Kníže Metternich na penzi: Jak vypadal důchod jednoho z nejznámějších státníků 19. století?

21.11.2017 - František Stellner

Jeden z nejznámějších státníků 19. století patřil mezi české statkáře. Po nuceném odchodu z politiky často pobýval právě v Čechách

Metternich v důchodu - Na penzi pobýval Metternich střídavě ve Vídni a v Čechách
Metternich v důchodu - Na penzi pobýval Metternich střídavě ve Vídni a v Čechách

Reklama

Klemens Wenzel von Metternich pocházel ze staré porýnské šlechtické rodiny a po vzoru svého otce vstoupil do rakouských diplomatických služeb. Během napoleonských válek se vyšvihl na post ministra zahraničí a podstatnou měrou se podílel na uspořádání Evropy po roce 1815. Jako zastánce monarchismu a konzervativismu a nepřítel revoluce, nacionalismu i liberalismu se stal pro svobodomyslné lidi „strážcem Grálu reakce“ či „démonem Rakouska“. Před událostmi 1848 byl dokonce nucen složit úřad kancléře a uprchnout do Čech.

Návrat do rakouské metropole

Vídeňská vláda si po potlačení revoluce mohla dovolit vstřícné gesto vůči bývalému státníkovi, v listopadu 1850 zrušila zabavení jeho majetku a přiznala mu roční penzi ve výši 8 000 zlatých. Metternich ještě několik měsíců čekal, že ho císař František Josef I. vyzve k návratu domů. Když mu došlo, že pyšný monarcha nic takového neudělá, zaslal mu pokornou žádost, že by se chtěl jako soukromá osoba vrátit do vlasti.

V září 1851 se kancléř nastěhoval zpět do svého vídeňského „Zimního paláce“ na Rennwegu. Tuto rezidenci v historizujícím stylu si nechal postavit ještě před revolucí. Přestože byla během revolučních zmatků vypleněna, většina uměleckých skvostů zůstala zachována. Zimní období trávil kníže v hlavním městě, kde se jeho sídlo stalo oblíbeným společenským centrem. 

Ale po svém návratu už Metternich na politiku nikdy nezískal reálný vliv. Nikdo ho neposlouchal a nedbal jeho rad. O to více všechny kritizoval a nikoho nechválil. Svého nástupce Schwarzenberga například označil za nemravného a lehkomyslného diplomata a ministra Bacha za „mladého kluka, který píše úkoly a něco se naučil“.

Léta v Čechách

Na jaře a v létě odjížděl kníže na svá česká panství. Plaské panství, bývalý klášter, zakoupil Metternich v roce 1826. Významně podpořil hospodářský rozvoj regionu, neboť zde zřídil železárnu, která produkovala strojní, užitkovou, funerální a uměleckou litinu. Část komplexu nechal naopak přebudovat na obyvatelný zámek.

Metternich se v Plasích těšil velké vážnosti. Svědčí o tom i fakt, že když se po zrušení patrimoniální správy v roce 1850 konaly první volby do obecního zastupitelstva, zastupitelé zvolili za starostu právě knížete. Bývalý kancléř se cítil potěšen a volbu přijal, ale z praktických důvodů delegoval své pravomoci na prvního radního. Jakmile se o tom dozvědělo okresní hejtmanství, vypsalo na pokyn z Vídně nové volby, z nichž vzešel jako starosta zmíněný první radní.

Léto trávil Metternich nejraději na Kynžvartu, zámku nedaleko Mariánských Lázní. Panství patřilo jeho rodině již od 17. století. Přestavbu v klasicistní luxusní sídlo financoval z půjčky, kterou mu výhodně poskytl bankovní dům Rothschildů. Vyplatilo se to oběma stranám, jelikož si kníže pořídil moderní sídlo a bankéř získal rakouské občanství i titul. Na Kynžvartu se kníže cítil velmi šťastný. Po návratu z exilu zde psal svou autobiografii a sestavoval edici „dokumentů z pozůstalosti“. Pořádal hostiny a hony, ač sám nikdy nelovil.

Na českých panstvích se Metternich věnoval i svým potomkům. Největší radost měl ze syna Richarda, nadějného diplomata. Též si velmi oblíbil vnučku Paulinu hraběnku Sándorovou, která ho navštívila i v londýnském a bruselském exilu. Osud tomu chtěl a Paulina se zamilovala do svého o osm let staršího strýce Richarda. V roce 1856 se za něj provdala a z kancléřovy vnučky se tak stala i jeho snacha. Richard a Pauline šli ve stopách svého předka. Richard se stal velvyslancem v Paříži, jeho žena vlivnou přítelkyní francouzské císařovny Evženie a známou mecenáškou.

Někdejší kancléř zemřel 11. června 1859 ve svém vídeňském sídle, aniž by své potomky obdařil posledními státnickými slovy. Jeho ostatky byly převezeny do Plas a uloženy do rodinné hrobky. Básník a dramatik Christian Friedrich Hebbel o jeho skonu poeticky napsal: „Náš starý kancléř již také odešel na onen svět. Připadá mi, jako by se hodiny Evropy rozbily.“ A měl pravdu. Starý svět se pomalu přibližoval ke katastrofě na frontách Velké války a pro Metternicha jako aristokrata v politice i životě v něm již nebylo místa. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Wikipedie (Chmee2)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Templáři bývali ve výběru daní efektivnější než panovník – což vyvolávalo nenávist šlechticů.

Zajímavosti

Významným zdrojem ultrajemných částic je spalování – doprava, vytápění, průmyslová výroba, lesní požáry a výbuchy sopek.

Věda
Reklama

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) prozkoumal nová data roveru Curiosity z Marsu a zjistil, že se na rudé planetě nečekaně pohybuje hladina kyslíku. 

Vesmír

Uvítání v Římě. Ne vždy čekaly na americké vojáky jen polibky mladých dívek

Válka

Jestliže výše postavený šimpanz přihlíží tomu, jak probíhá čištění srsti mezi dvěma níže postavenými jedinci, skončí očista mnohem dřív

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907