Letitá otázka zodpovězena: Díky prstencům víme, jak dlouhý je den na Saturnu

23.01.2019 - Stanislav Mihulka

Vědcům z Kalifornské univerzity se podařilo rozluštit letitou hádanku. Jak dlouho trvá jeden den na Saturnu?

<p>Pohled na Saturn, kamerou sondy Cassini</p>

Pohled na Saturn, kamerou sondy Cassini


Reklama

Saturn je plynný obr. Nevidíme na něm žádný povrch s výraznými rysy, které by bylo možné sledovat během rotace planety. Rovněž má neobvyklé magnetické pole, které skrývá rychlost rotace planety. Letitou hádanku se podařilo rozluštit díky údajům meziplanetární sondy Cassini. Jak dlouho tedy trvá jeden den na Saturnu?

Christopher Mankovich z Kalifornské univerzity v Santa Cruz zjistil, že odpověď na otázku délky dne Saturnu ukrývají Saturnovy prstence. Ukázalo se, že prstence reagují na vibrace plynného obra, podobným způsobem, jako když seismometry měří zemětřesné vlny.

Den na Saturnu

Funguje to tak, že se vibrace vnitřku Saturnu projevují na jeho gravitačním poli. A elegantní prstence Saturnu zase „detekují“ změny gravitačního pole Saturnu. Mankovich vyvinul model, z něhož je patrné, jak souvisí vnitřní struktura Saturnu s prstenci. Nakonec dospěl k závěru, že den na Saturnu trvá 10 hodin, 33 minut a 38 sekund.

TIP: Jak dlouho trvá jeden den na různých planetách Sluneční soustavy?

Nový údaj o délce dne Saturnu je o několik minut rychlejší, než dosavadní odhady z roku 1981. Ty získala NASA analýzou rádiových signálů sondy Voyager. Vědci v podobných případech obvykle spoléhají na magnetické pole planety. V případě Saturnu je ale magnetické pole perfektně uspořádáno podle jeho rotační osy, což znemožňuje jeho využití ke změření délky dne.

  • Zdroj textu:

    NASA/JPL-Caltech

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907