Japonsko dalo zelenou misi MMX k měsícům Marsu. Přiveze vzorek z Phobosu

24.02.2020 - Stanislav Mihulka

Japonsko hodlá vyrazit k Marsu v polovině dvacátých let. Zaměří se na výzkum měsíců rudé planety

<p>Sonda MMX u svého cíle</p>

Sonda MMX u svého cíle


Reklama

Japonsko se chystá k Marsu. Japonská vláda v těchto dnech oficiálně schválila zahájení přípravy mise MMX (Martian Moon Exploration). Cílem této ambiciózní mise by měly být malé měsíce Marsu, tedy Deimos a Phobos. Pokud vše poběží podle plánu, tak sonda MMX prozkoumá oba měsíce z jejich oběžné dráhy a rovněž odebere vzorek z povrchu Phobosu, s nímž se vrátí na Zemi.

Jestli se jim to podaří, měli bychom mít na konci desetileté na Zemi kousek měsíce Marsu. Odborníci doufají, že jim takový vzorek přinese cenné informace o vzniku Marsu a také o historii vody na jeho povrchu, která nás velice zajímá kvůli možnému vzniku dávných organismů na rudé planetě.

Plán průzkumu měsíců rudé planety

Podle současného „jízdního řádu“ by mise MMX měla vyrazit na cestu v září 2024. K Marsu v takovém případě dorazí v srpnu 2025. Nejprve stráví rok na oběžné dráze kolem rudé planety, a pak zaměří svoji pozornost na měsíce Marsu. V srpnu 2028 by se sonda MMX měla vydat zpátky a v září 2029, tedy pět let po svém startu, by měla dorazit na Zemi.

TIP: Konečně: NASA plánuje misi pro dopravu vzorků z povrchu Marsu

Právě oba měsíce nebo spíše „měsíčky“ Marsu jsou v dnešní době tématem vášnivých debat. Není totiž jasné, jak k nim Mars vlastně přišel. Deimos a Phobos nápadně připomínají asteroidy a Mars si je mohl přitáhnout gravitací z nedalekého Hlavního pásu planetek. Anebo, a to je ta zajímavější možnost, mohly vzniknout při gigantické srážce Marsu s nějakým dalším tělesem. V takovém případě představují velmi cennou pokladnici materiálu z Marsu, která by mohla vědcům prozradit leccos zajímavého o dávné minulosti rudé planety.

 

  • Zdroj textu:

    JAXA

  • Zdroj fotografií: JAXA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sever Evropy čekají možná v budoucnosti vyšší srážky, ale střed a jih kontinentu budou stále víc vysychat.

Zajímavosti

Obraz Médúmské husy: nahoře malba husy velké a dvojice hus běločelých, vlevo dole vyhynulé bernešky a husa velká.

Věda

Odolnost Pernštejna prokázaná v roce 1645 přispěla k tomu, že byl hrad zařazen mezi udržované zemské pevnosti.

Historie
Revue

Zoologové zkoumali rovněž zobáky papuchalků severních (Fratercula arctica), mořských ptáků, kteří patří do čeledi alkovitých. Zobáky papuchalků mají při pohledu z boku tvar širokého trojúhelníku, ale zároveň jsou velmi úzké.

Příroda

Každá tečka představuje jednu supermasivní černou díru. | zdroj: LOFAR/LOL Survey (CC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907