Kdo holdoval medovině, kde se pilo víno a kdo dával přednost pivu?

10.06.2021 - Robert Vlk

Čím se opíjeli naši předkové? To, po jakém alkoholu sáhli, souviselo nejen se stavem jejich měšce, ale i s církevními svátky či místem pobytu!


Reklama

Jaké alkoholické nápoje se ve středověku pily? V nápojovém lístku se odrážejí staletí nejrůznějších vlivů – spojení anticko-křesťanské kultury s převážně germánsko-slovanskými tradicem i příspěvkem islámské civilizace. Té posledně jmenované vděčíme zřejmě nejen za objev destilace, ale také za původ samotného slova alkohol. Přestože ve středověku destilaci znali, pálený alkohol se používal převážně k lékařským účelům. O jeho případné konzumaci nepanuje mezi historiky shoda.

Hlavní středověké alkoholické nápoje odráží tradici dvou kultur: středomořské víno versus barbarské pivo. Ale nejde jen o střet protikladů, tak charakteristický pro středověkou společnost, ale i o setkávání a prolínání. Právě přijetím křesťanství si barbarské kmeny osvojily kulturu vína a naopak pivo, tedy tekutý chléb, získalo status postního nápoje ve středověku křesťanském.

Sladká medovina

Včelí med lidé sbírali ještě před neolitickou revolucí. Není jasné, kdy z medu začali připravovat kvašený nápoj, je však jisté, že medovinu znali už starověké národy. V raném středověku ji hojně požívali jak Germáni tak Slované. Posledně jmenovaní jejím nedostatkem rozhodně netrpěli, když s ní v 11. století, kvůli nedostatku vody, dokonce hasili požár míšenského hradu!

Medovina se dělila na světlou a hnědou a lidé ji pili nejen kvůli chuti a obsahu alkoholu, ale také pro její léčivé vlastnosti. Však byla také k dostání i v apatykách! V lucemburské Praze máme doloženy dva známé medníky, tedy osoby, které se zabývaly jejím šenkováním. Zvlášť oblíbená byla medovina přivážená z Chebu.  

Posvátný nápoj

Pití vína bylo doménou Řeků a Římanů. Pěstování vinné révy se rozšířilo pravděpodobně z Kavkazu – samotný název gvino je původně gruzínský. Podle řeckých mýtů vynalezl tento kvašený nápoj bůh Dionýsos. Na jeho počest se konávaly slavnosti, spojené nejen s popíjením a všeobecným veselím, ale také s literární činností. Víno a poezie od pradávna patřily k sobě.

Když se na počátku 4. století stalo křesťanství státním náboženstvím, pití vína získalo nový rozměr. Coby symbol Kristovy krve se společně s chlebem stalo základním prvkem křesťanské liturgie. A rozšířilo se po celé středověké Evropě. Samozřejmě že barbarům nebylo víno neznámé, vinnou révu pěstovali např. Keltové, nicméně postupující christianizace povznesla víno na hlavní a nejdůležitější alkoholický nápoj.     

Vinná réva v Českých zemích

Ve středověku se v našich kotlinách pěstovala vinná réva už na Velké Moravě a v 10. století v knížecích Čechách. Její sbírání datujeme ještě o staletí dříve. O vinicích se prvně zmiňuje zakládací listina Břevnovského kláštera v roce 993. Pro kláštery coby církevní instituce bylo zakládání vinic samozřejmě nezbytností. Sakrální charakter vína dokazuje i jedna z nejstarších legend o sv. Václavovi zvaná Crescente fide, která popisuje světce, jak v doprovodu svého druha připravuje v noci mešní víno. Svatý Václav pracující na vinicích je oblíbeným tématem i dalších svatováclavských legend.

Víno bylo nejen mešním, ale také obvyklým postním nápojem. V legendě o blahoslavené Anežce se píše, že se česká princezna čtyřicet dní sama o chlebě a víně se postila. Podobně se vypráví o Petru Poustevníkovi, kazateli první křížové výpravy, že se živil jen rybami a vínem, tedy dvěma poživatinami, které symbolizují Krista. 

Česká knížata a králové často zakládání vinic přímo iniciovali. Tak se např. v listině českého knížete Soběslava II. z roku 1178 se dočteme, že kníže daruje kanovníkům vyšehradské kapituly „kopec, který se nazývá Psář, celý k vybudování vinic“. O necelé dvě století později vydal Karel IV. privilegium, v němž nakázal vysazovat vinice na tři míle vzdálenosti od Prahy. Přísné tresty, jako např. utnutí pravé ruky či přímo ztráta hrdla, které hrozily těm, jež by vinice záměrně poškozovali, svědčí o důležitosti, jaká se pěstování révy přikládala.  

O tom, že víno hrálo v české historii důležitou úlohu, svědčí i jiná událost. Právě požadavek přijímání podobojí, tedy chleba i vína, byl jeden ze čtyř artikulů pražských, za který se husité nemilosrdně bili. Obraz kalicha se stal hlavním symbolem husitské revoluce. Kalichem si nazval Žižka svůj nový hrad a artikul přijímání z kalicha byl taky jediný, který si husité na církvi nakonec vybojovali.  

Barbarská břečka

Už ve staré Mezopotámii se pití piva, vařené z ječmene či pšenice, těšilo velké oblibě, a na pivu si pochutnávaly i další národy, mezi nimi zvlášť Egypťané. Antika však po dlouhá staletí holdovala vínu. Do středověké společnosti kulturu pití piva přivlekly barbarské germánské a slovanské kmeny. Římský historik Tacitus se o pivu vyjádřil, jako o „nuzné, zvláštní, poněkud prý vínu podobné omáčce, kterou připravují z ječmene nebo pšenice“. Řecký historik Diodóros ho přímo nazval obilnou břečkou.

TIP: Truňk s jedovatým blínem: Původní keltské pivo by nás nejspíš otrávilo

S postupným úpadkem římské říše se ovšem pivo stalo velmi oblíbeným nápojem. A jeho příprava patřila mezi velmi výnosné činnosti. Dokládá to nejen spoustu druhů piva, které se lišily kvalitou, ale také existence práva várečného, jež bylo jedním z nejdůležitějších městských privilegií. Pivo bylo též nápojem postním, vařily ho tudíž i řeholníci. Ze života sv. Kolumbána víme, že v jednom burgundském klášteře, který založil, dostávali mniši každý den vyměřený díl piva. A stalo se i součásti místního zázraku, když došlo nejen na biblické lámání chleba, ale také na množení piva. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Londýnské prostitutky z Lady Juliany položily základy nové australské populace.

Historie

Zřícený dron na Bolsa Chica. Kvůli jeho havárii zřejmě zahynula prakticky celá budoucí generace zdejších rybáků západních.

Věda

Infarktové pochutiny

Pokud jste na dietě, do restaurace Heart Attack Grill v americkém Las Vegas rozhodně nechoďte. Na kalorie se tam totiž nehledí. Naopak – čím víc toho sníte, tím lépe. V imaginárním nemocničním zařízení navíc provokativně oděné servírky coby „sestřičky“ přijímají objednávky neboli „recepty“ od zákazníků – „pacientů“. Nabídka „léčby“ zahrnuje mimo jiné osminásobný hamburger téměř z kila hovězího masa. Heart Attack Grill zkrátka není pro žádné troškaře. A přestože byl název zamýšlen jako vtip, několik srdečních příhod, a dokonce i úmrtí zákazníků už restaurace bohužel zaznamenala…

Revue
Vesmír

Pralesnička drobná (Oophaga pumilio) žije ve Střední Americe od Nikaraguy po Panamu. Je známá díky bohaté škále variet, která čítá 15–30 různých zbarvení.

Příroda

Z deníku výpravy lze vyčíst, že začínala velmi optimisticky a mezi jejími členy nepanovalo žádné pnutí. Později byli někteří členové expedice nalezeni jen ve spodním prádle, jiným chyběly kusy tváře.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907