Který typ stálic je ve vesmíru nejvzácnější?

18.06.2022 - Michal Švanda

Jen v Mléčné dráze je podle odborných odhadů zhruba 100 až 400 miliard hvězd. Které z nich jsou zastoupené nejméně?

<p>Oblast vzniku hvězd ve Velkém Magellanově mračnu. <em>(foto: NASA, ESA, CC0)</em></p>

Oblast vzniku hvězd ve Velkém Magellanově mračnu. (foto: NASA, ESA, CC0)


Reklama

Odpověď na uvedenou otázku dává tzv. funkce počáteční hmotnosti – IMF neboli Initial Mass Function – která statisticky popisuje, kolik hvězd o určité hmotnosti se vytvoří při kolapsu obřího molekulového oblaku. Podle provedených studií se zdá, že je zmíněná funkce přibližně mocninná se záporným indexem. Jeho hodnota jednak zůstává cílem aktivního výzkumu, a navíc je možné, že závisí i na konkrétních podmínkách v molekulovém oblaku. Záporný index každopádně znamená, že početnější jsou stálice málo hmotné, zatímco jejich těžké protějšky vznikají podstatně vzácněji.

TIP: Proč se ve středu naší Galaxie nachází tak málo rudých obrů?

IMF však představuje jen jednu stranu příběhu. Ze studia vývoje hvězd dále víme, že čím je stálice hmotnější, tím kratší dobu žije. Oba efekty se tak sčítají: Velmi hmotné hvězdy se utvářejí nepříliš často, a navíc existují řádově pouze několik milionů let, načež obvykle vybuchnou jako supernovy. Takové stálice jsou tudíž zjevně velmi vzácné.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907