odebere vzorky do návratového modulu. Ten se vydá zpět k Zemi a v roce 2031 by měl dopravit nejméně deset gramů materiálu.
Získaný materiál má vědcům nabídnout možnosti, které by přímo ve vesmíru neměli. „Analýza vzorků v našich nejvyspělejších laboratořích násobí možnosti objevů, protože naše nejpřesnější přístroje jsou příliš velké, složité nebo citlivé na to, abychom je mohli vyslat do vesmíru,“ uvádí Elliot Sefton-Nash, vědecký pracovník projektu MMX za ESA.
Význam mise podle Sefton-Nashe přetrvá i dlouho po jejím skončení. Vzorky z Phobosu budou moci zkoumat také další generace vědců, které budou mít k dispozici ještě pokročilejší přístroje. Materiál dopravený na Zemi tak může přinášet nové poznatky po mnoho let.
