Japonsko hodlá vyrazit k Marsu v polovině dvacátých let. Zaměří se na výzkum měsíců rudé planety
Japonsko se chystá k Marsu. Japonská vláda v těchto dnech oficiálně schválila zahájení přípravy mise MMX (Martian Moon Exploration). Cílem této ambiciózní mise by měly být malé měsíce Marsu, tedy Deimos a Phobos. Pokud vše poběží podle plánu, tak sonda MMX prozkoumá oba měsíce z jejich oběžné dráhy a rovněž odebere vzorek z povrchu Phobosu, s nímž se vrátí na Zemi.
Jestli se jim to podaří, měli bychom mít na konci desetileté na Zemi kousek měsíce Marsu. Odborníci doufají, že jim takový vzorek přinese cenné informace o vzniku Marsu a také o historii vody na jeho povrchu, která nás velice zajímá kvůli možnému vzniku dávných organismů na rudé planetě.
Podle současného „jízdního řádu“ by mise MMX měla vyrazit na cestu v září 2024. K Marsu v takovém případě dorazí v srpnu 2025. Nejprve stráví rok na oběžné dráze kolem rudé planety, a pak zaměří svoji pozornost na měsíce Marsu. V srpnu 2028 by se sonda MMX měla vydat zpátky a v září 2029, tedy pět let po svém startu, by měla dorazit na Zemi.
TIP: Konečně: NASA plánuje misi pro dopravu vzorků z povrchu Marsu
Právě oba měsíce nebo spíše „měsíčky“ Marsu jsou v dnešní době tématem vášnivých debat. Není totiž jasné, jak k nim Mars vlastně přišel. Deimos a Phobos nápadně připomínají asteroidy a Mars si je mohl přitáhnout gravitací z nedalekého Hlavního pásu planetek. Anebo, a to je ta zajímavější možnost, mohly vzniknout při gigantické srážce Marsu s nějakým dalším tělesem. V takovém případě představují velmi cennou pokladnici materiálu z Marsu, která by mohla vědcům prozradit leccos zajímavého o dávné minulosti rudé planety.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)