Japonsko dalo zelenou misi MMX k měsícům Marsu. Přiveze vzorek z Phobosu

24.02.2020 - Stanislav Mihulka

Japonsko hodlá vyrazit k Marsu v polovině dvacátých let. Zaměří se na výzkum měsíců rudé planety

<p>Sonda MMX u svého cíle</p>

Sonda MMX u svého cíle


Reklama

Japonsko se chystá k Marsu. Japonská vláda v těchto dnech oficiálně schválila zahájení přípravy mise MMX (Martian Moon Exploration). Cílem této ambiciózní mise by měly být malé měsíce Marsu, tedy Deimos a Phobos. Pokud vše poběží podle plánu, tak sonda MMX prozkoumá oba měsíce z jejich oběžné dráhy a rovněž odebere vzorek z povrchu Phobosu, s nímž se vrátí na Zemi.

Jestli se jim to podaří, měli bychom mít na konci desetileté na Zemi kousek měsíce Marsu. Odborníci doufají, že jim takový vzorek přinese cenné informace o vzniku Marsu a také o historii vody na jeho povrchu, která nás velice zajímá kvůli možnému vzniku dávných organismů na rudé planetě.

Plán průzkumu měsíců rudé planety

Podle současného „jízdního řádu“ by mise MMX měla vyrazit na cestu v září 2024. K Marsu v takovém případě dorazí v srpnu 2025. Nejprve stráví rok na oběžné dráze kolem rudé planety, a pak zaměří svoji pozornost na měsíce Marsu. V srpnu 2028 by se sonda MMX měla vydat zpátky a v září 2029, tedy pět let po svém startu, by měla dorazit na Zemi.

TIP: Konečně: NASA plánuje misi pro dopravu vzorků z povrchu Marsu

Právě oba měsíce nebo spíše „měsíčky“ Marsu jsou v dnešní době tématem vášnivých debat. Není totiž jasné, jak k nim Mars vlastně přišel. Deimos a Phobos nápadně připomínají asteroidy a Mars si je mohl přitáhnout gravitací z nedalekého Hlavního pásu planetek. Anebo, a to je ta zajímavější možnost, mohly vzniknout při gigantické srážce Marsu s nějakým dalším tělesem. V takovém případě představují velmi cennou pokladnici materiálu z Marsu, která by mohla vědcům prozradit leccos zajímavého o dávné minulosti rudé planety.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    JAXA

  • Zdroj fotografií: JAXA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.

Věda

Johanka z Arku během korunovace krále Karla VII. v katedrále v Remeši. Obraz francouzského malíře Jeana Auguste Dominique Ingrese z roku 1854.

Historie

Hrozba chemických zbraní se nad vojáky i civilisty vznáší od doby první světové války, kdy byly masově nasazeny na téměř všech frontách.

Válka

Za celou historii lidstva jsme vědomě pozorovali přechod Venuše přes Slunce jen sedmkrát. Takto přešla Venuše přes vycházející Slunce 6. června 2012.

Vesmír

Hejno plameňáků se seskupilo a vytvořilo na hladině jezera Bogoria v západní Keni útvar, který připomíná srdce. Chtějí nám růžový jedinci něco sdělit?

Zajímavosti
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907