Jazykovědma prozrazuje: Jak brambory ke svému jménu přišly

22.08.2022 - Markéta Gregorová

Brambory možná považujeme za tradiční součást domácí kuchyně, ale jejich historie v českých zemích není nijak dlouhá – což je patrné už v samotném slově „brambory“, které by vlastně mělo znít spíš „branibory“

<p>V dnešní době považujeme brambory za neodmyslitelnou součást tradiční české kuchyně. Ještě před třemi stoletími šlo ovšem o novou plodinu. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

V dnešní době považujeme brambory za neodmyslitelnou součást tradiční české kuchyně. Ještě před třemi stoletími šlo ovšem o novou plodinu. (foto: Shutterstock)


Reklama

Brambory se na český stůl poprvé dostaly přes Braniborsko, a to zřejmě někdy během třicetileté války. „Brambor“ tedy můžeme doslova přeložit jako „plodina z Branibor“.

TIP: Jezte zemská jablka! Počátky brambor v českých zemích

Od našich sousedů pocházejí i lidové názvy pro brambory. Známé nářeční „erteple“ mají předlohu v německém „Erdapfel“ neboli „zemní jablko“. Přirovnání k ovoci se objevuje také ve slově „krumple“, které vzniklo zkomolením německého „Grundbirne“ – čili pro změnu „zemní hruška“. A do třetice všeho bramborového tu máme „zemáky“, kde zeminu spojenou s bramborami slyšíme už hezky česky.

Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907