Jednotka pro jedinou bitvu: Vznik a výcvik 1. samostatné výsadkové brigády
První samostatná výsadková brigáda představovala jednu z hlavních polských exilových formací, která po boku Spojenců bojovala proti Němcům. Jak vypadalo její formování a následný výcvik?
Na konferenci konané v kanadském Québecu v srpnu 1943 se americký prezident Franklin D. Roosevelt s britským ministerským předsedou Winstonem Churchillem mimo jiné shodli, že hlavním cílem Spojenců je vylodění ve Francii, co nejrychlejší zničení Wehrmachtu a proniknutí do srdce třetí říše, ideálně do podzimu 1944.
Po úspěšné invazi do Normandie v červnu 1944 a rychlém postupu Francií se zdálo, že vše je na dobré cestě a porážka nacistického Německa se nezadržitelně blíží. V této fázi války zastával Vrchní velitel spojeneckých sil v západní Evropě armádní generál Dwight Eisenhower názor, že nejvhodnější bude nadále postupovat na široké frontě v Porúří a Sársku. Klíč k úspěchu se přitom měl ukrývat v rychlém prolomení Siegfriedovy linie a zajištění přechodů přes Rýn.
Velké plány
Jenže západní Spojence značně limitovaly problémy se zásobováním, a tak nakonec Eisenhower souhlasil se soustředěním dostupných zdrojů do jednoho masivního úderu. Tuto taktiku již dříve prosazoval jak maršál Bernard Montgomery, tak i generálporučík George Patton, oba však chtěli postupovat jinudy. Zatímco Brit prosazoval útok své 21. skupiny armád přes Nizozemí, Američan měl v úmyslu vtrhnout v čele 3. armády do Sárska.
Nakonec zvítězil prvně zmíněný plán, který počítal s kombinovanou vzdušně výsadkovou a pozemní operací. Hlavní cíl spočíval v překonání řady vodních překážek včetně Rýna u města Arnhem, čímž by vznikly vhodné podmínky pro útok do srdce Říše. Ambiciózní akce dostala název Market-Garden a stala se jedinou bitvou druhé světové války, do které aktivně zasáhla polská 1. samostatná výsadková brigáda (1. Samodzielna Brygada Spadochronowa) pod velením brigádního generála Stanisława Sosabowského.
Příliš náročný výcvik?
Formování tohoto útvaru začalo již na jaře 1941, a to především skrze nezměrné úsilí plukovníka Sosabowského. Velení polské armády v exilu jeho snahy podporovalo a předpokládalo, že hlavním úkolem výsadkové brigády bude návrat do okupované vlasti a podpora předpokládaného všeobecného povstání. Brzy se však ukázalo, že šlo o poměrně naivní představu, a to jak z technického a logistického, tak i z politického hlediska.
Polská 1. samostatná výsadková brigáda oficiálně vznikla 9. října 1941 a podléhala přímo exilové vládě Władysława Sikorského. Ze začátku výcvik probíhal na základně RAF Ringway, avšak hned u prvního kursu se ukázalo, že postupy užívané pro přípravu britských výsadkářů jsou pro Poláky příliš náročné.
Problém tkvěl v tom, že Sosabowski neměl dostatek mužů, a tak si ani nemohl dovolit velkou selekci kandidátů. Padlo proto rozhodnutí zřídit vlastní výcvikovou základnu v táboře Largo House ve Skotsku, kde si Poláci svépomocí postavili výsadkářskou věž i další nezbytné zázemí. Díky tomu mohli vojáci nejprve projít dvoutýdenním základním kursem a teprve po jeho absolvování byli odesíláni do Ringway. Touto fyzicky i psychicky velmi náročnou přípravou prošel se svými vojáky i téměř 50letý Sosabowski.
Arnhem místo Varšavy
Brigáda se postupně rozrůstala a její muži pořád doufali v seskok nad okupovanou vlastí. Blížila se však spojenecká invaze do Evropy a z britské strany stále více sílil tlak, aby se Poláci zapojili do chystaných operací. Od počátku roku 1944 se na toto téma vedla řada zdlouhavých jednání a teprve 6. června 1944 došlo k začlenění brigády pod britský I. výsadkový sbor.
Následoval další intenzivní výcvik s novou technikou v podobě letounů C-47 Skytrain a kluzáků Waco CG-4, což mimo jiné vyústilo v tragickou nehodu. Dne 8. července se ve vzduchu srazily dvě C-47, přičemž zahynulo 26 Poláků a osm Američanů. Na počátku srpna došlo k dalším organizačním změnám spojeným se vznikem 1. spojenecké výsadkové armády. Ta nyní zastřešovala všechny výsadkové formace západních Spojenců v Evropě a brzy měla sehrát klíčovou roli při Montgomeryho pokusu o průlom do srdce třetí říše.
Když 1. srpna 1944 vypuklo varšavské povstání, byli vojáci polské 1. samostatné výsadkové brigády připraveni vyrazit okamžitě do boje. Západní Spojenci však měli jiné priority a především nechtěli rozhněvat Stalina, který dal jasně najevo, že Polsko považuje za svou sféru vlivu. Britové proto zamítli nasazení byť jen symbolické části Sosabowského brigády, což mezi jejími vojáky vyvolalo velkou vlnu nevole. Schylovalo se dokonce ke vzpouře, takže musel celou svou autoritou zakročit sám Stanisław Sosabowski, nedávno povýšený na brigádního generála.
Situaci se nakonec podařilo urovnat a Poláci se po několika zrušených akcích měli konečně dočkat prvního skutečného boje, na který se tak dlouho připravovali. Schylovalo se k operaci Market Garden.
