Klaudiánova mapa: První obrazové zachycení české země

Detailní malba je vůbec prvním zmapováním české země. V časech, kdy se pomalu přibližoval magický zlom Svatého roku 1500, začaly evropské tiskárny chrlit poutnické mapy, které by ulehčily cestu velkým skupinám poutníků mířících do města měst, Říma. V Čechách se první podrobnější mapa země opozdila o celých osmnáct let za Svatým rokem, přesto však v první třetině 16. století spatřila světlo světa a dostala jméno podle svého původce Klaudiána.

Barevné české kraje

Vlastní mapová část podávala přehled o českém území v měřítku mezi 1:637 000 až 1:685 000 a obsahovala i symbolický výškopis. Nejpatrněji vyznačená pohoří se vinula po obvodu Čech a spolu s kolorovanými modrozelenými řekami a zelenými lesy se zlatými špičkami vytvářela nádhernou barevnou mozaiku českého kraje. Nejvýznamnější obchodní stezky byly zaznamenány pomocí na sebe navazujících teček milníků. Tento způsob označení byl s velkou pravděpodobností převzat ze starších německých map knihtiskaře Erharda Etzlauba. Milníky byly navíc doplněny hnědými tahy štětcem, které se paprskovitě rozbíhaly zejména od středu země, Prahy.

Zvláštnost Klaudiánovy mapy spočívala rovněž v označení měst a městeček. Ty Mikuláš Klaudián rozdělil nejen podle statusu, ale zejména podle náboženského vyznání. Třicet sedm královských měst bylo označeno znakem koruny, padesát dva panských sídel neslo erb, zatímco ostatní vesnice a vísky byly určeny pouhým kruhovým obloučkem. Nadto Klaudián doplnil sídliště buď dvěma zkříženými klíči, které odkazovaly ke katolické víře, nebo kalichem, symbolem utrakvistického vyznání. Vedle měst zachytila Klaudiánova mapa i hrady a tvrze, které byly zakresleny pomocí znaku věže.