Vybásnila si dramatický životopis, tančila orientální tance, které neměly s Orientem nic společného, nechala se vydržovat vlivnými muži. Jen roli špionky nezvládla – a za svou hloupost zaplatila
Matu Hari zná celý svět jako orientální tanečnici oděnou do lechtivých kostýmů a nejslavnější špionku první světové války. Ve skutečnosti měla Margaretha Geertruida Zelleová jen velké oči a naprosto naivní představy o životě. Ale taková byla tato dcera holandského kloboučníka vždycky. Médiím tvrdila, že se narodila vznešenému indickému bráhmanovi ve svatém městě Jaffnapatamu a ve třinácti ji unesl zamilovaný anglický důstojník. Ve skutečnosti žila na Jávě a Sumatře se svým o dvacet let starším manželem – a to ještě jen několik let.
Když začala válka v roce 1914, mnoho zahraničních známostí a časté cestování po Evropě způsobily, že na sebe soustředila zájem (nejen) francouzských vysokých činitelů. Nejprve ji po vypuknutí první světové války naverbovali Němci (za finanční úplatu), později ale přistoupila na obdobnou nabídku Francouzů a stala se dvojitou agentkou.
V lednu 1917 britští zpravodajci zachytili šifru, která je přivedla na stopu právě této stárnoucí tanečnice. Byla uvězněna a souzena jako německá špionka. Jelikož nebyla v žádném případě profesionální agentka a nedokázala se dobře hájit, svými výpověďmi si ještě přitížila. Přestože proti ní nebyly žádné přímé důkazy, nedobrá situace států Dohody na západní frontě a válečná psychóza vedly k tomu, že byla exemplárně odsouzena k trestu smrti. Její poprava se konala v říjnu 1917 a Mata Hari při ní odmítla pásku přes oči.
TIP: Československá Mata Hari: Byla Sofie Kukralová skutečně vyzvědačkou?
Přesné motivy jejích špionážních aktivit neznáme a mnozí jsou dodnes přesvědčeni, že byla nevinná a stala se jen obětí vykonstruovaného procesu v atmosféře mediální štvanice na špiony, kteří měli být odpovědní za neúspěchy na frontě.
Wikimedia Commons, Fries Museum, neznámý autor, CC0
Wikimedia Commons, neznámý autor, CC0
VědaDospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)
VálkaKanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)
HistorieLýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)