Československá Mata Hari: Byla Sofie Kukralová skutečně vyzvědačkou?

12.10.2017 - Alžběta Nagyová

Okouzlující Sofie Clapham Kukralová za druhé světové války zamotala v egyptské Káhiře hlavu dvěma britským tajným agentům a byla jako špionka zatčena… Stala se svůdná Češka skutečně vyzvědačkou? Nebo její romantická duše jen toužila po obdivu?

<p>Stala se svůdná Češka skutečně vyzvědačkou? Nebo její romantická duše jen toužila po obdivu?</p>

Stala se svůdná Češka skutečně vyzvědačkou? Nebo její romantická duše jen toužila po obdivu?


Reklama

V roce 1941 britská armáda v Palestině zadrží Sofii Kukralovou. Do země přijela z Egypta, kde se stala aktérkou dvou milostných skandálů. Právě kvůli nim je podezřelá z vyzvědačství. Její vyvolení totiž pracují pro vojenskou rozvědku – nebo to o sobě alespoň tvrdí. Sama Kukralová vzbuzuje pozornost také rozmařilostí a bohatstvím, o kterém není jasné, odkud vlastně pochází.

Nenávist

Sofie je nádherná žena, elegantní blondýna s uhrančivým pohledem, které muži padají k nohám. Narodila se v roce 1911 v Litoměřicích. Její rodiče jsou gruzínští utečenci, kteří museli svou vlast opustit kvůli ruské okupaci. Temperament mladé dámy na sebe nedá dlouho čekat: manželství s dalším pražským emigrantem Havlem Kukraloffem vydrží sotva rok – ačkoli je pojí společná nenávist k ruským bolševikům. Sofie se po rozvodu vydá do slova a do písmene na cestu – kromě Československa se objevuje během čtyř let ve Švédsku, Dánsku, v Norsku i v Německu. Právě tady podle jejích slov začíná její kariéra špionky.

 V Hamburku Sofie pracuje ve zbrojovce, ze které vynáší informace pro československého agenta. Němci si aktivit krásné blondýnky všimnou a zadrží ji. Podle jedné verze internace trvá 7 měsíců, podle jiné je zatčena dokonce několikrát – vždycky ale jen na pár dní. Nacisté se k ní prý chovají spíš jako k návštěvě než jako k vězni. Začíná tady Sofiino propojení s německou tajnou službou? Je to pravděpodobné. Romantická mladá žena totiž nenávidí ruské bolševiky za to, že obsadili její rodnou zemi, a nic si nepřeje víc, než jejich nadvládu svrhnout! Ve spolupráci s Německem může vidět úžasnou příležitost, jak k pádu nepřátel přispět…

Podezřelá adopce

Po propuštění se Sofie přesouvá zase o zem dál – tentokrát do Maďarska. V Budapešti v roce 1941 potkává třiasedmdesátiletého Maxwella Claphama. Dokáže okouzlit i jeho. Nejde však o milostnou zápletku. Přesvědčí tohoto britského inženýra i jeho manželku Josephine, aby ji adoptovali. S nevlastní matkou pak Kukralová odcestuje do Istanbulu.

V Turecku obě přítelkyně okamžitě vzbudí pozornost nejen britské tajné služby. Sofie je nejen krásná, ale také vždycky vybraně – a nákladně – oblečená. Ačkoli není jasné, čím se vlastně živí, utrácí plnými hrstmi. Josephine je všude jejím hostem a její „dcera“ je k ní neuvěřitelně štědrá. Kukralová, která teď používá i „adoptované“ jméno Claphamová navíc mluví několika středoevropskými jazyky a zdá se, že má spousty známých. Dokonce i mezi vysoce postavenými Nacisty. Je to lhářka? Nebo může být skutečně nebezpečná? Britové nenechají nic náhodě a další cesty matky a dcery Claphamových přes Sýrii do Egypta jsou bedlivě sledovány.

Špionka s morálními zásadami: „Ženáči jsou tabu!“

V Káhiře se Sofie zaplete do dvou milostných dobrodružství. Britové v jejích materiálech později napíší, že: „… měla aféru s Bobem Sewelem z tajných služeb, a také s jistým Flettem, který jí v opilosti vyhrožoval, že pokud s ním nebude spát, udá ji coby zvěda.“  Sama Kukralová připouští, že s agentem Sewelem jsou přáteli – a že ji požádal o ruku, ona ale jeho nabídku nepřijala. Proč? „Řekla jsem mu, že ho mám ráda a že je moc milý, ale ženatý. Ženáči jsou pro mě tabu!“

Alfredem Flettem je to mnohem bouřlivější. Tento muž se vydává za Nora, Kukralová je ale přesvědčená, že je německým agentem, protože hodně vyzvídá. Jedné noci se Flett opije a v jednu ráno se dobývá do Sofiina hotelového pokoje. Když ho odmítne vpustit, šíleně se rozčílí. „Jsem příslušník britské tajné služby,“ křičí na ni. „Jestli chceš zůstat v Egyptě, můžeš. Ale jestli neuděláš, co chci, budu tě muset zatknout!“  Kukralová u obou mužů – stejně jako u řady dalších vyzvídá podrobnosti o britských lodích a protiletecké obraně.

Nebezpečná cestovatelka

Ač stále není jasné, jestli nejde o nevyrovnanou lhářku trpící stihomamem a chybí jednoznačný důkaz, Britové Sofii Clapham Kukralovou zatknou hned po jejím dalším přesunu – tentokrát do Palestiny, která je za války mandátním územím Velké Británie. V internaci krásná žena zůstane až do roku 1946. „Vzhledem k její kosmopolitní povaze, nedostatku skrupulí, až morbidnímu zájmu o špionáž, nezvyklým znalostem zbraní a vojenských záležitostí by Sofie v případě propuštění znamenala potenciální hrozbu, ať by byla kdekoli,“ konstatuje kontrarozvědka. Taková osoba by rozhodně neměla mít možnost potulovat se po Středním Východu.

TIP: Ženy špionky: Půvab ve službách rozvědky

V roce 1946 se Sofie Kukralová dostává na svobodu. Teprve za rok dojde k překvapivým zjištěním. V německých dokumentech je objeven agent Wilhelm Heinen, který se zmiňuje i o vyzvědačce kryté kódem R 37 49. Jde bez pochyby o Kukralovou. S ní se Heinen v červnu 1941 sešel v bazénu budapešťského hotelu Gellert. Byl totiž přesvědčený o tom, že se v Bombaji nacházejí zajímavé informace. Vyslal tam proto agentu Kukralovou, aby navázala kontakty a předávala odtud zprávy. Kvůli tomuto plánu se proto mladá žena seznámila s britskými občany Claphamovými. Díky adopci chtěla získat britský pas a tak i volnou cestu do Indie. Tento záměr ale nevyšel, adopce nikdy nebyla posvěcena úřady, britské občanství bylo Kukralové odepřeno a její vyzvědačská kariéra skončila místo na vrcholu slávy v palestinském vězení.

Poslední zprávy o krásné vyzvědačce

Sofie Clapham Kukralová se britskou občankou nikdy nestala. Adopce nebyla uznána a ona tak zůstala československou občankou. Když se v roce 1947 objevily nové skutečnosti, potvrzující, že kráska skutečně byla do vyzvědačství zapojena, byla Sofie stále ještě v Palestině, kde se snažila od britských úřadů získat zpět svůj československý pas. Odmítla jakoukoliv spolupráci s Wilhelmem Heinenem.

Poslední zprávu o ní jsou z března 1951, kdy se Kukralová vrátila do Británie. Britská tajná služba nic nenamítala, je tedy pravděpodobné, že se Sofie definitivně vzdala svých špionských ambicí. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zredukování počtu bizonů v parku je potřeba k udržení rovnováhy v tamním ekosystému a využití dobrovolníků je pro úřady levným způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout.

Zajímavosti

Podle vědců z Oxfordu neexistují žádné důkazy o souvislosti mezi používáním moderních technologií a duševním zdravím dospívajících.

Věda

Venuše na snímku zařízení WISPR, během třetího průletu Parker Solar Probe kolem Venuše.

Vesmír

Pařížané byli na zimní záplavy zvyklí, nečekali však, že roku 1910 dostanou tak obrovské rozměry. 

Historie

Britský generál Douglas Haig dokázal přežít válku v relativním dostatku - polní pošta mu doručovala lososí i tetřeví maso, kvalitní francouzská vína nebo třeba brandy.

Válka

Labyrint je symbolem mediteránu, a rovněž tvoří kamennou dominantu na dně lomu v Pavlíkově botanické zahradě.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907