Pionýři vesmírného prostoru: 10 kosmonautů, kteří změnili dějiny

Jurij Alexejevič Gagarin

Sovětský svaz  | 1934–1968

Kdo jiný by měl být na seznamu deseti nejvýznamnějších kosmonautů než první z prvních – sovětský pilot Jurij Gagarin, který 12. dubna 1961 obletěl Zemi? Sedl si do rakety v době, kdy dvě ze tří vesmírných plavidel explodovala při cestě na oběžnou dráhu. V době, kdy vůbec nebylo jasné, jak se lidský organismus dokáže se stavem beztíže i s dalšími nástrahami kosmického prostoru vypořádat. Z oběžné dráhy se sice bezpečně vrátilo mnoho pokusných zvířat, ale člověk je přece jen člověk. Má jinou tělesnou stavbu a psychiku.

Gagarin každopádně zvládl na výbornou nejen let (kritikové často tvrdí, že vlastně neměl co pokazit, protože od startu do přistání na nic nesáhl – jak ale ukázali kosmonauti po něm, i ten, kdo se ničeho nemá dotýkat, může nadělat hodně škody), ale zvládl i život po něm. Což se o některých kosmonautech nedá říci: na misi kosmickou byli připraveni fantasticky. Ovšem na to, co následovalo poté, už méně.

Gagarin měl velký sen: do vesmíru se vrátit. Při svém prvním letu se přesně držel instrukcí, takže se ani na minutu neodpoutal z křesla. Nemohl „ochutnat“ stav beztíže, nemohl se z okýnka v lodi dívat na Zemi. Z dalších letů ho ale diskvalifikovala skutečnost, že se stal národní ikonou. Když se pak chtěl vrátit do kosmického výcviku, zahynul při letu lodi Sojuz 1 jeho blízký přítel Vladimir Komarov. To byla další stopka pro Gagarina: nicméně dál pokračoval v přípravě a doufal, že dříve či později se na něj štěstěna usměje. Definitivně mu ale ukázala záda, když se v březnu 1968 zabil při letecké havárii. (foto: NASA)

John Glenn

USA | 1921–2016

John Glenn nebyl první Američan ve vesmíru – tím byl Alan Shepard. Glenn byl „jen“ první na oběžné dráze. Ovšem i kdyby byl druhý nebo třetí, stal by se miláčkem davů. Na rozdíl od ostatních kandidátů na astronauty měl totiž charisma a dar řeči: tam, kde jeho kolegové ze sebe soukali dvě nebo tři slova, Glenn dokázal z patra pronést úžasnou řeč. Jeden z kandidátů prý řekl: „Doufám, že nechcete, abych po něm mluvil.“

Fakt, že se stal prvním Američanem na oběžné dráze a zajistil vyrovnání v pomyslných kosmických závodech, mu jen pomohl. Zároveň ale znamenal konec jeho dráhy aktivního astronauta: věnoval se více veřejným vystoupením než přípravě a jeho nadřízení mu to dávali důrazně najevo. Glenn proto dva roky po svém letu opustil oddíl NASA a dal se na politickou dráhu. V roce 1976 se pokoušel získat demokratickou kandidaturu na post viceprezidenta USA a v roce 1984 dokonce usiloval o kandidaturu prezidentskou. V obou případech skončil na „čestném“ druhém místě.

Svých politických konexí ale dokázal využít: na přímluvu Glennova přítele a prezidenta USA Billa Clintona zařadila NASA Johna Glenna do posádky raketoplánu Discovery, který v roce 1998 kroužil devět dní kolem Země. Formálně pod hlavičkou zkoumání beztíže na organismus staršího člověka. Glennovi tehdy bylo 77 let a stal se tak bezkonkurenčně nejstarším astronautem historie. (foto: NASA)

Valentina Těreškovová

Sovětský svaz | 1937

Za jejím letem nebylo nic jiného než propaganda. Sovětský svaz si chtěl připsat další prvenství, a tak bylo nutné narychlo vybrat a připravit oddíl žen, které mohou absolvovat kosmický let. Z něj nakonec vzešla vítězně (byť za zvláštních okolností, které přesahují rozsah tohoto materiálu) Valentina Těreškovová. Sovětský svaz si díky jejímu letu v lodi Vostok 6 připsal další prvenství – a následně oddíl žen-kosmonautek rozprášil. O tom svědčí i fakt, že dalších skoro dvacet let žádnou ženu do vesmíru neposlal. Ač šlo jen o propagandu, start první ženy-kosmonautky představoval významný mezník v historii pilotovaných letů. (foto: Profimedia)

Alexej Leonov

Sovětský svaz | 1934–2019

Práce ve skafandrech mimo kosmickou loď se stala nedílnou součástí letů do vesmíru. Bez této činnosti by nebylo možné pracovat na Měsíci, budovat Mezinárodní kosmickou stanici, provádět neplánované opravy ve vesmíru nebo realizovat mnohé vědecké experimenty. Prvním, kdo kosmickou vycházku uskutečnil, byl sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který vystoupil z lodi Voschod 2 v březnu 1965. Stejně jako spousta jiných sovětských kosmických prvenství i toto bylo ryze účelové: loď a skafandr se nachystaly jen pro jednu jedinou misi a nebyly už nikdy znovu použity. Leonov se ale do vesmíru vrátil. Nejprve se připravoval pro přistání na Měsíci v rámci (nakonec zrušeného) sovětského lunárního programu. V roce 1975 se stal velitelem lodi při mezinárodním letu Sojuz-Apollo. (foto: Smithsonian Institution)

Neil Armstrong

USA | 1930–2012

Historie jej zná především jako autora nesmrtelné věty: „Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo.“ Neil Armstrong ovšem legendární cestu na Měsíc při výpravě Apollo 11 v roce 1969 považoval jen za jednu epizodu ve svém přebohatém životě. V roce 2005 to vysvětlil v jednom televizním rozhovoru: „Myslím, že každý chce být uznávaný za každodenní práci a ne za jeden okamžik, kdy zazáří jako ohňostroj – a pak zase rychle zhasne.“

Armstrong toho měl skutečně hodně co nabídnout. Už jeho první let v lodi Gemini 8 (1966) proběhl dramaticky a jen jeho chladnokrevnost zabránila havárii, když se loď dostala do nebezpečné rotace. Při nácviku lunárního přistání se musel katapultovat ze selhavšího létajícího trenažéru LLTV. A o jeho charakteru svědčí i to, že se v roce 1964 neváhal vrhnout do hořícího domu, odkud vynesl dvě malé děti. Přesto si ho budeme navždy pamatovat především jako „prvního člověka na Měsíci“. (foto: NASA)

Vladimír Remek

Československo | 1948

Dnes už se nad letem prvního neamerického či neruského kosmonauta nikdo nepozastaví. Až do března 1978 to ale bylo naprosto nepředstavitelné: v ruských lodích létali Rusové, v amerických Američané. V rámci programu Interkosmos se ale vydal do vesmíru Vladimír Remek, pilot z Československa. A po něm následovali další: jak v ruských lodích, tak v amerických raketoplánech. Dodnes se do vesmíru vydali zástupci 38 zemí. Vladimír Remek byl ale prvním neruským či neamerickým.

Jen pro zajímavost: s nápadem poslat do vesmíru zástupce dalších zemí přišli jako první v USA, kde vyvíjeli raketoplán s velkou dopravní kapacitou. Sovětský svaz se ale nápadu chytil a rychle připravil k letu piloty ze spřátelených zemí, aby si mohl připsat další prvenství. (foto: ESA space history)

Jerry Ross

USA | 1948

Absolvoval snad všechno, co si kosmonaut z raketoplánu může přát: byl u vypouštění komunikačních družic i velké vědecké observatoře, absolvoval tajnou misi s nákladem, o kterém dodnes nesmí mluvit, uskutečnil let s vědeckou laboratoří, navštívil stanici Mir, byl u vzniku Mezinárodní kosmické stanice i u toho, když byla její výstavba v plném proudu. Navrch Jerry Ross absolvoval devět kosmických vycházek, což ho ještě nedávno řadilo na třetí místo ve světovém žebříčku. Zvládl toho tolik proto, že v letech 1985 až 2002 absolvoval sedm startů do vesmíru. „Největším rozdílem mezi prvním a sedmým startem je, že člověk už ví, co může očekávat a jak se na to připravit,“ uvedl Ross. Opravdu ho po sedmi startech nemůže ve vesmíru nic překvapit? „Doufám, že ještě ano!“ (foto: NASA)

Valerij Poljakov

Sovětský svaz | 1942

Valerij Poljakov je ruský lékař, který má za sebou „jen“ dva kosmické lety. Přesto drží jeden významný rekord, který mu hned tak někdo nevezme: uskutečnil 438 dní trvající non-stop kosmický let. Jedná se tedy o nejdelší kosmický let 20. století – a zřejmě ještě nějaký ten pátek vydrží i ve století 21. Rusko a Spojené státy jsou sice uprostřed jednoroční mise dvou kosmonautů (Scott Kelly a Michail Kornijenko) na ISS a zvažují o dvou na sebe bezprostředně navazujících jednoročních letech (simulovaly by cestu na Mars včetně přistání po prvním roce letu), ale pokoření rekordu Valerije Poljakova zatím není na pořadu dne. (foto: Wikimedia Commons)

Sergej Krikaljov

Rusko | 1958

Ruský kosmonaut Sergej Krikaljov se charakterizuje nesmírně těžce. Člověk neví, které z jeho prvenství je významnější a důležitější. Krikaljov je jediný kosmonaut v historii, který ve vesmíru prožil více než 800 dní (oficiálně 803 dní 9 hodin 38 minut 57 sekund). Je také první (a jediný) ruský kosmonaut, který letěl do vesmíru šestkrát. Zároveň je prvním Rusem, který se proletěl americkým raketoplánem. Stejně jako je prvním ruským kosmonautem, který vstoupil na palubu ISS (kde pak později dvakrát dlouhodobě pracoval – mj. i jako člen první posádky). (foto: Wikimedia Commons)

Jang Li-wej

Čína | 1965

Je to přesně deset let, co se v říjnu 2003 vydala do vesmíru loď Šen-čou 5 – první čínská pilotovaná mise. Po čtyřech zkušebních startech v letech 1999 až 2002 vzal zodpovědnost na svá bedra tehdy 38letý pilot Jang Li-wej a úspěšně absolvoval necelý den trvající let. Přestože se po více než čtyřech desítkách let pilotovaných misí (navíc Jang Li-wej se stal kosmonautem číslo 431) mohlo zdát, že se jedná o rutinní akci, nebylo tomu tak. Jednak se ČLR stala po Rusku a Spojených státech teprve třetí zemí světa, která tuto techniku zvládla vlastními silami. A jednak se letu Šen-čou 5 nevyhnuly problémy: během přistávacího manévru začala loď silně vibrovat a kosmonaut krvácel z nosu i rtu. Po dosednutí lodi jej lékaři ošetřili, loď uzavřeli a znovu slavnostně pro fotografy a kameramany otevřeli. (zdroj: Profimedia)