Jak se rodí pláč: Je rozdíl v mužských a ženských slzách?

08.10.2016 - redakce 100+1

Co způsobuje, že se člověk rozpláče? A proč muži pláčou méně než ženy?

Proč ženy pláčou -<p>Ženy pláčí častěji především během dospívání. Mohou za to někdy divoké hormonální bouře.</p>
Proč ženy pláčou -

Ženy pláčí častěji především během dospívání. Mohou za to někdy divoké hormonální bouře.


Reklama

Základní sekrece slz je v oku přítomna neustále a chrání ho před vyschnutím. Mimoto ale existují další dva druhy „pláče“: reflexní sekrece slz, k níž dochází při podráždění oka (kouřem, při krájení cibule apod.), a emocionální sekrece, jejímiž nejčastějšími příčinami jsou stres, zklamání nebo smutek.

TIP: I muži mají své dny: Hormonální cykly nejsou výsadou žen

Emocionální pláč je vyvolán vyšší hladinou hormonů aktivovaných koncovým mozkem, který zpracovává smutek. Zatímco reflexní slzy obsahují 98 % vody, v emocionálních slzách se nachází několik dalších chemických látek, například hormon prolaktin spojovaný se stresem či hormon leucine enkephalin působící jako tlumič bolesti. 

Hlavním důvodem, proč ženy pláčou častěji než muži, jsou hormonální změny v době dospívání. U chlapců se rapidně zvýší množství mužského hormonu testosteronu, který na rozdíl od ženského estrogenu plačtivost utlumí. Ženy mají v těle také o 60 % více prolaktinu, tedy hormonu stimulujícího mléčné žlázy během těhotenství a po porodu, který bývá rovněž spojován s náchylností k pláči.

Jinou teorii představuje názor, že muži, kteří se potí víc než ženy, vylučují stresové hormony touto cestou, a nemají proto tak velkou potřebu plakat.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907